Kakao je kvůli obavám z nedostatečné produkce nejdražší za 44 let. Cena termínového kontraktu na tunu kakaa se splatností v prosinci se podle agentury Bloomberg a zpravodajského serveru CNBC v pondělí na komoditní burze v New Yorku vyšplhala na 3786 dolarů (téměř 88 tisíc korun), což je nejvýše od roku 1979. Meziročně stoupla o zhruba 60 procent.
Svět kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů bojující s cenami obilí a potravin si může opět na chvíli oddychnout. Z Čornomorsku vyplula druhá loď s obilím, a opět mimo dosavadní obilnou cestu blokováno Ruskem.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Ceny zemědělských výrobců v Česku v srpnu meziročně klesly o 16,4 procenta. Pro spotřebitele je to příznivá zprava - trend cen v zemědělství se obvykle projeví i v konečných cenách v obchodech.
Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijal do prvního kola žádostí o investiční dotace Programu rozvoje venkova 5632 žádostí v hodnotě 13,3 miliardy korun. V prvním kole se rozdělí osm miliard korun. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je již nyní jasné, že podporu získá rekordní množství žadatelů.
Výkrmy kuřat by bez dotací na každém kilogramu kuřete prodělaly v loňském roce 2,38 koruny, s dotacemi je jejich zisk 0,68 koruny. Vyplývá to ze studie Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vláda ve svém ozdravném balíčku chystá škrty v dotacích ze státního rozpočtu v zemědělství v příštích dvou letech za více než deset miliard korun. Zatím ale neuvedla, jaké dotace to ovlivní. Letos již zrušila podporu pro potravinářské firmy, kterou čerpali i zpracovatelé drůbežího masa. Zrušila se také dotace pro chov skotu.
Lidé převezli z kontinentu na kontinent řadu užitečných rostlin a zvířat, ale také druhy, které dnes páchají ekologické a ekonomické škody, konstatovala mezinárodní organizace sdružující 132 států světa včetně Česka. Jak ale poznat, co je užitečné a co může způsobit malér? Určitou odpověď nabízejí i čeští vědci.
Letošní sklizeň podle dat Agrární komory ČR dosáhla 7,47 miliony tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Oproti loňsku je to o 1,3 procenta méně. Vyplývá to z informací komoditní rady pro obiloviny komory z tohoto týdne. Žně se oproti loňsku zpozdily, ale prakticky jsou teď u konce, sklizeno je 99 procent ploch. Průměrný výnos dosáhl šesti tun na hektar, loni to bylo 5,83 tuny.
Zhruba polovina lidí míní, že Česko není soběstačné v pěstování pšenice a třetina v produkci mléka. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR zhruba mezi 1600 respondenty. Svaz chce průzkumem upozornit na to, že řada lidí má spíše mylné představy o podobě českého zemědělství.
Stále více českých výrobců zemědělské techniky pojišťuje své zakázky směřované do zemí bývalého sovětského svazu. Může za to válka na Ukrajině. Agroexportéři se obávají o bezpečnost dodávky vyrobené techniky a také o to, zda za své dodávky dostanou zaplaceno. Podle ministra zemědělství Marka Výborného by se české firmy neměly východních trhů vzdávat.
