Volby v Maďarsku rozhodnou, zda bude pokračovat Orbánův brutálně kleptokratický režim, anebo se otevře prostor ke změně. Pokud Orbán prohraje, bude mu hrozit kriminál za naprosto masivní korupci a porušování všech možných zákonů, může chtít ze země i zmizet. Pokud ale vyhraje, spousta mladých Maďarů to definitivně vzdá – že změna není nikdy možná – a ze země mnozí odejdou.
Jedním z mála států Evropy, kde dosud vládnou sociální demokraté, je Dánsko. Mette Frederiksenová za to však musela platit posunem do středu a přísným migračním plánem. Nyní však před volbami posílená grónským konfliktem láká zpět i levicové podporovatele, chce zdanit nejbohatší Dány.
Kdo bude starostou Paříže nebo Marseille, nás nemusí zajímat, ale dvoukolové komunální volby ve Francii jsou laboratoří a strategií pro klíčové volby prezidenta příští rok, a to už silně ovlivní Evropu a dopadne i na Česko. Jen s lehkou nadsázkou se dá říct, že hlavní téma voleb na radnice bylo, kdo chce více policistů a kdo naopak více cyklistů.
Martin Kupka představil stínovou vládu. Popravdě, jeho voliči zřejmě čekali víc. Trochu větší fičák, ne takový čajíček. ODS představila mix nových tváří a matadorů. Zasloužilé straníky nelze v ODS opomíjet. Ale co to přinese rozvoji země? Andrej Babiš může zůstat v klidu.
Britská politika má za sebou další zlom, poprvé v doplňovacích volbách vyhráli dříve marginální Zelení, kteří se stávají stranou stranou celostátního významu. Ve výsledku klání se zrcadlí problém, který řeší takřka všechny tradiční strany v Evropě. Proč centristická politika najednou nefunguje?
Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyhlásil ostrý boj proti tomu, co označuje za „bruselské vlivy“ v Maďarsku. Po vítězství v dubnových parlamentních volbách chce podle svých slov „vymýtit“ soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které považuje za podplacené Bruselem. Uvedl to ve svém projevu o stavu národa.
Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.
Při jednání o důvěře vládě, které trvalo dva dny a mělo předem jasný výsledek, se nejvíc blýsknul Petr Macinka. Ne nějakými slovy nebo myšlenkami, ale grimasami. Jelikož seděl za pultíkem řečníků, byl po celou dobu v záběrech kamer. O jeho pitvoření při proslovech opozičních poslanců se dokonce píše i v zahraničí. Ironické ústřely jeho levého koutku se stávají legendárními. Není moc jasné, jak se s takto neřízenou mimikou může uplatnit na poli mezinárodní diplomacie.
Zvolením Martina Kupky do čela nejsilnější opoziční strany jako by ODS řekla. Ano, rádi bychom vítězili ve volbách. Ale nechceme v partaji žádnou revoluci. K volebnímu vítězství se dopracujeme evolucí, postupnými změnami. Působí to jako nereálná iluze.
Zatímco v pražském Clarionu se po celý den volí nové vedení ODS ve velkorysém aranžmá, ve velkém osvětleném sále se světelnými tabulemi, Piráti si už dopoledne v rychlosti v poněkud potemnělém sále prachatického kongresového centra zvolili nového předsedu. Je jím opět Zdeněk Hřib.
