Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
Korejská společnost KHNP podá vlastní kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální dohody ke stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit proti vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Učinit tak chce v nejbližších dnech. Podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu připravuje také společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má celý jaderný tendr na starosti.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Akcie jihokorejských firem, jež se měly podílet na výstavbě nových dukovanských bloků, ve středu výrazně padaly, byť později se dočkaly jisté korekce. Temný burzovní den nastal v důsledku úterního rozhodnutí brněnského krajského soudu, který kvůli žalobě konkurenční, francouzské společnosti EDF zakázal podpis smlouvy o výstavbě nových dukovanských bloků. Ta se měla uzavírat předevčírem.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
Jak dlouho potrvá soudní zákaz podpisu smlouvy k výstavbě dukovanských bloků? Dle expertů to bude 6 až 8 měsíců, bude-li tedy soud postupovat formálně.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Po sečtení více než tří čtvrtin hlasů odevzdaných v úterních izraelských volbách vede blok premiéra 👴 Benjamina Netanjahua, většinu v parlamentu ale podle všeho mít nebude. Podle serveru The Times of Israel (ToI) může získat 54 křesel, zatímco hlavní opoziční uskupení 47 mandátů. Pro většinu je ve 120členném Knesetu potřeba 61 křesel.
Náklady na válku v Íránu z americké strany přesahují 4️⃣7️⃣ miliard dolarů (bilion korun), uvedla dnes agentura Reuters. Oproti červencovému odhadu amerického ministerstva obrany je to nárůst o více než 25 procent. Většinu nákladů – přes 29 miliard dolarů (635 miliard korun) – tvoří výdaje na doplnění munice spotřebované v konfliktu. Pentagon zatím na žádost o komentář k číslům, která jsou neveřejná, nereagoval.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj by se velmi brzy mohli 🤝 sejít. Novinářům to bez upřesnění řekl americký prezident Donald Trump, napsala dnes agentura AFP. Trump rovněž podle portálu Kyiv Post prohlásil, že Spojené státy činí značné pokroky v úsilí ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou.
Vládní blok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua po sečtení takřka 60 procent hlasů odevzdaných v úterních parlamentních volbách vede, většinu mu ale dílčí výsledky ❌ neslibují. Podle průběžných propočtů, které uvedl portál The Times of Israel, by Netanjahuova strana Likud nyní i se spojenci měla ve 120členném parlamentu 55 křesel, zatímco opoziční uskupení 49 mandátů.
Brazilský politik 👴 Flávio Bolsonaro přicestoval do Spojených států. S odvoláním na své zdroje to v noci na dnešek uvedla stanice BBC a server Financial Times, podle nichž neúspěšný prezidentský kandidát dorazil na Floridu, kde se setkal s bratrem. Agentura Reuters a stanice CNN Brasil o něco dříve uváděly, že Bolsonaro opustil Brazílii a uchýlil se do USA.
Americká 🚗 automobilka General Motors převede registraci svých kmenových akcií z newyorské akciové burzy NYSE na burzu Nasdaq. Připojí se tím k rostoucímu počtu firem, které se snaží navázat spolupráci s touto burzou, zaměřenou hlavně na technologické společnosti. Zároveň se stane prvním tradičním výrobcem automobilů na této burze.