Výživa hospodářských zvířat se v Česku mění, složení krmných směsí i doplňkových látek reaguje nejen na ekonomický a cenový tlak, ale stále více i na požadavky na zdraví zvířat, ekologickou udržitelnost a kvalitu výsledných živočišných produktů. Vyplývá to z vyjádření odborníků. Do krmných směsí zvířat podle nich začínají být stále častěji přidávány například luštěniny či pivovarské kvasnice. Perspektivní, i když zatím méně využívané, jsou také hmyzí moučky nebo řasy.

"Složení krmných směsí se mění ve prospěch ke snížení stresu organismu zvířete a tím i jeho lepší životní pohodě," uvedl Zdeněk Kubiska, předseda Spolku pro komodity a krmiva. Také Vladimír Plachý z katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky na České zemědělské univerzitě v Praze tvrdí, že se složení krmných směsí mění. "Stále častěji jsou vidět snahy sestavovat receptury krmných směsí na základě stravitelnosti živin," podotkl Plachý. Zároveň upozornil, že složení stále nejvíce ovlivňuje cena, dostupnost surovin a efektivita samotné směsi.

Snaha o proteinovou soběstačnost

Čeští krmiváři v poslední době například zkoumají, jak zvýšit soběstačnost v používání proteinových surovin. "ČR a celá EU je velmi závislá na dovozu těchto proteinových surovin ze zámoří a tak zvýšení soběstačnosti může pozitivně ovlivnit i udržitelnost a uhlíkovou stopu ve výrobě a produkci krmiv pro hospodářská zvířata," řekl Kubiska.

Do směsí krmiv se nově dostávají také vedlejší produkty z potravinářství, jako je sladový květ, pivovarské kvasnice či pšeničné otruby. "Jejich výhodou je především, že jsou tuzemským zdrojem surovin a mají tak i nižší uhlíkovou stopu," uvedl Kubiska. Plachý dále zmínil například luštěniny nebo takzvané glutenové moučky, tedy zbytky ze zpracování materiálů na získávání škrobu. "Celkově se výrobci krmných směsí rozhlížejí po dalších zdrojích bílkovin, aby co nejvíce nahradili sójové produkty," podotkl. Česko není v produkci sóji soběstačné a musí ji dovážet, loni se dovezlo přes 260 tisíc tun.

Čeká se na schválení hmyzu 

Novým trendem jsou i alternativní složky, jako řasy, jejichž výhoda spočívá ve vysokém obsahu proteinu, antioxidantů a mastných kyselin, či fermentované bílkoviny a extrakty z česneku a bylin. "Použití hmyzí moučky je zatím omezené, ale do budoucna to může být trend," uvedl Kubiska. Plachý dodal, že dalších potenciálních zdrojů je spousta, ale v mnoha případech jde o drahé a nevyzkoušené materiály.

V chovatelské praxi jsou už také běžné doplňkové látky, které zlepšují zdravotní stav zvířat, tvrdí odborníci. Mezi nejrozšířenější podle nich patří okyselovadla pro nepřežvýkavá zvířata, která prodlužují nezávadnost napájecí vody a enzymy, které mohou podpořit energetickou hodnotu krmiv. Většina profesionálních a zodpovědných chovatelů má různé doplňky již obsažené přímo v kompletní krmné směsi. "Je to jediný zdroj výživy těchto zvířat pro udržení dobrého zdravotního stavu, užitkovosti a reprodukce," podotkl Kubiska.

Odborníci očekávají, že význam doplňků potravy pro zvířata poroste, zejména s ohledem na zvyšování efektivity, stravitelnosti i využitelnosti látek omezující výskyt chorob trávícího traktu. "Myslím si, že nebude výrazně přibývat preparátů na řešení nových problémů, spíše dojde ke zvyšování účinnosti a snaze poskytovat doplňky na přírodní bázi," uvedl Plachý. Kubiska odhaduje, že poroste význam zařazování dalších alternativních surovin a používání látek, které méně zatěžují životní prostředí. "Přispívat tomu budou i nové technologie ve výrobě krmných směsí," dodal.

Za maso ze zkumavky dostali českou Nobelovku. Teď chtějí vědu přetavit ve výdělečný byznys

Zprávy z firem

Laureátem ceny Industrie udělované v rámci České hlavy, jejímž partnerem je skupina CSG, se stal biotechnologický startup Bene Meat Technologies. Firma se sídlem v Praze pracuje na vývoji a technologii výroby kultivovaného masa od roku 2020 v osmdesátičlenném mezinárodním týmu vědců. A jako první na světě dotáhla certifikaci pro laboratorně pěstované maso, které nyní mohou přidávat do krmiv pro psy a kočky. Firma se snaží vypěstovat také maso určené pro lidi. V budoucnu by si díky jejich vývoji mohli lidé dopřát také etické steaky, bez výčitek ze zabíjení zvířat.

nst

Přečíst článek

Pořízení psa jako luxus? Náklady letí vzhůru, Češi ale na mazlíčcích nešetří

Enjoy

Češi patří mezi největší milovníky domácích mazlíčků v Evropě – a také mezi ty, kteří za ně utrácejí nejvíce. Podle studie GfK vydají ročně bezmála 9,75 miliardy korun jen za krmivo. Zatímco pořízení psa je stále považováno za běžnou součást rodinného života, v roce 2025 už tento krok znamená významné finanční rozhodnutí. Cena krmiv, veterinární péče a dalších potřeb pro psy vzrostla, a z původně relativně levné položky rodinného rozpočtu se stal nákladnější výdaj.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek