Snímkování Země vynáší. Globální trh stoupne do roku 2033 na osm miliard dolarů
Nárůst ze současných pěti miliard dolarů přičítá společnost Novaspace přibývajícím zakázkám na obranu a zvyšující se dostupnosti snímkování s vysokým rozlišením.
Globální trh pozorování Země (Earth Observation, EU) je na dobré cestě k tomu, aby do roku 2033 překonal hodnotu osmi miliard ze současných pěti miliard dolarů. Podle agentury Reuters to uvádí nová zpráva společnosti Novaspace, která vznikla fúzí firem Euroconsult a SpaceTec Partners.
Boom má z velké části na svědomí nárůst zakázek na obranu a zvyšující se dostupnost snímkování s vysokým rozlišením a 3D schopností, které rozšiřují rozsah a kvalitu monitorování Země, uvádí zpráva.
Technologie pozorování Země, která poskytuje kritická data pro průmyslová odvětví od zemědělství po monitorování životního prostředí a obranu, je jedním z nejlukrativnějších sektorů v komercializaci vesmírných technologií.
Dominantním hráčem na trhu zůstává Severní Amerika. V roce 2023 přispěje k celosvětovým příjmům 44 procenty. Následuje Evropa s 22procentním podílem, uvedla Novaspace.
Nejvýraznější růst se však podle zprávy očekává z Asie. Předpokládá se, že tento region bude do roku 2033 tvořit 23 procent celosvětového trhu. Přispějí k tomu veřejné zakázky, rostoucí investice do vesmírné infrastruktury a zvyšující se poptávka z jihovýchodní Asie a Středního východu.
Masivní investice
Země po celém světě začínají do technologií pozorování země více investovat, aby lépe monitorovaly vše od vegetace a klimatických změn až po své hranice.
Například Indie na tento sektor sází, aby vyhrála globální závod v komercializaci vesmíru. Kanada zase loni uvedla, že v příštích 15 letech investuje 1,01 miliardy kanadských dolarů (741 milionů dolarů) do satelitní technologie, aby rozšířila soubor dat, která používá ke sledování lesních požárů a dalších ekologických pohrom.
„Růst trhu není jen o nahrazení leteckých geolokačních systémů,“ řekl Alexis Conte, hlavní autor zprávy. „Jde o rozšiřování možností monitorování tak, aby poskytovalo užitečné informace.“
Americká společnost SpaceX v úterý provedla šestý testovací let svého obřího vesmírného dopravního systému Starship. Nosná raketa Super Heavy po startu z texaského kosmodromu v Boca Chica, kterému přihlížel nově zvolený prezident USA Donald Trump spolu se šéfem SpaceX Elonem Muskem, neočekávaně dopadla do Mexického zálivu, místo aby se pokusila o návrat na startovací rampu. Samotná loď skončila v souladu s plánem v Indickém oceánu, informovala agentura AP.
SpaceX provedla šestý test lodi Starship, nosná raketa se zřítila do moře
Leaders
Zvolení Trumpa logicky otevřelo úvahy po větší strategicky bezpečnostní kapacitě Evropy, a tím i Česka. Může tedy Česko dávat 4 procenta HDP na obranu? Může, ale musí na to připravit administrativní kapacity na ministerstvu obrany. Ty zatím nejsou dostatečné, aby se takové peníze daly efektivně využít a obřích akvizic a investic kvalitně a bez větších problémů zvládnout.
David Ondráčka: Česko teď není připravené dávat čtyři procenta HDP na obranu
Názory
