V republikánských primárkách před podzimními volbami do Kongresu vítězí jeden trumpovský kandidát za druhým. Odnáší to i dlouholeté tváře a vlivní politici. Podpora Donalda Trumpa je dnes klíčem k vnitrostranickému vzestupu. Pro Trumpovy odpůrce to ale nakonec nemusí být špatná zpráva. Pokud situaci dokážou využít konkurenční demokraté, otevírá se šance k Trumpově velké porážce.
Washington dál sází na diplomacii, ale Íránu zároveň posílá tvrdé varování. Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že USA chtějí dát jednáním šanci, pokud ale dohoda s Teheránem nevyjde, přijdou podle něj na řadu jiné možnosti. Izrael má mít mezitím podle Rubia právo bránit se bez ohledu na výsledek rozhovorů.
Rutteho plán na pevnou vojenskou pomoc Ukrajině narazil u velkých spojenců. Francie, Británie i další země podle The Daily Telegraph odmítají návrh, aby každý člen NATO posílal Kyjevu 0,25 procenta HDP. Šéf aliance už připustil, že plán kvůli odporu nejspíš neprojde.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl německý návrh, podle kterého by Ukrajina mohla získat přidružené členství v Evropské unii. Podle textu serveru Politico by takový model Kyjevu sice přinesl některé výhody, zároveň by ale Ukrajinu ponechal uvnitř evropského bloku bez plnohodnotného hlasu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar doufá, že ekonomika letos poroste zhruba o dvě procenta. Zároveň ale voliče varuje, že kvůli stavu veřejných financí po vládě Viktora Orbána není možné dávat pevné odhady. Uvedla to agentura Bloomberg.
V uplynulém týdnu se na trzích naplno vrátilo téma stagflace. Investoři začali znovu řešit, zda přední centrální banky nebudou muset kvůli vyšší inflaci přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. I když se může zdát, že krize kolem Hormuzského průlivu brzy odezní, tlak na růst cen může v ekonomice zůstat déle.
Írán varuje Spojené státy před obnovením války. Hlavní vyjednavač Muhammad Ghálíbáf tvrdí, že Teherán během příměří obnovil své ozbrojené síly a na případný další útok odpoví „drtivým způsobem“. Katar a Pákistán se mezitím snaží zabránit nové eskalaci napětí.
NATO musí podle Petra Pavla tvrději reagovat na ruské provokace na východním křídle aliance. Český prezident v rozhovoru pro The Guardian řekl, že aliance má „ukázat zuby“ – ve hře podle něj mohou být i asymetrické kroky včetně odpojení bank nebo sestřelování letadel narušujících vzdušný prostor spojenců.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio kritizoval postoj členských zemí NATO k pomoci Spojeným státům ve válce proti Íránu. Podle agentury Reuters uvedl, že odmítavý přístup spojenců ve Washingtonu vyvolal značné znepokojení.
Alexandr Lukašenko tvrdí, že Bělorusko nechce vstoupit do války proti Ukrajině. Zároveň připustil, že je ochoten jednat s Volodymyrem Zelenským o problémech mezi oběma zeměmi. Ukrajinský prezident přitom opakovaně varuje, že Moskva se snaží Minsk do konfliktu zatáhnout.
Německý kancléř Friedrich Merz navrhuje nový status pro Ukrajinu: přidružené členství v Evropské unii. Kyjev by se podle něj mohl účastnit jednání evropských institucí a získat silnější bezpečnostní garance, plné členství ani hlasovací práva by ale zatím neměl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom dlouhodobě odmítá jakoukoli druhořadou variantu členství. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že tato iniciativa nemá v EU podporu.
