Donald Trump zmírnil tlak na Rusko dřív, než začala platit nová sankční opatření a cla. Teď tvrdí, že definitivní rozhodnutí ještě nepadlo a jeho administrativa si bere až 60 dní na vyhodnocení dopadů. Jak píše agentura Reuters, krok přichází jen několik týdnů před volbami do Kongresu a v době, kdy prezident čelí tlaku kvůli vysokým cenám energií.
Prezident Petr Pavel se vrátil z dovolené v Maroku a zveřejnil účet za svou cestu. Snaží se tím zachránit, co se dá, po bouři, kterou svým záměrem nezúčastnit se komunálních voleb a následnými lety tryskáčem způsobil.
Dovolenou v Maroku prezidentu Petru Pavlovi prodražil mimořádný návrat k volební urně. Za cestu do Česka a zpět podle svého vyjádření zaplatil z vlastní kapsy 365 tisíc korun, za původní let do Afriky dalších 91 tisíc. Prezident tím reagoval na otázky kolem financování soukromé výpravy. Hrad podle něj cestu neorganizoval ani neplatil, další zasahování do soukromí ale Pavel odmítá.
Evropskou centrální banku může už v nejbližších týdnech zasáhnout zásadní personální otřes. Její prezidentka Christine Lagardeová by se totiž mohla stát novou předsedkyní Světového ekonomického fóra, známého především každoročními setkáními politických a ekonomických elit v Davosu. Podle dnešních informací agentury Reuters by o jejím jmenování mohlo být rozhodnuto již 2. listopadu. Znamenalo by to předčasný konec jejího působení v čele ECB, kde jí řádný mandát vyprší až v říjnu 2027.
Dva dny zbývají do opětovného otevření volebních místností. Tentokrát už jenom pro senátní volby. Týká se to „jen“ třetiny země, čili zájem obecně opadá. Není to spojené třeba s volbou do místního zastupitelstva, zvednout se z kanape vyžaduje jisté nadšení. Druhé kolo senátních voleb je obecně nesledované, nezajímavé, jakýsi apendix. Paradoxně, protože se rozhoduje o rozložení moci v zemi.
Elon Musk se před listopadovými volbami do Kongresu stal největším známým politickým dárcem v USA. Od začátku července poslal republikánským skupinám a vlastnímu politickému výboru nejméně 276 milionů dolarů, tedy zhruba šest miliard korun. Za celý současný volební cyklus už jeho výdaje dosáhly 366 milionů dolarů.
Elektřina sice meziročně zlevnila, jenže české domácnosti ji po zohlednění kupní síly stále mají jednu z nejdražších v Evropské unii. A právě v tom je kus vysvětlení volebního debaklu vládních stran: lidé slyší o zlevňování, ale ve svých peněženkách pořád cítí drahé energie, bydlení, hypotéky i pohonné hmoty.
Piráti kopírují vývoj mnoha politických stran, které byly v jisté době populární, nakonec se však společenský vývoj obrátil proti nim. Piráti nyní rapidně klesají, v Praze budou mít místo třinácti zastupitelů jen sedm. A modlí se, aby s nimi ještě někdo chtěl utvořit vládní koalici.
V senátních volbách bylo asi nejvíc sledované, jak dopadne šéf lidovců Jan Grolich. Také proto, že se na Grolicha soustředila antikampaň vedení hnutí ANO, které na Vyškovsku nasadilo zdravotní sestru Petru Absolonovou. Grolich ji zdrtil 63 procenty hlasů. Přečtěte si deset příběhů, které v senátních volbách vzbudily největší pozornost.
Výsledky komunálních voleb představují pro vládní koalici ANO, SPD a Motoristů varovný signál. Přestože se hnutí ANO podařilo uspět v části měst, celkový obraz voleb ukazuje na omezenou schopnost vládních stran proměnit loňské sněmovní vítězství v další podporu. Zvláště pro menší koaliční partnery jsou výsledky nepříjemné. Je pravděpodobné, že se do nich vedle místních témat promítá také nespokojenost s „celostátními“ tématy, včetně samotné hospodářské politiky vlády i její politiky rozpočtové.
Češi o víkendu rozhodli o novém složení obecních zastupitelstev, už v 1. kole vybrali pět senátorů, čímž se vyrovnal předloňský rekord. O zbývajících 22 senátorech a senátorkách se rozhodne příští víkend. V komunálních volbách tradičně nejvíc mandátů získala místní sdružení nezávislých kandidátů. Ze stran obdrželi nejvíce křesel lidovci, STAN, ODS a ANO, byť ztratili v porovnání s volbami před čtyřmi lety až stovky zastupitelů. ANO zvítězilo v šesti krajských městech, minule v osmi, v Praze vyhrál STAN.
