Obyčejný byznys: V Družstvu byl klid, jako živnostník jsem se nadřel mnohem víc, říká zámečník
Josef Kučera se vyučil zámečníkem koncem sedmdesátých let a řemeslu se stále věnuje. „Po zhruba 45 letech práce se železem mám na co vzpomínat,” říká s tím, že teď už živnost postupně utlumuje. Přinášíme další díl seriálu Obyčejný byznys.
Na své začátky v osmdesátých letech vzpomíná Josef rád. Po vojně jsem u nás na vsi nastoupil do JZD, kde jsem svařoval ohrady, opravoval techniku, a vlastně dělal všechnu práci se železem,” popisuje profesní start.
V té době se také oženil a s pomocí družstevní půjčky a materiálu postavil rodinný domek. Čas ubíhal až přišel rok 1989 a následné změny. „Začátkem devadesátých let se poměry v JZD výrazně změnily, přišly restituce a družstvo se výrazně zmenšilo,” vykresluje porevoluční dobu a její dopady na vesnici. Družstvo začalo zeštíhlovat i personálně, nejdřív dle něj skončila truhlárna a pak přišli na řadu zámečníci a další profese. „JZD už dál řemeslníky nemohlo udržet, protože se snížily výnosy a tím i přísun peněz,“ vypráví.
„S hledáním nové práce to bylo na vsi i v okresních městech špatné. Všude byla naopak nervozita z propouštění. Navíc nemám řidičák, tak by bylo těžké někam dojíždět,” popisuje Josef divoká devadesátá léta.
Na vlastních nohou
Rozhodování o tom, kam se vrtnout měl o to jednodušší. Zaměstnat v oboru se prakticky nemohl, a tak se pustil na cestu drobného živnostníka. Od družstva si pronajal nevyužitou stodolu a začal zařizovat dílnu. Štěstí v začátcích měl i v tom, že JZD mu za zůstatkovou cenu odprodalo vybavení ze svého zrušeného zámečnictví. Mašiny tak měl, prostor taky a teď začala nejdůležitější část podnikání. Musel sehnat zákazníky. „Nejdřív jsem v podstatě pokračoval v práci pro družstvo a nová hospodářství, pak se začali obracet i další klienti a živnost se začala rozbíhat,” pokračuje ve svém vyprávění.
Největší posun živnostenské kariéry zažil v půli devadesátých let, kdy získal dlouhodobou zakázku pro nedalekou designovou firmu, která na export vyrábí kovový nábytek a bytové doplňky. „To byl opravdu zlom. Pravidelně vozili kamion kovových polotovarů a já je kompletoval. Opakovalo se to v intervalu zhruba dvou týdnů a spolupráce trvá v podstatě dodneška, ale už ji utlumuji a velké zakázky musím odmítat,” hovoří o současném pracovním vytížení.
Důvodů k tomu má několik. Družstvo neúnosně zvedlo nájemné, zdražily energie, s blížící se sedmdesátkou ubývá sil, a hlavně si vybudoval menší dílnu u svého domu, kde má veškeré potřebné vybavení včetně kovářské výhně. „Celý život jsem si chtěl vyzkoušet technologické postupy při kování nožů. Na to mám teď konečně čas. K tomu vykovávám drobné doplňky, které pak vnučka prodává na poutích, či trzích,” říká o své zábavě i přivýdělku na hospodu k důchodu.
Na peníze si zámečník nestěžuje. „Nepotřebuju auto, všude si zajedu na kole, nekouřím a tady ve vsi si seženu co potřebuju, k doktorovi mě hodí jednou za čas dcera a žijeme s manželkou skromně,” říká Josef, který za svou jedinou neřest považuje pivo. „Obden s kamarády chodíme do hospody u hřiště, probereme novinky dáme tak pět piv a jdeme spát. Tady na vsi, a navíc v penzi je život jednoduchý, hlavně nikam nespěcháme,” popisuje zámečník, který je zároveň vášnivým holubářem.
Na rohu Lublaňské ulice a náměstí I.P. Pavlova, které představuje jednu z nejrušnějších lokalit hlavního města, má houslařský ateliér Tomáš Vávra. Z ruchu velkoměsta se zde rázem přenesete do jiného století. Tomáš je totiž již čtvrtou generací houslařského rodu, který zde svůj ateliér provozuje od roku 1967 a od té doby se zde příliš nezměnilo, protože výroba a opravy houslí nepodléhá módním trendům a je velice konzervativní. Co se nástrojů i vybavení dílny týká, je stejné jako před stovkami let. 
Obyčejný byznys: Housle z Číny nejsou nástroj, ale spíš nábytek, říká mistr houslař
Zprávy z firem
V Česku je mnoho zajímavých provozů, podniků, obchodů či dílen, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme do tradičního hodinářství.
Obyčejný byznys: Tradici zachraňují kurzy pro nadšence, říká hodinář, který dává nový život starobylým strojkům
Zprávy z firem
V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme za odborníkem na opravy a instalace audiotechniky a majitelem firmy DJ Servis Milanem Úblem. 
Obyčejný byznys: Opravám televizorů se roky vyhýbám, říká elektrotechnik
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
