Kvalita krmných směsí v Česku se mění. Výrobci kladou více důraz na zdraví zvířat i udržitelnost
Výživa hospodářských zvířat se v Česku mění, složení krmných směsí i doplňkových látek reaguje nejen na ekonomický a cenový tlak, ale stále více i na požadavky na zdraví zvířat, ekologickou udržitelnost a kvalitu výsledných živočišných produktů. Vyplývá to z vyjádření odborníků. Do krmných směsí zvířat podle nich začínají být stále častěji přidávány například luštěniny či pivovarské kvasnice. Perspektivní, i když zatím méně využívané, jsou také hmyzí moučky nebo řasy.
"Složení krmných směsí se mění ve prospěch ke snížení stresu organismu zvířete a tím i jeho lepší životní pohodě," uvedl Zdeněk Kubiska, předseda Spolku pro komodity a krmiva. Také Vladimír Plachý z katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky na České zemědělské univerzitě v Praze tvrdí, že se složení krmných směsí mění. "Stále častěji jsou vidět snahy sestavovat receptury krmných směsí na základě stravitelnosti živin," podotkl Plachý. Zároveň upozornil, že složení stále nejvíce ovlivňuje cena, dostupnost surovin a efektivita samotné směsi.
Snaha o proteinovou soběstačnost
Čeští krmiváři v poslední době například zkoumají, jak zvýšit soběstačnost v používání proteinových surovin. "ČR a celá EU je velmi závislá na dovozu těchto proteinových surovin ze zámoří a tak zvýšení soběstačnosti může pozitivně ovlivnit i udržitelnost a uhlíkovou stopu ve výrobě a produkci krmiv pro hospodářská zvířata," řekl Kubiska.
Do směsí krmiv se nově dostávají také vedlejší produkty z potravinářství, jako je sladový květ, pivovarské kvasnice či pšeničné otruby. "Jejich výhodou je především, že jsou tuzemským zdrojem surovin a mají tak i nižší uhlíkovou stopu," uvedl Kubiska. Plachý dále zmínil například luštěniny nebo takzvané glutenové moučky, tedy zbytky ze zpracování materiálů na získávání škrobu. "Celkově se výrobci krmných směsí rozhlížejí po dalších zdrojích bílkovin, aby co nejvíce nahradili sójové produkty," podotkl. Česko není v produkci sóji soběstačné a musí ji dovážet, loni se dovezlo přes 260 tisíc tun.
Čeká se na schválení hmyzu
Novým trendem jsou i alternativní složky, jako řasy, jejichž výhoda spočívá ve vysokém obsahu proteinu, antioxidantů a mastných kyselin, či fermentované bílkoviny a extrakty z česneku a bylin. "Použití hmyzí moučky je zatím omezené, ale do budoucna to může být trend," uvedl Kubiska. Plachý dodal, že dalších potenciálních zdrojů je spousta, ale v mnoha případech jde o drahé a nevyzkoušené materiály.
V chovatelské praxi jsou už také běžné doplňkové látky, které zlepšují zdravotní stav zvířat, tvrdí odborníci. Mezi nejrozšířenější podle nich patří okyselovadla pro nepřežvýkavá zvířata, která prodlužují nezávadnost napájecí vody a enzymy, které mohou podpořit energetickou hodnotu krmiv. Většina profesionálních a zodpovědných chovatelů má různé doplňky již obsažené přímo v kompletní krmné směsi. "Je to jediný zdroj výživy těchto zvířat pro udržení dobrého zdravotního stavu, užitkovosti a reprodukce," podotkl Kubiska.
Odborníci očekávají, že význam doplňků potravy pro zvířata poroste, zejména s ohledem na zvyšování efektivity, stravitelnosti i využitelnosti látek omezující výskyt chorob trávícího traktu. "Myslím si, že nebude výrazně přibývat preparátů na řešení nových problémů, spíše dojde ke zvyšování účinnosti a snaze poskytovat doplňky na přírodní bázi," uvedl Plachý. Kubiska odhaduje, že poroste význam zařazování dalších alternativních surovin a používání látek, které méně zatěžují životní prostředí. "Přispívat tomu budou i nové technologie ve výrobě krmných směsí," dodal.
Laureátem ceny Industrie udělované v rámci České hlavy, jejímž partnerem je skupina CSG, se stal biotechnologický startup Bene Meat Technologies. Firma se sídlem v Praze pracuje na vývoji a technologii výroby kultivovaného masa od roku 2020 v osmdesátičlenném mezinárodním týmu vědců. A jako první na světě dotáhla certifikaci pro laboratorně pěstované maso, které nyní mohou přidávat do krmiv pro psy a kočky. Firma se snaží vypěstovat také maso určené pro lidi. V budoucnu by si díky jejich vývoji mohli lidé dopřát také etické steaky, bez výčitek ze zabíjení zvířat.
Za maso ze zkumavky dostali českou Nobelovku. Teď chtějí vědu přetavit ve výdělečný byznys
Zprávy z firem
Češi patří mezi největší milovníky domácích mazlíčků v Evropě – a také mezi ty, kteří za ně utrácejí nejvíce. Podle studie GfK vydají ročně bezmála 9,75 miliardy korun jen za krmivo. Zatímco pořízení psa je stále považováno za běžnou součást rodinného života, v roce 2025 už tento krok znamená významné finanční rozhodnutí. Cena krmiv, veterinární péče a dalších potřeb pro psy vzrostla, a z původně relativně levné položky rodinného rozpočtu se stal nákladnější výdaj.
Pořízení psa jako luxus? Náklady letí vzhůru, Češi ale na mazlíčcích nešetří
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
