Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.
Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka pak skončí rychle, napsal na sociální síti Truth Social. Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem. Je to válka bývalého prezidenta USA Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poznamenal také Trump, aniž by zmínil ruskou hlavu státu Vladimira Putina, který konflikt před více než třemi a půl roky rozpoutal.
Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu i s cenami elektřiny. Fico to uvedl po schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině.
Většina ruských podniků očekává zpomalování růstu ruské ekonomiky. Vyplývá to z průzkumu, o jehož výsledcích informovala ruská mediální společnost RBK. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci, uvedla agentura Reuters.
Evropská unie úzce koordinuje přípravu nových sankcí proti Rusku se Spojenými státy, uvedl předseda Evropské rady António Costa, který je na návštěvě Finska. Evropská komise připravuje již devatenáctý soubor sankčních opatření, mohl by být představen v několika příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale rovněž i finančních služeb.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Po 18. balíku, který se zaměřil zejména na energetický a bankovní sektor, Brusel podle listu Politico řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. V novém balíku se neočekávají nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Slovensko podle premiéra Roberta Fica zablokuje přijetí 18. sankčního balíku Evropské unie proti Rusku, pokud unie předem nevyřeší záležitost ohledně navrhovaného ukončení dovozu ruských energií. Fico v této souvislosti opět kritizoval plán Evropské unie postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Ten je součástí projektu RePower EU s cílem odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska.
V Rusku v prvních čtyřech měsících roku o třetinu stouply prodeje destilačních přístrojů, které slouží k výrobě samohonky, tedy podomácku vyráběné náhražce vodky, upozornila státní agentura RIA Novosti. Za vyššími prodejními čísly se podle serveru The Moscow Times skrývají obavy Rusů, že by vláda mohla tyto přístroje zakázat.
Americký prezident Donald Trump nechtěl říct, zda se Spojené státy přidají k Evropské unii a Británii v zavádění nových sankcí proti Rusku, které by měly Moskvu přinutit k zastavení bojů na Ukrajině. Trump podle agentury Reuters na dotaz, zda USA udělají takový krok, odpověděl neurčitým „uvidíme“. EU schválila nový balík sankcí proti Rusku a chystá další vzhledem k neochotě Moskvy přistoupit k příměří.
Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě tzv. ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala o tom na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Další sankce proti Rusku se podle Kallasové připravují. Uvalení dalších postihů na ruské činitele a subjekty oznámila také Británie.
Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
