Krajní pravice sílí, i když ne každé volby přinesou její úspěch. Například ve Švédsku skončili tamější Švédští demokraté za očekáváními. I přes výhru levicového bloku je však patrné, jak populismus mění politiku a společnost i v tak progresivní zemi, jakou je Švédsko. Nebo jakou bývalo?
Donald Trump odmítá brzdit vývoj umělé inteligence a obavy z jejího vymknutí kontrole zlehčuje. Jenže odpor proti jeho přístupu sílí už i mezi republikány a AI se před listopadovými volbami rychle mění v citlivé politické téma.
Blíží se volby do Senátu a do zastupitelstev. Motoristé jsou sice vládní stranou, ale nemají členy, voleb se účastní jen okrajově. Přesto si chtěli i v uplynulém týdnu ukrást veřejnou pozornost. Vytáhli yperit na Šumavě. Mediálním vítězem týdne se přesto stal opět Babiš, nechtěně. Evropská komise mu nevěří, že nemá vliv na Agrofert, a pozastavuje dotace.
Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,1 procenta hlasů. S odstupem druhé je hnutí STAN před ODS. Do Sněmovny by se dostalo i hnutí SPD a také Piráti. Motoristé by byli těsně pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zisk mandátů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Britská populistická strana Reform UK obdržela další rekordní dar 36 milionů liber (více než jednu miliardu korun). Dárcem je magnát v oblasti kryptoměn Christopher Harborne, který o tom informoval v článku publikovaném v deníku The Daily Telegraph.
Americký prezident Donald Trump na předvolebním srazu republikánů ohlásil takzvanou Trumpovu dividendu. Půjde o výplatu pro americké voliče ve výši 5000 dolarů. „Teď už musíme jenom vyhrát,“ prohlásil prezident bez dalších detailů. Reakce českých fanoušků Donalda Trumpa jsou zatím minimální, ale jistě brzy najdou způsob, jak to pochválit, protože zcela jistě nejde o uplácení voličů, ale o „dividendu“, tedy podíl na zisku.
Donald Trump před listopadovými volbami do Kongresu výrazně přitvrdil. Pokud republikáni ztratí většinu, čeká podle něj Spojené státy „peklo“. Pokud naopak vyhrají, slibuje každému dospělému Američanovi 5000 dolarů, tedy více než 100 tisíc korun.
Předvolební průzkum má dvojí účel. Veřejnosti ukázat, jak lidé tíhnou v reálném čase k té či oné politické straně. Mají však i druhý účel. Ovlivnit vnímání voličů, a tím volební výsledek v budoucím čase. Volební průzkumy mají zajímavou vlastnost. Jsou sebenaplňující. To si politické strany uvědomují, a bojují nyní v těchto průzkumech o dobrá čísla.
Lidovci oznámili, že chtějí ve Sněmovně vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Přestože tento pokus, pokud by se uskutečnil, patrně nedopadne, je důležité takové pokusy dělat. A to hned ze dvou důvodů – věcného, ale i marketingového.
ANO se měsíc před komunálními volbami dostalo v Praze do čela. Podle průzkumu Medianu by získalo 23,3 procenta hlasů a těsně porazilo STAN. Souboj ale zůstává otevřený – pětina Pražanů stále neví, koho bude volit.
Regionální volby v Sasku-Anhaltsku vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo. To, že se uskupení ve volbách daří, není žádná novinka. Jenže ve východoněmecké zemi strana vyhrála naprosto drtivě. Možná se dočká i historicky prvního postu zemského premiéra. Zbývá jediná otázka: Je to jen začátek převzetí moci?
