Lidovci oznámili, že chtějí ve Sněmovně vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Přestože tento pokus, pokud by se uskutečnil, patrně nedopadne, je důležité takové pokusy dělat. A to hned ze dvou důvodů – věcného, ale i marketingového.
Alternativa pro Německo (AfD) míří v Sasku-Anhaltsku k přesvědčivému volebnímu vítězství. Podle průzkumů může získat přes 40 procent hlasů a výrazně porazit kancléřovu CDU. Friedrich Merz den před hlasováním připustil, že tradiční strany musejí politický boj s AfD vést lépe.
Vláda schválila rozpočet na příští rok s deficitem 389 miliard korun. Obhajuje ho slovy o nutnosti investic, v roce 2028 se prý schodek bude snižovat. Podle vlády to zajistí větší daňové výnosy z rostoucí ekonomiky. Dost děravá pohádka.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
V obecních volbách kandiduje o pět tisíc lidí méně než před čtyřmi lety. Ve třetině obcí kandiduje pouze jedno politické uskupení. Zájem o komunální politiku klesá, přestože platy politiků nejsou malé.
Volby během pokračující války by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohly zemi rozštěpit a představovaly by pro stát „cunami“. K hlasování je podle něj možné přistoupit až tehdy, pokud budou zajištěny bezpečné a demokratické podmínky pro vojáky, obyvatele frontových oblastí i miliony Ukrajinců v zahraničí.
Zářijové parlamentní volby v Rusku podle politického geografa Michaela Romancova nebudou svobodné ani férové a jejich oficiální výsledek vznikne podle potřeb Kremlu. Přesto mohou být pro Putinův režim důležitým testem. Skutečná data z hlasování totiž mohou ukázat rostoucí únavu společnosti z války a případně vyvolat pohyb uvnitř mocenských struktur.
Zdánlivě se v politice uprostřed léta nic neděje. Avšak, do komunálních a senátních voleb zbývají méně než dva měsíce, politici museli po letních prázdninách někam vyrazit mezi lidi, aby ukázali, že existují. Babiš vystoupal na Lysou horu, Kupka objíždí na kole vesnice.
Do obecních voleb už zbývá méně než dva měsíce a s blížícím se koncem léta již pozvolna startuje kampaň. Billboardy už se plní méně i více známými tvářemi, které slibují „hory i s horákyněmi“, stejné sliby pak opakují v rozhovorech, kde dojde i na vysvětlování, proč sliby nešlo plnit v dosavadních letech. Postupně tak krystalizují témata pro jednotlivá města. A v Praze je vlastně úplně jasno: jediným tématem bude doprava. Ať už si pod tím představujete cokoli. Ačkoli by to měla být výhoda Motoristů Sobě, v Praze to budou mít hodně složité.
Lídr britské strany Reform UK Nigel Farage se vrátí do parlamentu. V doplňovacích volbách v přímořském Clactonu získal téměř 63 procent hlasů. Hlasování vyvolal sám poté, co se kvůli sporu o nepřiznaný dar vzdal mandátu. Tradiční britské strany označily jeho postup za mediální trik a své kandidáty do voleb neposlaly.
Čižinský proti Padevětovi nebo Láska proti Šarapatkovi. Začátkem října se v bitvě o Senát odehraje spousta zajímavých soubojů. Vybrali jsme sedm nejzajímavějších. Celkově bude hlavním tématem těchto voleb útok ANO na Senát. Babišovo hnutí ANO obhajuje jediný mandát, může v horní komoře výrazně posílit.
Německo poskytne Ukrajině zbrojní 💸💸💸 balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
