Dron rozumí hlasu, TAROS vozí zásoby. České roboty míří z laboratoří do praxe
Jeden dokáže hledat člověka podle slovního zadání, druhý dopravit stovky kilogramů zásob k vojákům bez průběžného řízení. Dva projekty spojené s FEL ČVUT ukazují, kam se posouvá česká autonomní robotika. Zatímco dron společnosti Fly4Future čeká příprava na komerční využití, pozemní robot TAROS už zásoboval jednotky při vojenském cvičení v Portugalsku.
Zadat stroji úkol běžnou řečí a nechat ho, aby si s jeho splněním poradil sám. Takovou ambici má autonomní dron, který vyvinuly česká společnost Fly4Future a Fakulta elektrotechnická ČVUT. Prototyp uspěl v mezinárodní soutěži při hledání člověka v neznámém prostředí a firma ho nyní připravuje pro komerční využití. Pomáhat by mohl hasičům, záchranářům i při doručování zásilek, řekl novinářům vedoucí skupiny Multirobotické systémy na FEL ČVUT Martin Saska.
Čína dodává drtivou většinu humanoidních robotů a ovládá výrobu klíčových součástek, bez nichž se neobejdou ani američtí konkurenti. Spojené státy naopak těží z náskoku v umělé inteligenci. Dle agentury Bloomberg se rozbíhá souboj o odvětví, jehož hodnota by do roku 2050 mohla překročit pět bilionů dolarů. Skutečné pracovní nasazení strojů ale zatím zaostává za působivými ukázkami.
Čína drtí Ameriku v závodě o humanoidní roboty. Závislý na ní je i Musk
Zprávy z firem
Ve stejné době si autonomní technologie z fakulty připsala úspěch také na zemi. Šestikolový TAROS společnosti VOP CZ, pro který vědci z FEL ČVUT vyvíjejí navigaci, zvládl zásobovací mise při vojenském cvičení v Portugalsku. Oba projekty spojuje posun od dálkového ovládání k samostatnému plnění úkolů. Člověk určuje, co má stroj udělat, a robot přebírá část rozhodování o tom, jak se k cíli bezpečně dostat.
FOTOGALERIE: Dron v akci
Dron hledá člověka a rozumí běžné řeči
Létající robot Fly4Future dokáže zpracovat hlasové pokyny formulované běžnou lidskou řečí a orientovat se podle toho, co kolem sebe vidí. Rozpoznává například auta a silnice, umí proletět lesem, jeskyní nebo se pohybovat v blízkosti velkých budov. K tomu využívá čtyři kamery, trojrozměrný laserový radar a výkonný palubní počítač.
Tesla znovu stupňuje očekávání kolem svého autonomního Cybercabu. V Austinu se objevily vozy bez volantu, pedálů i řidiče a Elon Musk mluví o „bouři Cybercabů“. Investoři teď čekají, zda automobilka skutečně výrazně rozšíří flotilu robotaxi a začne stahovat náskok Wayma, píše web CNBC.
Bez volantu a bez pedálů. Tesla chystá velké oznámení
Zprávy z firem
„My jsme strávili více než rok programováním umělé inteligence, aby to byl opravdu zcela autonomní létající robot,“ uvedl Saska. Schopnosti systému tým předvedl v soutěži Fully Autonomous Flight 2.0 německé Spolkové agentury pro průlomové inovace SPRIND. Dron postoupil do finále a zvítězil v jedné ze čtyř disciplín: vyhledávání člověka v neznámém prostředí. Mezi další soutěžní úkoly patřilo odložení zásilky u modrého jízdního kola před domem s konkrétním číslem, doručení člověku mávajícímu z okna nebo sledování člověka v areálu.
Právě schopnost propojit slovní zadání s orientací v okolí by mohla rozšířit využití dronů při záchranných zásazích i v logistice. Vývojáři se nyní zaměřují na rychlejší rozhodování a pohyb stroje. Pracují také na spolupráci více robotů, která by mohla pomoci například při pátrání po ztracených či zraněných lidech.
Na cestě k zákazníkům zbývá testování a certifikace
Úspěch v soutěži ještě neznamená hotový výrobek připravený k běžnému nasazení. „Nyní nás čeká rok, rok a půl intenzivního testování, certifikací a komercializace,“ řekl Saska. Podle něj je systém v Evropě unikátní a veškerý software na palubě pochází z Česka.
