Rusko chtělo nahradit americký dolar jüanem. Tvrdě ale narazilo
Ruský pokus nahradit po západních sankcích dolar čínským jüanem narazil na limity. Podíl jüanu na platbách za ruský export letos spadl na 22 procent, tedy na polovinu oproti vrcholu z poloviny roku 2024. Hlavním důvodem jsou americké sekundární sankce, kvůli nimž čínské banky omezily transakce s Ruskem.
Rusko po invazi na Ukrajinu vsadilo na čínský jüan jako náhradu za dolar a euro. Tento experiment ale podle agentury Bloomberg narazil na sílu amerického finančního systému. Přestože obchod mezi Ruskem a Čínou dál roste, podíl jüanu na platbách za ruský export letos klesl na 22 procent, tedy na polovinu oproti vrcholu z poloviny roku 2024. V obchodu s Asií nyní Moskva dostává za 69 procent exportu rubly.
Zlom přišel poté, co Spojené státy v červnu 2024 výrazně rozšířily možnosti uvalování sekundárních sankcí na finanční instituce a firmy obchodující s Ruskem. Čínské banky následně začaly transakce s ruskými partnery omezovat, platby se zpožďovaly nebo vracely a největší čínské banky s některými ruskými protistranami přestaly obchodovat úplně.
Českým jaderným oborem se v posledních dnech šířila poplašná spekulace – Korejci už údajně vyhlížejí spoustu projektů v Americe a o Dukovany přestávají mít zájem. Tyto obavy vyvolala nedávná zpráva, že KHNP přerušila jednání s další korejskou společností Daewoo o dodávce stavební části dukovanského projektu. Kolem amerických projektů je však ve skutečnosti hodně nejistot, což potvrdily i volby do Kongresu. Význam Dukovan nijak neklesá.
Americké jaderné projekty jsou pro Korejce zatím „holubi na střeše“. Dukovany stále mají zásadní význam
Názory
Jüan rychle vyrostl, ještě rychleji ustoupil
Přitom právě Rusko patřilo k největším tahounům internacionalizace jüanu. Čínská měna se po zavedení sankcí podílela téměř na polovině ruského zahraničního obchodu, stala se nejvíce obchodovanou měnou na moskevském devizovém trhu a v bankovních vkladech předstihla dolar. Banky začaly poskytovat úvěry v jüanech a měna se stala jedním z hlavních aktiv ruské centrální banky.
Ještě do poloviny roku 2024 platili Rusku v jüanech i odběratelé mimo Čínu. Moskva tím podle Bloombergu významně pomáhala Pekingu rozšiřovat používání čínské měny za hranice země. Na vrcholu byl jüan čtvrtou nejpoužívanější měnou v mezinárodních platbách přes systém SWIFT.
Nyní se ale jeho globální podíl vrátil přibližně na úroveň před válkou na Ukrajině a jüan podle dat SWIFT klesl na páté místo za japonský jen.
Rusko podle evropských vlád a bezpečnostních expertů vede vedle války na Ukrajině také stínový konflikt proti zemím, které Kyjev podporují. Žhářské útoky, sabotáže, kybernetické operace, narušování vzdušného prostoru i vměšování do voleb mají Evropu oslabovat, rozdělovat její společnosti a zvyšovat cenu podpory Ukrajiny. Počet podezřelých incidentů přitom roste a evropské státy stále hledají způsob, jak na útoky pod hranicí otevřené války účinně reagovat.
Putin vede proti Evropě druhou válku. Sabotáže, drony a kyberútoky se množí
Politika
Platby jsou dražší a složitější
Pro ruské firmy znamená ústup jüanu především vyšší náklady. Přímé platby do Číny jsou méně spolehlivé, a podniky proto stále častěji využívají prostředníky, třetí země a složitější platební trasy. Transakce jsou kvůli tomu pomalejší a méně předvídatelné.
Podle dat logistické společnosti STT Logistics dnes celkové náklady přeshraničních plateb mezi Ruskem a Čínou včetně provizí a poplatků prostředníků dosahují v průměru 15 až 20 procent hodnoty transakce. Ruská centrální banka navíc kvůli nedostatku jüanů vyzvala banky, aby omezily úvěry v této měně.
Dolar ukázal svou sílu
Ruský případ ukazuje, jak obtížné je vytvořit skutečnou alternativu k americkému dolaru. Moskva měla silnou politickou motivaci, prudce rostoucí obchod s Čínou i možnost přesunout velkou část transakcí do jüanu. Přesto stačila hrozba amerických sekundárních sankcí k tomu, aby čínské banky začaly ustupovat.
Čína sice chce mezinárodní roli jüanu dál posilovat, zároveň ale udržuje přísnou kontrolu kapitálových toků a zůstává výrazně napojena na dolarový finanční systém. Rusko tak ukázalo, že rychlý odklon od dolaru je výrazně složitější, než naznačují politické deklarace o dedolarizaci.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
