Pátek měl být původně dnem, kdy Andrej Babiš chtěl představit příští vládu. Nakonec k tomu nedošlo a budoucí premiér připustil, že ne vše musí jít tak rychle, jak si představoval. Nakonec přeci jen zveřejnil částečnou dohodu s SPD a Motoristy, kde si tři partaje rozdělily kabinet. A lze říct, že jde o druhou Babišovu prohru povolebního týdne.
Rozhodné vítězství populistů neznamená, že Česko bude jako Maďarsko. Není ale jasné, jakou cenu zaplatí vláda Andreje Babiše za většinu v parlamentu, píše polský list Rzeczpospolita o výsledcích českých parlamentních voleb. Vítězství Babiše nemusí znamenat špatnou zprávu ani pro Polsko, ani pro Evropu, míní další polský deník Gazeta Wyborcza, podle kterého pragmatik Babiš nebude českou verzí Viktora Orbána a zvrat v dosavadní prozápadní české politice je málo pravděpodobný.
V lednu se velmi pravděpodobně uskuteční volební kongres dosud vládní ODS, který bude vybírat nové stranické vedení. V Otázkách Václava Moravce České televize to řekl ministr dopravy a místopředseda strany Martin Kupka. Kongres se měl původně konat až v dubnu, podle Kupky však v sobotu jednalo předsednictvo strany o lednovém termínu. Kupka poznamenal, že ODS mívala kongresy v lednu, na dubnový termín je posunula v roce 2022 kvůli pandemii covidu.
Pokud povolební vyjednávání dopadnou tak, jak si je Andrej Babiš kdysi vysnil, zhruba za tři měsíce bude Česku vládnout jednobarevná vláda hnutí ANO, které ve sněmovně dodají důvěru poslanci zvolení za SPD a Motoristy. Kouzlo jednobarevného kabinetu pak je, že Babišův tým bude moci (a zároveň muset) pro každý zákon hledat podporu u všech poslanců. A tady nastává poměrně široký prostor pro kreativitu. Jaké jsou skutečné programové shody hlavních partají?
Volby nepředstavují jenom nové rozdělení moci ve státě. Jsou také důležitým zdrojem informací o nás všech a našich sousedech. Podstatné zjištění je například to, že se Češi stále hodně bojí Ruska. Další je zajímavější – v poslaneckých lavicích zasedne nejvyšší počet žen. A do třetice: Češi mají rádi velké partaje.
Výrazné vítězství hnutí ANO ve třech strukturálně postižených regionech Česka, v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, je také odrazem míry nezaměstnanosti. V okresech těchto krajů s vysokým procentem nezaměstnaných, hnutí získávalo největší podporu voličů, uvedl sociální geograf a prorektor pro strategii a rozvoj Ostravské univerzity Ondřej Slach.
Ještě v pátek dopoledne stáli u výstupu z metra Dejvická v Praze tři Piráti a rozdávali kolemjdoucím svůj předvolební leták. Jedním z těch členů byla Olga Richterová. Snahu nelze Pirátům upřít. A proč byli zrovna v Dejvicích? Je tam ČVUT, procházejí tudy stovky studentů. „Mladí, přijďte k volbám,“ halekal jeden z těch Pirátů. Leták jsem si vzal, prolétl očima, staré známé marketingové řeči. Odhodil v nedalekém koši.
Sčítání hlasů pokračuje a největší strany se ještě mohou těšit na další desítky tisíc hlasů. Již nyní však má hnutí ANO za sebou jeden důležitý milník. Za své působení na české politické scéně dostalo ANO letos vůbec největší počet hlasů. A tedy také dostane největší příspěvek na fungování strany.
Po více než dvou třetinách sečtených hlasů se pozvolna rýsuje několik jistot. Téměř jistě volby vyhraje ANO, téměř jistě se do Poslanecké sněmovny dostane pět subjektů, možná šest. A téměř jistě se do parlamentu nedostane falešná koalice Stačilo!.
Po čtvrtině sečtených hlasů zatím nejvíc překvapuje propad SPD, a naopak relativní úspěch Motoristů. Téměř 40procentní podpora ANO souvisí s úspěchem hnutí Andreje Babiše v menších obcích, kde se sčítají hlasy rychleji než ve velkých městech. Tam může zabojovat Spolu a STAN.
Chudák dosluhující šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se musela při volbách vracet domů pro plastový občanský průkaz, protože nefungovala aplikace eDoklad. Paní Pekarovou Adamovou jistě volební komise poznala, ale nebylo jí to nic platné. Jazyk zákona hovoří jasně, musíte u voleb prokázat totožnost.
