Administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se soustředí na ukončení války na Ukrajině spíše než na pomoc Kyjevu s obnovením dřívějších hranic. Podle BBC to v rozhovoru řekl Bryan Lanza, kterého zpravodajská společnost označuje za vysoce postaveného Trumpova poradce. Také uvedl, že nová vláda bude od Kyjeva chtít „realistickou mírovou vizi“.
Donaldu Trumpovi se podařilo vrátit do Bílého domu. Ve druhém mandátu navíc bude těžit ze silné převahy Republikánské strany, která nejspíš ovládne obě komory Kongresu, plusem je konzervativně naladěn Nejvyšší soud. Dost možná se nenajde nikdo, kdo by jeho program brzdil.
Joe Biden má dva měsíce, aby uzavřel demokratickou kapitolu v Bílém domě. Důležitou součástí prezidentova odkazu jsou ekonomické a průmyslové zákony i podpora Ukrajiny, pro kterou ještě může něco udělat i v následujících týdnech. Je však otázkou, zda jeho úspěchy přežijí lednový nástup Donalda Trumpa.
Kritika Izraele v Británii sílí podobně jako v USA. Ministr zahraničí David Cameron nezlehčuje roli Hamásu, požaduje však po Izraeli citlivější přístup. „Očekáváme, že tak hrdá a úspěšná demokracie bude dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl v komentáři pro The Times.
Západu v čele s USA se – k jeho vlastnímu údivu – nedaří izolovat Rusko a Čínu, píše agentura Bloomberg. Z dvaceti nejvýznamnějších ekonomik světa – sdružených ve skupině G20 – se k protiruským sankcím Západu připojila jen polovina. Skupina G20 přitom představuje zhruba 85 procent celosvětového ekonomického výkonu.
Jsou to čísla, která už nejde jen tak přehlédnout. Koalice SPOLU poprvé od parlamentních voleb propadla za ANO, proti letošnímu dubnu si podle čerstvého průzkumu společnosti Kantar pohoršila o pět procentních bodů. Na výsledku se podepsala padající obliba ODS, TOP09 a KDU-ČSL zůstávají pod hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory.