Obchodní potenciál přitom nespočívá jen v jednom konkrétním dronu. Software má být přenositelný i na jiné stroje, od menších zařízení pro průzkum budov po větší platformy pro přepravu nákladu. Současný dron váží 13 kilogramů a podle Sasky unese až trojnásobek vlastní hmotnosti. Větší stroje vybavené tímto softwarem by v budoucnu mohly dopravovat rozměrné balíky s první pomocí nebo vyzvednout člověka.
Fly4Future vznikla ve skupině Multirobotické systémy na FEL ČVUT. Zaměřuje se na autonomní létající roboty a dronové platformy pro výzkum, průmysl a specializované využití. Připravovaná komercializace má nyní přenést výsledky výzkumu k zákazníkům.
TAROS už zásoboval vojáky v terénu
Zatímco létající robot se připravuje na další fázi testování, pozemní TAROS prověřilo mezinárodní vojenské cvičení ARTEX 2026. V Portugalsku během dvou týdnů ujel přes 100 kilometrů, z toho několik desítek autonomně. Šestikolová platforma v testované konfiguraci přepraví až 600 kilogramů nákladu a vedle zásobování by mohla sloužit také k evakuaci raněných. Na jejím vývoji a testování spolupracují VOP CZ, FEL ČVUT, Univerzita obrany a Armáda ČR.
Průmyslová a obranná skupina CSG miliardáře Michala Strnada vstupuje výrazněji do kosmického průmyslu. V kanadské MDA Space získala 9,5procentní podíl a stala se jejím aktuálně největším akcionářem. Vedle kapitálové investice chce rozvíjet i společné projekty a sestavila vlastní tým expertů na kosmické technologie.
Strnadova CSG míří do vesmíru. Stala se největším akcionářem MDA Space
Zprávy z firem
Při zásobování předsunutých jednotek portugalské armády řídil operátor na dálku pouze první část úvodní mise po zpevněné komunikaci. Zbytek této jízdy a všechny následující zásobovací mise už TAROS absolvoval autonomně po souběžné terénní cestě určené především obrněné technice. Podle zprávy FEL ČVUT přitom na nerovném a zvlněném povrchu udržoval rychlost srovnatelnou s jízdou po zpevněné cestě.
Princip ovládání je jednoduchý: člověk zadá cíl a případně doplní průjezdní body, konkrétní trasu mezi nimi už plánuje robot. Laserový senzor LiDAR mapuje okolí a pomáhá systému posoudit, kudy lze projet a kde se nachází překážka. TAROS při cvičení opakovaně zvládl autonomní trasy dlouhé přibližně 2,5 až tři kilometry a dosahoval rychlosti až osm kilometrů za hodinu.
Robot musí také poznat, kdy zastavit
Pro armádu není rozhodující jen to, zda stroj dojede do cíle. Potřebuje, aby se choval spolehlivě a předvídatelně, a to i tehdy, když si s terénem neporadí. TAROS proto dokáže rozpoznat situaci, v níž nemůže bezpečně pokračovat, zastavit a předat řízení operátorovi.
Český průmysl za poslední roky výrazně zrychlil robotizaci. Hustota průmyslových robotů se mezi lety 2017 a 2024 zvýšila o 82 procent a Česko se přiblížilo průměru Evropské unie. Za světovou špičkou ale dál výrazně zaostává – Jižní Korea za stejné období zvýšila počet robotů na 10 tisíc zaměstnanců o více než pětinásobek českého přírůstku.
Nejsou lidi, a tak české továrny sázejí na roboty. Světová špička nám ale ujíždí
Zprávy z firem
„U řešení ČVUT pozitivně vnímáme přístup, kdy operátor zadává úkol a následně především dohlíží na jeho plnění, aniž by musel průběžně zasahovat do řízení platformy,“ uvedl kapitán Štěpán Konecký z Armády ČR. Podle jeho hodnocení patřilo české řešení z hlediska autonomních funkcí k pokročilejším systémům na cvičení. Řada dalších představených platforem stále spoléhala hlavně na dálkové řízení.
Tým vyzkoušel také autonomní jízdu za tmy, při níž robot urazil několik set metrů po nezpevněných cestách i mimo ně. Samostatný test simuloval evakuaci raněného. Dobrovolnice z portugalské armády absolvovala na nosítkách umístěných na vozidle zhruba 2,5 kilometru dlouhou trasu. V tomto případě však TAROS řídil operátor na dálku. Zkouška měla ověřit mimo jiné komfort přepravy.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
