„Chtějí svrhnout republiku.“ Macron po nepokojích obvinil krajní levici
Francie se připravuje na další napjatý víkend po nejhorších městských nepokojích za poslední roky. Prezident Emmanuel Macron oznámil tvrdší postup proti nepovoleným demonstracím a z předchozího násilí obvinil „podvratné“ krajně levicové skupiny a vandaly. Úřady už zakazují některé protesty, podniky v Paříži zabezpečují výlohy a nervozita se přelévá i na finanční trhy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přitvrzuje po víkendových nepokojích, rabování a žhářských útocích. Po jednání se šéfy zpravodajských služeb a ministry oznámil, že v příštích dnech budou zakázány „nelegitimní“ protesty. Demonstrace organizované odbory nebo jinými oficiálními skupinami mají pokračovat, jejich trasy ale mohou úřady změnit tak, aby ochránily obchody a další podniky.
„Minulou sobotu jsme byli svědky politických a podvratných činů krajně levicových skupin, jejichž cílem je svrhnout republiku,“ prohlásil Macron. Francouzská vláda tak část odpovědnosti za násilnosti připisuje krajní levici, zatímco celá politická scéna se podle textu propadá do stále ostřejšího vzájemného obviňování.
Lyon protesty zakázal, Paříž se opevňuje
Úřady se mezitím připravují na další víkendové demonstrace. V Lyonu byly všechny protesty plánované na sobotu zakázány, v Paříži ale další akce svolává největší studentský svaz UNEF a pochod centrem města plánuje také hnutí žlutých vest. Podnikatelé v centru hlavního města proto preventivně zabedňují výlohy a luxusní skupina Hermès posílila bezpečnost ve svých francouzských prodejnách.
Napětí panuje také v Orléansu, kde se má konat výroční setkání krajně pravicového Národního sdružení a současně demonstrace odborů a levicových skupin. Studentský protest plánovaný na čtvrtek v Paříži úřady zakázaly, některé stanice metra v centru ale byly přesto preventivně uzavřeny kvůli obavám z nepovolených shromáždění.
Francie má vážné problémy, společnost působí jako papiňák frustrace, naštvanosti a deziluze před výbuchem. Na legitimní protesty studentů a zemědělců se přilepují bandy kriminálníků („cassers“), kteří chtějí hlavně dělat bordel v ulicích a válčit s policajty. Videa násilí, rabování a střetů v ulicích z této soboty dostatečně obletěla svět. Je dost pravděpodobné, že to zdaleka nekončí a bude dál eskalovat. Hrozí dlouhodobé nepokoje minimálně do prezidentských voleb v dubnu 2027. Širší otázka je, jestli ta celá situace vůbec má nějaké řešení. Zatím ho moc vidět není.
David Ondráčka: Francie se mění v papiňák frustrace a deziluze. Vrací se rok 1968?
Názory
Po násilí přišel zákaz vycházení
Francii 17. října zasáhly jedny z nejhorších městských nepokojů posledních let. Násilnosti propukly na okraji celostátních protestů a vedly mimo jiné k žhářskému útoku na radnici v Limoges, kvůli němuž byli zadrženi dva lidé. V některých oblastech zasažených násilím platil už třetí noc po sobě zákaz vycházení, tentokrát bez větších incidentů.
Za protesty stojí i širší nespokojenost s ekonomickou a sociální situací. Růst cen energií, tlak na rodinné rozpočty a obavy ze zhoršování veřejných služeb podle textu zvyšují frustraci zejména mezi zaměstnanci a mladými lidmi.
Nervozita se přelila i na trhy
Politické napětí začínají vnímat také investoři. Výnos desetiletých francouzských státních dluhopisů ve čtvrtek vystoupal nad výnos srovnatelných amerických dluhopisů, což se stalo poprvé od roku 2013.
Francouzská vláda tak vstupuje do dalšího víkendu pod dvojím tlakem: musí zvládnout bezpečnostní situaci v ulicích a současně čelí rostoucí politické i ekonomické nervozitě.
