Co čeká Francii dál? Nepokoje znervózňují trhy a další protesty se blíží
Francouzské nepokoje začínají být problémem i pro finanční trhy. Výnosy desetiletých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2002, index CAC 40 za poslední měsíc ztratil 4,5 procenta a investoři sledují, zda politická krize neohrozí rozpočtové škrty a už tak slabý ekonomický růst.
Francie čelí rostoucí nervozitě investorů. Výnos desetiletých státních dluhopisů OAT ve čtvrtek vzrostl o 11 bazických bodů na nejvyšší úroveň od roku 2002 a rozdíl proti německým Bundům se dostal nejvýše od listopadu 2011. Podle webu CNBC trhy stále více řeší, zda pokračující protesty a politické napětí nezhorší už tak problematický výhled francouzských veřejných financí a neztíží vládě prosazení plánovaných úspor.
Ratingová agentura Moody’s ponechala Francii rating Aa3, zároveň ale zachovala negativní výhled. Důvodem je podle agentury riziko, že roztříštěná politická scéna bude dál komplikovat fungování zákonodárných institucí. Francouzská vláda chce v roce 2027 snížit rozpočtový deficit na pět procent HDP z očekávaných 5,4 procenta v roce 2026, opozice ale její rozpočtové návrhy odmítá a není jisté, zda parlament plán schválí.
Česko se Francii rychle přibližuje v ceně, za kterou si stát půjčuje na deset let. Rozdíl ve výnosech jejich desetiletých dluhopisů se zúžil na pouhých 0,25 procentního bodu, přestože ČNB drží výrazně vyšší základní sazbu než ECB. Zhoršující se francouzské veřejné finance tak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ukazují, že členství v eurozóně samo o sobě levnější financování státu nezaručuje, píše ve svém komentáři.
Lukáš Kovanda: Euro už Francii nechrání. Česko si půjčuje skoro stejně levně
Názory
Investoři sledují dluh i rozpočet
Podle Alaina Durrého z francouzské investiční banky Natixis CIB se vláda bude snažit zabránit dalšímu prudkému růstu nákladů na financování. V úvahu podle něj přichází i použití článku 49.3, který umožňuje prosadit zákon bez závěrečného hlasování, pokud poslanci nevysloví vládě nedůvěru, případně využití vládních nařízení. Takový postup by mohl část investorů uklidnit.
Nejistota ale zůstává vysoká. Matthew Ryan z Ebury upozornil, že i kdyby rozpočet na rok 2027 prošel, mohl by být kvůli ústupkům levici i pravici natolik rozmělněný, že problém vysokého deficitu nevyřeší. Charlotte de Montpellierová z ING dodala, že nepokoje dále zhoršují už tak nepříznivý ekonomický výhled.
Růst může být ještě slabší
ING očekávala růst francouzského HDP jen o 0,3 procenta v roce 2026 a o 0,6 procenta v roce 2027. Pokud budou protesty pokračovat, zhorší se důvěra nebo zesílí napětí na trzích, může být výkon ekonomiky ještě slabší. Podobné epizody už v minulosti růst srážely. Protesty žlutých vest mohly ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 ubrat z růstu HDP 0,1 procentního bodu a podobný dopad měly podle Banque de France také protesty proti důchodové reformě v roce 2023.
Rizikem je i slabá spotřebitelská důvěra, která byla už před posledními protesty blízko historických minim. Delší nepokoje mohou podle ekonomů omezit návštěvnost obchodních center, odradit turisty a přimět firmy k odkládání investic.
Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
Karel Pučelík: Je to s Francií opravdu tak vážné?
Názory
Nejvíc trpí retail, turistika a doprava
Index CAC 40 za poslední měsíc odepsal 4,5 procenta a tlak se nejvíc soustředí na odvětví závislá na spotřebě a pohybu lidí. ING mezi nejohroženější řadí maloobchod, pohostinství, cestovní ruch, dopravu a logistiku. Podle odhadů francouzských obchodních komor bylo do úterý přímo zasaženo více než 2000 podniků. Tvrdý zásah dostal i Carrefour: jeho akcie ve středu propadly o více než 14 procent poté, co řetězec snížil výhled zisku a omezil investice. Vedení zároveň upozornilo na zhoršující se spotřebitelskou náladu a rostoucí ceny energií.
Dopad se může rozšířit i mimo maloobchod a služby. Podle společnosti Carmignac může dlouhodobější nejistota zpomalit růst úvěrů a zvýšit riziko problémů se splácením, což by vytvořilo tlak na bankovní sektor. Zasažen může být i luxusní segment, a to hlavně přes slabší turistickou poptávku. LVMH sice ve Francii vytváří jen omezenou část svých tržeb, bezcelní nákupy turistů ale tvoří zhruba pětinu jeho francouzských příjmů.
