Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu.
Dánské parlamentní volby vyhráli Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Ve funkci ale zůstat nemusí. O podobě nové vlády dost možná rozhodne menší strana, kterou vede populární centrista, který pije hektolitry kávy, kouří dýmku a zuby si klidně vyčistí mýdlem. A inspiraci pro vznik své strany získal u televize.
Poslanci ODS navrhli zrušení zákona, který zakazuje prodej v maloobchodě o vybraných svátcích. Blíží se Velikonoce, krámy budou opět zavřené. V ODS se to zdálo být jako dobré téma ke zviditelnění se. Měla to být podpora podnikatelů. Ale ouha.
Hnutí ANO by i nyní zvítězilo v případných volbách do Poslanecké sněmovny. Druhou nejsilnější stranou by se stalo STAN, které by předčilo ODS. A naopak by se do sněmovny a tedy ani do vlády nedostali Motoristé, byť těsně. Vyplývá to z průzkumu STEM pro CNN Prima News.
Jedním z mála států Evropy, kde dosud vládnou sociální demokraté, je Dánsko. Mette Frederiksenová za to však musela platit posunem do středu a přísným migračním plánem. Nyní však před volbami posílená grónským konfliktem láká zpět i levicové podporovatele, chce zdanit nejbohatší Dány.
Kdo bude starostou Paříže nebo Marseille, nás nemusí zajímat, ale dvoukolové komunální volby ve Francii jsou laboratoří a strategií pro klíčové volby prezidenta příští rok, a to už silně ovlivní Evropu a dopadne i na Česko. Jen s lehkou nadsázkou se dá říct, že hlavní téma voleb na radnice bylo, kdo chce více policistů a kdo naopak více cyklistů.
Martin Kupka představil stínovou vládu. Popravdě, jeho voliči zřejmě čekali víc. Trochu větší fičák, ne takový čajíček. ODS představila mix nových tváří a matadorů. Zasloužilé straníky nelze v ODS opomíjet. Ale co to přinese rozvoji země? Andrej Babiš může zůstat v klidu.
Britská politika má za sebou další zlom, poprvé v doplňovacích volbách vyhráli dříve marginální Zelení, kteří se stávají stranou stranou celostátního významu. Ve výsledku klání se zrcadlí problém, který řeší takřka všechny tradiční strany v Evropě. Proč centristická politika najednou nefunguje?
Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyhlásil ostrý boj proti tomu, co označuje za „bruselské vlivy“ v Maďarsku. Po vítězství v dubnových parlamentních volbách chce podle svých slov „vymýtit“ soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které považuje za podplacené Bruselem. Uvedl to ve svém projevu o stavu národa.
Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.
Hodnotící komise doporučila vedení metropole vítěze tendru na dostavbu budovy Nová Palmovka na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Uvedl to náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN), který však verdikt komise, která hodnotila nabídky firem Porr a Geosan Group, nesdělil. O výsledku tendru podle něj bude v nejbližší době rozhodovat rada města.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Dvě polské tepelné elektrárny 🏭 omezují svůj provoz kvůli vlně veder a nízké hladině vody v řece Visle, kterou používají k chlazení. Napsala to tisková agentura PAP, podle níž k tomuto kroku přistoupily elektrárny Kozienice a Polaniec.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
Pražská burza dnes znovu posílila 💪, a vylepšila tak své skoro půlroční maximum 🔝. Index PX stoupl o 1,04 procenta na 2766,09 bodu. Rostla většina hlavních titulů, ve ztrátě skončily akcie Monety, Philip Morris a Primoco. Objem obchodů se zvýšil na zhruba 650 milionů korun, což je lehce pod dlouhodobým průměrem.
Koruna dnes mírně posilovala 💪. Vůči euru zpevnila ve srovnání s pondělním závěrem o dva haléře na 24,18 Kč/EUR. K dolaru si česká měna polepšila o pět haléřů na 20,99 Kč/USD. Důležitou událostí týdne bude pro korunu čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB).
Za škodu za zavezení haldy Heřmanice v Ostravě statisíci tunami odpadu nenípodle ministerstva životního prostředí (MŽP) nikdo odpovědný a neexistuje oficiální viník. O rozhodnutí resortu dnes informoval web Seznam Zprávy.
Tuzemská internetová jednička Seznam.cz zvažuje zavést společné předplatné pro vydavatele médií 📰. Výběr placeného obsahu od různých vydavatelů by umístil do zvláštní sekce na své domovské stránce. Pro DeníkN to uvedl člen správní rady Seznamu Matěj Hušek.
Česká společnost ConsilTech miliardáře Tomáše Němce kupuje norského výrobce běžek Madshus ⛷ od dosavadního majitele Elevate Outdoor Collective. Podpis dohody společnosti oznámily v tiskové zprávě zveřejněné na webu norského výrobce. Hodnotu transakce neuvedly. ConsilTech vlastní mimo jiné výrobce lyží Kästle CZ se sídlem na Novém Městě na Moravě.
Číst více
Veřejné vysoké školy v reakci na nárůst počtu maturantů zvyšují počty nově přijatých studentů, obávají se ale přípravy rozpočtu na roky 2027 a 2028. V tiskové zprávě o tom informovala Česká konference rektorů. Školy podle ní v roce 2025 přijaly do bakalářských a magisterských studijních programů téměř 60 tisíc nových studentů, meziročně asi o 15 tisíc více. Letos to bude ještě víc, vyšší počet studentů podle nich musí být zohledněný ve státním rozpočtu.