AI boom může vrátit emise o 15 let zpět. Američané se bouří proti datovým centrům
Boom umělé inteligence začíná mít stále viditelnější energetickou i politickou cenu. Nová datová centra v USA potřebují obrovské množství elektřiny a jejich provozovatelé proto stále častěji sázejí na zemní plyn. Podle analýzy Sierra Clubu by plánované projekty mohly do roku 2030 zvrátit zhruba 15 let snižování emisí americké energetiky. Zároveň proti výstavbě center roste odpor místních obyvatel, kteří se obávají hluku, spotřeby vody, dražší elektřiny i zásahů do krajiny.
Rozmach datových center pro umělou inteligenci může výrazně změnit emisní bilanci Spojených států. Podle interní analýzy ekologické organizace Sierra Club, kterou cituje agentura Bloomberg, by americká energetika mohla při započtení plánovaných AI projektů v roce 2030 vyprodukovat 2,1 miliardy tun oxidu uhličitého. To by bylo o 618 milionů tun, tedy přibližně o 42 procent více než v roce 2025. Organizace upozorňuje, že takový vývoj by mohl vymazat přibližně 15 let pokroku ve snižování emisí z výroby elektřiny.
Za růstem stojí především obrovská spotřeba nových datových center. Jejich developeři se kvůli dlouhému čekání na připojení k síti stále častěji spoléhají na vlastní zdroje elektřiny, často spalující zemní plyn. Podle Sierra Clubu by samotné zdroje mimo elektrickou síť mohly do roku 2030 produkovat více než 460 milionů tun CO2 ročně, přibližně tolik jako celé Mexiko. Dalších 154 milionů tun by mohly přidat nové zdroje připojené k síti.
Odhady se ale výrazně liší. Union of Concerned Scientists počítá do roku 2035 s nárůstem emisí americké energetiky kvůli datovým centrům o 19 až 29 procent, zatímco jiní analytici předpokládají, že další rozvoj obnovitelných zdrojů může část dopadu vykompenzovat. Rhodium Group například i ve svém emisně nejhorším scénáři očekává, že v roce 2040 budou emise energetiky nižší než v roce 2025. Klíčovou neznámou zůstává, kolik datových center se skutečně postaví, jak budou napájena a kolik nové obnovitelné kapacity mezitím vznikne.
Čína se stala světovým lídrem v mnoha oborech moderní energetiky, dobře známé jsou její solární panely, baterie nebo elektromobily. Dynamický rozvoj technologií v asijské zemi vybízí k otázce: A co bude dál? Další inovace vyplývají i z čínské geografie – rozvoj obří a vysoce výkonné přenosové sítě elektřiny i jejího moderního řízení, budování velkých jaderných reaktorů nebo solárních termálních elektráren. Silnou kartou může být také recyklace surovin.
V čem ještě Číňané utečou světu? Obří přenosová síť elektřiny povzbuzuje další inovace
Názory
Datacentra narážejí na odpor místních
Energetická otázka se přitom mění i v politický problém. V Michiganu vzniká u městečka Saline rozsáhlé datové centrum The Barn pro Oracle a jeho klienta OpenAI. Areál má zabrat zhruba kilometr čtvereční, tedy plochu odpovídající přibližně 140 fotbalovým hřištím. Projekt měl původně stát 4,8 miliardy dolarů, podle CBS News se však jeho náklady postupně vyšplhaly na 43 miliard.
Místní obyvatelé si stěžují na hluk, světelný smog, stavební provoz a obávají se také růstu cen elektřiny nebo dopadu na zásoby vody. Provozovatel projektu naopak tvrdí, že centrum používá uzavřený systém chlazení vzduchem a jeho spotřeba vody má odpovídat běžné kancelářské budově. Napětí ale přetrvává a podle letošního průzkumu Gallupu se proti výstavbě datových center v místě svého bydliště staví sedm z deseti Američanů.
Odpor přesahuje stranické dělení a vstupuje i do kampaně před volbami do Kongresu. Demokratický kandidát do Senátu za Michigan Abdul El-Sayed i jeho republikánský soupeř Mike Rogers podpořili myšlenku, aby další projekty nevznikaly bez jasnějších pravidel a vyřešení obav místních komunit.
Měsíce se na to čekalo a nyní je to konečně tady. Společnost Anthropic, která patří k lídrům ve vývoji modelů umělé inteligence, zveřejnila prospekt před vstupem na burzu. Děje se tak v okamžiku, kdy její nacenění překračuje bilion dolarů, ale zároveň se celé odvětví ocitá v poměrně složitém období nejistoty z dalšího vývoje. Bude IPO Anthropicu úspěchem, nebo hořkým zklamáním?
Stanislav Šulc: AI kolos Anthropic jde na burzu. Potvrdí očekávání?
Názory
AI boom naráží na limity
Datová centra se tak stávají jedním z nejviditelnějších symbolů nákladů boomu kolem umělé inteligence. Technologické firmy potřebují stále více elektřiny, zároveň ale narážejí na nedostatečnou kapacitu sítí, dlouhé čekání na nové přípojky, omezené dodávky plynových turbín i odpor obyvatel.
Část plánovaných projektů se proto může zpozdit nebo úplně zastavit. Analytici upozorňují, že právě kvůli této nejistotě jsou dlouhodobé emisní prognózy velmi široké. Pokud ale skutečně vznikne většina plánovaných center a velká část jejich energie bude pocházet ze zemního plynu, může současná AI horečka výrazně zpomalit nebo dokonce dočasně obrátit dosavadní pokles emisí americké energetiky.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
