Maďarsko stojí po pádu Orbánova režimu před těžkým úkolem: rozebrat systém prorostlý oligarchy, obnovit právní stát a vrátit politice normální pravidla. Vítězství opozice ukazuje, že změna je možná, ale skutečná práce teprve začíná.
Za pár dnů si budou lidovci volit nové vedení. Jediný kandidát na předsedu, jihomoravský hejtman Jan Grolich, si dává mediální kolečko. A nečekaně v jednom rozhovoru prohlásil, že si umí představit podporu Babiše v některých tématech. To by od možná budoucího lídra opoziční strany nikdo nečekal. Nebo ano?
Bývalý bulharský prezident a někdejší šéf letectva Rumen Radev směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách. Voličům slibuje boj proti „mafiánskému státu“, který podle něj podkopává fungování nejchudší země Evropské unie.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.
Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu.
V Maďarsku skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.
Maďarský premiér Viktor Orbán by po šestnácti letech mohl zamířit do opozičních lavic. Jeho Fidesz čelí vážné hrozbě ještě nedávno malé strany Tisza a hlavně Pétera Magyara, který je nezpochybnitelným lídrem opozice. Co prosazuje a proč se odpůrci Orbána sjednotili za člověkem, která má pověst drsného politika s komplikovanou povahou?
Volby v Maďarsku rozhodnou, zda bude pokračovat Orbánův brutálně kleptokratický režim, anebo se otevře prostor ke změně. Pokud Orbán prohraje, bude mu hrozit kriminál za naprosto masivní korupci a porušování všech možných zákonů, může chtít ze země i zmizet. Pokud ale vyhraje, spousta mladých Maďarů to definitivně vzdá – že změna není nikdy možná – a ze země mnozí odejdou.
Debata o omezení automobilové dopravy v centru Berlína rozděluje německou metropoli a stává se jedním z hlavních témat před zářijovými volbami. Jak uvádí deník Financial Times, kampaň už nyní provázejí tisíce plakátů varujících před údajným zákazem aut.
Dánské parlamentní volby vyhráli Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Ve funkci ale zůstat nemusí. O podobě nové vlády dost možná rozhodne menší strana, kterou vede populární centrista, který pije hektolitry kávy, kouří dýmku a zuby si klidně vyčistí mýdlem. A inspiraci pro vznik své strany získal u televize.
Americká společnost Anthropic má problémy s konkurenceschopností svého nejvýkonnějšího modelu Claude Fable 5 na americkém trhu. Tamní firmy totiž podle zprávy listu Financial Times čím dál častěji dávají přednost 📉 levnějším nástrojům umělé inteligence.
Tripartita souhlasila s navrhovaným 📈 růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku.
Italští celníci a finanční policie zadrželi na milánském letišti Malpensa cestujícího z Japonska kvůli ☝️ podezření, že pašuje sběratelské karty Pokémon. Uvedla to italská celní správa. Podle ní se muž snažil zatajit přepravu karet s velkou sběratelskou hodnotou, aby se vyhnul platbě cel a DPH.
Minimální měsíční mzda na Slovensku 📈 stoupne od začátku příštího roku v souladu s příslušným zákonem na 972 eur (23 440 korun). Novinářům to řekl ministr sociálních věcí Erik Tomáš, a to poté, co se na nové výši minimální mzdy nedohodli zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Letos nejnižší výdělek v zemi činí 915 eur (22 066 korun), v Česku to je 22 400 korun.
Kalifornský státní zástupce Rob Bonta ❌ zrušil dnešní schůzku se zástupci společnosti Paramount Skydance. Jednání se mělo týkat možného mimosoudního urovnání sporu o plánovanou akvizici společnosti Warner Bros. Discovery. Informoval o tom deník The New York Times.
Šest zemí Evropské unie chce, aby všech 27 členských států v září projednalo možnost zdanění nadměrných zisků ropných 🛢 společností, které tyto firmy zaznamenaly kvůli tomu, že Írán začal blokovat Hormuzský průliv. Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko vyzvaly v dopise Irsko, které nyní předsedá Radě EU, aby téma zařadilo na program jednání ministrů financí EU.
Číst více
Přibývá Čechů, kterým na konci měsíce nezbyde nic z výplaty 💸. Letos jich je 13 procent, loni to bylo devět procent. Celkem 84 procentům Čechů zůstane po odečtení všech nákladů alespoň minimální částka, což je o pět procentních bodů méně než v loňském roce. Vyplývá to z květnového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial 💳 mezi tisícovkou respondentů.
Číst více
Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada získal v posledních měsících zakázky na dodávky mostních automobilů za více než miliardu korun 💰. Dodat je má do pěti zemí v Evropě, na Blízkém a Středním východě a v jihovýchodní Asii.
Volkswagen 🚗 čeká týden plný setkání zaměstnanců s vedením koncernu. Na programu je 9 shromáždění závodních rad po celém Německu. Hovořit se bude o plánech na rozsáhlou restrukturalizaci, jejichž součástí je propouštění i možné uzavření některých závodů. Šéf koncernu Oliver Blume minulý týden řekl, že VW je v centru obrovské celosvětové krize automobilového průmyslu.
Slovenská vláda připravuje ❌ zrušení daně z finančních transakcí, a to k začátku příštího roku. V prohlášení to dnes oznámil premiér Robert Fico. Tuto daň, kterou jako součást opatření k ozdravení veřejných financí loni zavedl současný kabinet, dlouhodobě kritizují například podnikatelé.