Maďarsko stojí po pádu Orbánova režimu před těžkým úkolem: rozebrat systém prorostlý oligarchy, obnovit právní stát a vrátit politice normální pravidla. Vítězství opozice ukazuje, že změna je možná, ale skutečná práce teprve začíná.
Za pár dnů si budou lidovci volit nové vedení. Jediný kandidát na předsedu, jihomoravský hejtman Jan Grolich, si dává mediální kolečko. A nečekaně v jednom rozhovoru prohlásil, že si umí představit podporu Babiše v některých tématech. To by od možná budoucího lídra opoziční strany nikdo nečekal. Nebo ano?
Bývalý bulharský prezident a někdejší šéf letectva Rumen Radev směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách. Voličům slibuje boj proti „mafiánskému státu“, který podle něj podkopává fungování nejchudší země Evropské unie.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.
Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu.
V Maďarsku skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.
Maďarský premiér Viktor Orbán by po šestnácti letech mohl zamířit do opozičních lavic. Jeho Fidesz čelí vážné hrozbě ještě nedávno malé strany Tisza a hlavně Pétera Magyara, který je nezpochybnitelným lídrem opozice. Co prosazuje a proč se odpůrci Orbána sjednotili za člověkem, která má pověst drsného politika s komplikovanou povahou?
Volby v Maďarsku rozhodnou, zda bude pokračovat Orbánův brutálně kleptokratický režim, anebo se otevře prostor ke změně. Pokud Orbán prohraje, bude mu hrozit kriminál za naprosto masivní korupci a porušování všech možných zákonů, může chtít ze země i zmizet. Pokud ale vyhraje, spousta mladých Maďarů to definitivně vzdá – že změna není nikdy možná – a ze země mnozí odejdou.
Debata o omezení automobilové dopravy v centru Berlína rozděluje německou metropoli a stává se jedním z hlavních témat před zářijovými volbami. Jak uvádí deník Financial Times, kampaň už nyní provázejí tisíce plakátů varujících před údajným zákazem aut.
Dánské parlamentní volby vyhráli Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Ve funkci ale zůstat nemusí. O podobě nové vlády dost možná rozhodne menší strana, kterou vede populární centrista, který pije hektolitry kávy, kouří dýmku a zuby si klidně vyčistí mýdlem. A inspiraci pro vznik své strany získal u televize.
Polsko na svém území ❌ nechce rozmístit americké jaderné hlavice. Podle agentury Reuters to dnes řekl náměstek polského ministra obrany Pavel Zalewski na dotaz, zda by plánovaná další americká vojenská přítomnost v Polsku mohla zahrnovat jaderné zbraně.
Pražská burza dnes oslabila, index PX 📉 klesl ze středečního nového maxima o 0,49 procenta na 2797,56 bodu. Většina obchodovaných titulů skončila v červených číslech, větším ztrátám bránily mimo jiné akcie zbrojovky CSG, energetické společnosti ČEZ, Komerční banky a pojišťovny VIG.
Na Jahodnici v Praze 14 do dvou let vyroste nová 🏫 základní škola pro 540 žáků za 950 milionů korun. Výstavbu dnes oficiálně zahájili zástupci městské části a magistrátu. Terénní práce začnou na podzim a první žáci by do nové školy měli nastoupit v září 2028. Nové zařízení nahradí dvě stávající školské budovy v oblasti a nabídne kromě učeben také jídelnu a výdejnu jídla, tělocvičnu, zázemí pro pedagogy a venkovní areál.
Výlov největšího českého rybníku Rožmberk u Třeboně letos kvůli suchu ❌ nebude. V rybnících chybí 40 procent vody, což odpovídá 30 milionům metrům krychlových vody, informovalo dnes Rybářství Třeboň na svém webu.
Poslanecká vystoupení při navrhování úprav programů schůzí budou víc časově ohraničená. Sněmovna bude mít navíc širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Omezení se budou nově vztahovat i na poslance s právem přednostního vystoupení. Změny předpokládá poslanecká novela jednacího řádu dolní komory, kterou dnes podepsal prezident 👨 Petr Pavel.
Ceny zemního plynu v Evropě by se podle analytiků v zimě kvůli nízkým zásobám mohly poprvé od energetické krize před čtyřmi lety vyšplhat nad 1️⃣0️⃣0️⃣ eur (zhruba 2400 korun) za megawatthodinu. Dnes to uvedl server CNBC. Plnění zásobníků plynu v Evropě letos komplikují výpadky v dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) z Blízkého východu, které jsou důsledkem vojenského konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem.
Dnešní návštěva náměstka amerického ministra obrany v Bruselu dokazuje, že Spojené státy konzultují se spojenci v Severoatlantické alianci rozmístění svých síl v Evropě. Po jednání s náměstkem Elbridgem Colbym v sídle aliance to řekl generální tajemník NATO 👨 Mark Rutte. Zopakoval, že nynějším cílem je silnější Evropa a silnější Kanada v silnějším NATO, což se podle něj v posledních měsících skutečně i děje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) s předsedou Evropské rady Antóniem Costou dnes po společném jednání 👍 podpořili proces rozšíření Evropské unie. Český předseda vlády na tiskové konferenci v Praze zopakoval, že doufá, že Černá Hora přistoupí v roce 2028. Costa označil proces rozšíření za geopolitickou prioritu, vedle zemí západního Balkánu připomněl Moldavsko či Ukrajinu.
Francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron příští týden navštíví Londýn a setká se s britským premiérem Andym Burnhamem. Agentuře AFP to sdělil zdroj z britské vlády. Půjde teprve o druhou návštěvu zahraniční hlavy státu a první v případě lídra členské země EU v Downing Street od 20. července, kdy se nový šéf labouristů ujal funkce premiéra.
Dětí v mateřských školách 📉 ubývá, ve školním roce 2025/2026 jich bylo poprvé od školního roku 2012/2013 méně než 350 tisíc. Jejich počet se snižoval třetím rokem v řadě, pokles souvisí s nižší porodností. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.