Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Vítěz českých sněmovních voleb Andrej Babiš vytvořil se dvěma stranami z pravého okraje politického spektra koalici, která bude kritická k Evropské unii a další pomoci Ukrajině. Napsala to německá média poté, co hnutí ANO a strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristé v pondělí podepsaly koaliční smlouvu. Špinavou práci podle nich nechal pravděpodobný příští premiér Babiš na prezidentovi Petrovi Pavlovi.
Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše schválit státní rozpočet na příští rok ve třetím čtení ve Sněmovně 17. prosince, a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu. Babiš doufá v to, že nynější vláda Petra Fialy (ODS) rozpočet pošle do Sněmovny ideálně už po ustavení komory. Fiala uvedl, že by ho zajímalo, jak ANO, SPD a Motoristé přistoupí k výdajům na obranu a energetiku.
Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v Poslanecké sněmovně podepsali koaliční smlouvu. Dokument potvrzuje rozdělení ministerstev i obsazení funkce předsedy dolní komory zástupcem hnutí SPD. Smlouvu strany stvrdily hodinu před začátkem ustavující schůze nové Sněmovny.
Prvním velkým cílem Andreje Babiše na evropské scéně je zhatit plány Evropské unie na nový systém emisních povolenek ETS2, napsal bruselský server Politico s odvoláním na programové prohlášení nové české vlády, které uniklo do médií. Server si všímá i toho, že se český politik, který byl po vítězství v parlamentních volbách pověřen jednáním o stavení budoucí vlády, více zaměřuje na potlačení zelené agendy EU, než na podkopávání Ukrajiny. Mohl by tak najít spojence spíše u polského premiéra Donalda Tuska, než u jeho maďarského kolegy Viktora Orbána.
Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Šéf poslaneckého klubu Motoristů sobě Boris Šťastný označil za dezinformaci, že všech 108 poslanců vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou zvolit šéfa SPD Tomia Okamuru předsedou Sněmovny. Každý bude volit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Řekl to v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by byl takový postup na hraně demokratického parlamentarismu, volba má být tajná, uvedl. Koaliční smlouvu budou zástupci ANO, SPD a Motoristů podepisovat v pondělí, kdy také začne ustavující schůze Sněmovny.
V okamžiku, kdy bude zvolen nový předseda Poslanecké sněmovny, dá vláda Sněmovně k dispozici návrh státního rozpočtu na příští rok. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) dříve považovala opětovné předložení návrhu rozpočtu Sněmovně za zbytečné. Připomínala, že strany sestavující nový kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly. Svého předsedu má Sněmovna volit na ustavující schůzi, která začne v pondělí.
Programové prohlášení vlády je jako adventní kalendář. Každý den si z něj vytáhnete jeden čokoládový bonbón. Nikdo nebude trpět, všichni budeme prosperovat, daně se budou snižovat, výdaje státu zvyšovat, ekonomika bude růst, zmizí byrokracie. To je program jako ze žurnálu. Takový by chtěla každá vláda.
Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů odeslala na Hrad návrh programového prohlášení. Kabinet slibuje udržet deficit veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“ či nepřijmout euro. Zásadní změny chystá v sociálním systému, důchodech a na trhu práce. V energetice chce stát posílit kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ a přenést veškeré poplatky na podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet. Vláda zároveň ohlašuje revizi evropské zelené dohody a odmítá rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2).
Nová verze elektronické evidence tržeb (EET), kterou chce zavést rodící se vláda ANO, SPD a Motoristů, by měla začít platit od ledna 2027. Podle budoucí ministryně financí Aleny Schillerové má systém nově zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky, aby se předešlo zbytečné administrativě.
Skotský premiér John Swinney vyzval k nezávislosti Skotska před příštími parlamentními volbami🗳️ v Británii, které se budou konat v roce 2029. Varoval, že pokud se tak nestane, bude Británii, a tím pádem Skotsku, vládnout protiimigrační a populistická strana Reform UK, která tento týden značně posílila v místních volbách v Anglii a ve volbách do skotského a velšského parlamentu, uvedla AFP.
Írán a jeho spojenci zasáhli💥 během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 1️⃣8️⃣ základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT). Ten mimo jiné prověřoval tvrzení íránských státních médií o úspěších odvety proti Spojeným státům. Škody jsou v rozsahu miliard dolarů (desítek až stovek miliard korun).
Číst více
Stovky lidí dnes odpoledne dorazily na pražské Staroměstské náměstí, kde se koná Festival Den vítězství. Pořádá ho iniciativa Ne základnám ČR a spolek Magistra Vitae, za kterým podle Seznam Zpráv stojí komunistický politik Josef Skála a další levicoví aktivisté. Vedle pódia si svůj stánek postavili také odpůrci Ruska. Na místě jsou policisté a antikonfliktní tým. Policie zajistila na akci kvůli přestupkům tři lidi, řekl policejní mluvčí Jan Daněk.
Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili👍 maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána.
Číst více
V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie🟦⭐, napsala agentura AFP.
Snižování↘️ výdajů na obranu podporuje 1️⃣7️⃣ procent Čechů. Pro jejich zachování na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP) je 2️⃣4️⃣ procent lidí. Dalších 27 procent dotázaných by preferovalo jejich růst na průměr Severoatlantické aliance (NATO), který loni činil 2,8 HDP. Nadprůměrný podíl HDP by do obrany investovalo 17 procent veřejnosti. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM, kterého se zúčastnilo 1315 lidí.
Číst více
V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb🗳️, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Informovala o tom agentura AP. Očekává se, že dnes noví zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní národně konzervativní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá svého poslaneckého mandátu.
Slovenský premiér Robert Fico se v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 8️⃣1️⃣. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC.
Číst více
V Moskvě začala vojenská přehlídka, kterou si Rusko připomíná 8️⃣1️⃣. výročí sovětského vítězství✌️ ve druhé světové válce. Den vítězství je jedním z nejdůležitějších svátků v zemi a Kreml obvykle pořádá u této příležitosti v metropoli rozsáhlou vojenskou přehlídku. Letos však Moskva avizovala, že akce bude bez pozemní vojenské techniky.
V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zemřeli dva lidé po ruských útocích💥, uvedly místní úřady. Není jasné, zda se útoky odehrály po vyhlášení příměří. Jeden člověk zahynul v pátek při ruském úderu v Černihivské oblasti.
