V Maďarsku skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.
Poslanci ODS navrhli zrušení zákona, který zakazuje prodej v maloobchodě o vybraných svátcích. Blíží se Velikonoce, krámy budou opět zavřené. V ODS se to zdálo být jako dobré téma ke zviditelnění se. Měla to být podpora podnikatelů. Ale ouha.
Hnutí ANO by i nyní zvítězilo v případných volbách do Poslanecké sněmovny. Druhou nejsilnější stranou by se stalo STAN, které by předčilo ODS. A naopak by se do sněmovny a tedy ani do vlády nedostali Motoristé, byť těsně. Vyplývá to z průzkumu STEM pro CNN Prima News.
Jedním z mála států Evropy, kde dosud vládnou sociální demokraté, je Dánsko. Mette Frederiksenová za to však musela platit posunem do středu a přísným migračním plánem. Nyní však před volbami posílená grónským konfliktem láká zpět i levicové podporovatele, chce zdanit nejbohatší Dány.
Kdo bude starostou Paříže nebo Marseille, nás nemusí zajímat, ale dvoukolové komunální volby ve Francii jsou laboratoří a strategií pro klíčové volby prezidenta příští rok, a to už silně ovlivní Evropu a dopadne i na Česko. Jen s lehkou nadsázkou se dá říct, že hlavní téma voleb na radnice bylo, kdo chce více policistů a kdo naopak více cyklistů.
Martin Kupka představil stínovou vládu. Popravdě, jeho voliči zřejmě čekali víc. Trochu větší fičák, ne takový čajíček. ODS představila mix nových tváří a matadorů. Zasloužilé straníky nelze v ODS opomíjet. Ale co to přinese rozvoji země? Andrej Babiš může zůstat v klidu.
Britská politika má za sebou další zlom, poprvé v doplňovacích volbách vyhráli dříve marginální Zelení, kteří se stávají stranou stranou celostátního významu. Ve výsledku klání se zrcadlí problém, který řeší takřka všechny tradiční strany v Evropě. Proč centristická politika najednou nefunguje?
Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyhlásil ostrý boj proti tomu, co označuje za „bruselské vlivy“ v Maďarsku. Po vítězství v dubnových parlamentních volbách chce podle svých slov „vymýtit“ soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které považuje za podplacené Bruselem. Uvedl to ve svém projevu o stavu národa.
Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.
Při jednání o důvěře vládě, které trvalo dva dny a mělo předem jasný výsledek, se nejvíc blýsknul Petr Macinka. Ne nějakými slovy nebo myšlenkami, ale grimasami. Jelikož seděl za pultíkem řečníků, byl po celou dobu v záběrech kamer. O jeho pitvoření při proslovech opozičních poslanců se dokonce píše i v zahraničí. Ironické ústřely jeho levého koutku se stávají legendárními. Není moc jasné, jak se s takto neřízenou mimikou může uplatnit na poli mezinárodní diplomacie.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal pokutou 450 tisíc korun Pražskou developerskou společnost 🏗, která je příspěvkovou organizací hlavního města. Důvodem bylo uzavírání smluv na právní služby v letech 2020 až 2024 bez tendru. Rozhodnutí úřadu potvrdil i jeho předseda Petr Mlsna, který zamítl podaný rozklad Pražské developerské. Rozhodnutí je tak pravomocné a společnost musí pokutu zaplatit.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Od 1. srpna se sloučí agentury CzechTrade a CzechInvest do nové agentury CzechBusiness. Nová agentura nabídne podnikatelům služby obou dosavadních subjektů na jednom místě, sloučení také přinese státu úspory, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). K podobnému spojování agentur pro podporu podnikání podle něj přistupují i další evropské země, zmínil Finsko či Švédsko.
Počet zaměstnanců německého chemického koncernu BASF v hlavním sídle na západě Německa poprvé od roku 1954 klesl pod 30 tisíc. Podle agentury DPA to dnes řekl šéf tohoto největšího chemického podniku na světě Markus Kamieth. Od začátku roku 2024 zaniklo v koncernu po celém světě 7000 pracovních míst.
Americký prezident Donald Trump přislíbil Ukrajině licence na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl televizi Fox News prezident Ruskem napadené země Volodymyr Zelenskyj po úterní schůzce s Trumpem. Šéf Bílého domu na své síti Truth Social označil setkání za velmi dobré.
Jihokorejskému výrobci čipů SK Hynix vzrostl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o více než 1200 procent na rekordních 94 bilionů wonů (1,34 bilionu Kč). Firmě pomohla vysoká poptávka po jejích paměťových čipech z odvětví umělé inteligence (AI), ale také zisky z investičních aktiv.
Údery Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku dnes zabily nejméně deset lidí, píše agentura AFP s odkazem na koalici polovojenských skupin Hašd Šaabí, což jsou lidové mobilizační síly (PMF). USA dříve informovaly, že se Saúdskou Arábií podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení.
Americká technologická společnost Apple se dnes nakrátko stala druhou veřejně obchodovanou firmou v historii, jejíž tržní hodnota přesáhla pět bilionů dolarů (106 bilionů korun). Čtyřbilionovou hranici přitom podnik překonal ani ne před rokem v říjnu 2025. Informovala o tom agentura Reuters. Jako první dosáhl pětibilionového milníku výrobce čipů Nvidia.