Holding Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) dokončil převzetí většinového podílu ve firmě Krow, která je mateřskou společností zemědělského podniku Ciz-Agro z Cizkrajova na Jindřichohradecku.
Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy dolarů (74,6 miliardy korun). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.
Ceny většiny výrobců v Česku v září dál rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny meziročně ještě zamířily dolů, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců signalizují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Projekty zaměřené na agrovoltaiku, tedy využití solárních panelů na zemědělské půdě, by měly sloužit především aktivním zemědělcům. Pokud by tomu tak nebylo, hrozí jejich zneužívání například ze strany spekulantů. Tvrdí to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která využívání zemědělské půdy v energetice umožní, tento týden schválila vláda. Konkrétní podobu fungování upraví prováděcí právní předpis.
Svět kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů bojující s cenami obilí a potravin si může opět na chvíli oddychnout. Z Čornomorsku vyplula druhá loď s obilím, a opět mimo dosavadní obilnou cestu blokováno Ruskem.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Ceny zemědělských výrobců v Česku v srpnu meziročně klesly o 16,4 procenta. Pro spotřebitele je to příznivá zprava - trend cen v zemědělství se obvykle projeví i v konečných cenách v obchodech.
Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijal do prvního kola žádostí o investiční dotace Programu rozvoje venkova 5632 žádostí v hodnotě 13,3 miliardy korun. V prvním kole se rozdělí osm miliard korun. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je již nyní jasné, že podporu získá rekordní množství žadatelů.
Výkrmy kuřat by bez dotací na každém kilogramu kuřete prodělaly v loňském roce 2,38 koruny, s dotacemi je jejich zisk 0,68 koruny. Vyplývá to ze studie Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vláda ve svém ozdravném balíčku chystá škrty v dotacích ze státního rozpočtu v zemědělství v příštích dvou letech za více než deset miliard korun. Zatím ale neuvedla, jaké dotace to ovlivní. Letos již zrušila podporu pro potravinářské firmy, kterou čerpali i zpracovatelé drůbežího masa. Zrušila se také dotace pro chov skotu.
Lidé převezli z kontinentu na kontinent řadu užitečných rostlin a zvířat, ale také druhy, které dnes páchají ekologické a ekonomické škody, konstatovala mezinárodní organizace sdružující 132 států světa včetně Česka. Jak ale poznat, co je užitečné a co může způsobit malér? Určitou odpověď nabízejí i čeští vědci.
