Komunistická strana si zvolila nové vedení. Nástupcem Kateřiny Konečné se stal bývalý mluvčí strany Roman Roun. Samotná KSČM od něj nejspíš něco očekává, zbytek vesmíru ale již spíš ne. Co bylo jasné v roce 2017, stává se realitou: KSČM nemá perspektivu, a tak je odsouzena k zániku. Přesto má ještě jednu poslední funkci, bez níž by byl politický život Andreje Babiše či Tomia Okamury složitější.
Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Ten podle agentury AP v projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána.
Poté, co bývalý zhrzený místopředseda ODS Martin Kuba prakticky zlikvidoval jihočeskou buňku ODS, zamířil do Berouna. Většina tamních zastupitelů včetně starostky ODS opustila a chystá se kandidovat za Kubovo hnutí. Kuba nenápadně, ale efektivně, loví politiky a voliče z řad ODS.
Maďarsko stojí po pádu Orbánova režimu před těžkým úkolem: rozebrat systém prorostlý oligarchy, obnovit právní stát a vrátit politice normální pravidla. Vítězství opozice ukazuje, že změna je možná, ale skutečná práce teprve začíná.
Jarní sluníčko vytáhlo na politické kolbiště staré páky. Řada politických stran odstartovala kampaně před podzimními komunálními volbami. Vynořila se esa jako Paroubek, Špidla nebo Kuba.
Vladimír Špidla a Jiří Dienstbier zkoušejí křísit sociální demokracii. Tady jsou tři důvody, proč se to téměř jistě nepovede.
Odcházející maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz drtivě prohrála parlamentní volby, prohlásil, že se vzdá svého poslaneckého mandátu. Bude prý více užitečný při reorganizaci národního tábora. S odkazem na Orbánovo video zveřejněné na sociální síti Facebook o tom informuje agentura MTI.
Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.
Za pár dnů si budou lidovci volit nové vedení. Jediný kandidát na předsedu, jihomoravský hejtman Jan Grolich, si dává mediální kolečko. A nečekaně v jednom rozhovoru prohlásil, že si umí představit podporu Babiše v některých tématech. To by od možná budoucího lídra opoziční strany nikdo nečekal. Nebo ano?
Bývalý bulharský prezident a někdejší šéf letectva Rumen Radev směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách. Voličům slibuje boj proti „mafiánskému státu“, který podle něj podkopává fungování nejchudší země Evropské unie.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
