Evropská komise (EK) navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Podle agentury Reuters má komise teď snahu uklidnit rozzlobené evropské farmáře, kteří protestují proti levnému dovozu.
Hlavním trhem českých výrobců zemědělských strojů je dlouhodobě Evropská unie, zároveň se dokázali výrazně prosadit také v zemích bývalého Sovětského svazu. Časy se ale mění. S ruským trhem už není možné počítat a Putinova agrese na Ukrajině prozatím zmařila i řadu obchodů v této zemi. Jak v rozhovoru pro Export.cz upozornil Michal Kukula, prezident Asociace zemědělské a lesnické techniky (A.Zet), poptávka klesla také v Evropě – v důsledku energetické krize, války na Ukrajině, zvýšené inflace a nižších výkupních cen zemědělských komodit.
Kakao je kvůli obavám z nedostatečné produkce nejdražší za 44 let. Cena termínového kontraktu na tunu kakaa se splatností v prosinci se podle agentury Bloomberg a zpravodajského serveru CNBC v pondělí na komoditní burze v New Yorku vyšplhala na 3786 dolarů (téměř 88 tisíc korun), což je nejvýše od roku 1979. Meziročně stoupla o zhruba 60 procent.
Na českém trhu je první robotický traktor, který funguje bez řidiče. Stroj s názvem AGbot lze osadit běžným zemědělským nářadím, jako jsou například postřikovače, secí stroje nebo kypřiče. Řídí se automaticky podle předem nastaveného plánu pomocí GPS navigace. Stroj se obsluhuje na dálku. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby stroj představil Zemědělský svaz ČR spolu se zástupci společnosti Leading Farmers, která stroj na český trh uvedla. Cena robotického traktoru by se měla pohybovat kolem osmi milionů korun.
Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy dolarů (74,6 miliardy korun). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.
Ceny většiny výrobců v Česku v září dál rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny meziročně ještě zamířily dolů, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců signalizují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Projekty zaměřené na agrovoltaiku, tedy využití solárních panelů na zemědělské půdě, by měly sloužit především aktivním zemědělcům. Pokud by tomu tak nebylo, hrozí jejich zneužívání například ze strany spekulantů. Tvrdí to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která využívání zemědělské půdy v energetice umožní, tento týden schválila vláda. Konkrétní podobu fungování upraví prováděcí právní předpis.
Svět kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů bojující s cenami obilí a potravin si může opět na chvíli oddychnout. Z Čornomorsku vyplula druhá loď s obilím, a opět mimo dosavadní obilnou cestu blokováno Ruskem.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Ceny zemědělských výrobců v Česku v srpnu meziročně klesly o 16,4 procenta. Pro spotřebitele je to příznivá zprava - trend cen v zemědělství se obvykle projeví i v konečných cenách v obchodech.
Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu.
