Poté, co bývalý zhrzený místopředseda ODS Martin Kuba prakticky zlikvidoval jihočeskou buňku ODS, zamířil do Berouna. Většina tamních zastupitelů včetně starostky ODS opustila a chystá se kandidovat za Kubovo hnutí. Kuba nenápadně, ale efektivně, loví politiky a voliče z řad ODS.
Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.
Za pár dnů si budou lidovci volit nové vedení. Jediný kandidát na předsedu, jihomoravský hejtman Jan Grolich, si dává mediální kolečko. A nečekaně v jednom rozhovoru prohlásil, že si umí představit podporu Babiše v některých tématech. To by od možná budoucího lídra opoziční strany nikdo nečekal. Nebo ano?
Bývalý bulharský prezident a někdejší šéf letectva Rumen Radev směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách. Voličům slibuje boj proti „mafiánskému státu“, který podle něj podkopává fungování nejchudší země Evropské unie.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.
Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu.
V Maďarsku skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.
Maďarský premiér Viktor Orbán by po šestnácti letech mohl zamířit do opozičních lavic. Jeho Fidesz čelí vážné hrozbě ještě nedávno malé strany Tisza a hlavně Pétera Magyara, který je nezpochybnitelným lídrem opozice. Co prosazuje a proč se odpůrci Orbána sjednotili za člověkem, která má pověst drsného politika s komplikovanou povahou?
Volby v Maďarsku rozhodnou, zda bude pokračovat Orbánův brutálně kleptokratický režim, anebo se otevře prostor ke změně. Pokud Orbán prohraje, bude mu hrozit kriminál za naprosto masivní korupci a porušování všech možných zákonů, může chtít ze země i zmizet. Pokud ale vyhraje, spousta mladých Maďarů to definitivně vzdá – že změna není nikdy možná – a ze země mnozí odejdou.
Debata o omezení automobilové dopravy v centru Berlína rozděluje německou metropoli a stává se jedním z hlavních témat před zářijovými volbami. Jak uvádí deník Financial Times, kampaň už nyní provázejí tisíce plakátů varujících před údajným zákazem aut.
Ceny ropy 🛢 se v úvodu týdne výrazně zvyšují 📈, nárůst se blíží pěti procentům. Trh reaguje na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde Spojené státy a Írán bojují o kontrolu nad Hormuzským průlivem. Brent přidává 4,7 procenta na 79,60 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 4,8 procenta na 74,80 dolaru za barel.
