Zářijové parlamentní volby v Rusku podle politického geografa Michaela Romancova nebudou svobodné ani férové a jejich oficiální výsledek vznikne podle potřeb Kremlu. Přesto mohou být pro Putinův režim důležitým testem. Skutečná data z hlasování totiž mohou ukázat rostoucí únavu společnosti z války a případně vyvolat pohyb uvnitř mocenských struktur.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Válka na Ukrajině, americké údery proti Íránu a spor o Grónsko zkoušejí soudržnost NATO. Mark Rutte ale před setkáním aliančních lídrů s Donaldem Trumpem nasadil sebevědomý tón: aliance je podle něj silnější a Rusko proti ní nemůže zvítězit.
Rusy podle Gallupu zachvátil největší ekonomický pesimismus za nejméně dvě dekády. Většina lidí vidí zhoršování podmínek i životní úrovně, klesá důvěra ve vládu i armádu a náladu dál zhoršuje nedostatek pohonných hmot po ukrajinských útocích na rafinerie.
Stále přesnější ukrajinské údery způsobily citelné škody ruskému ropnému průmyslu. Nedá se říct, že by pro něj byly likvidační, ale důležitý je také jejich psychologický efekt. Zda skončí „slavná“ éra ruské ropy, záleží na dalším vývoji. Mimo jiné i na tom, jak se k ruským fosilním palivům po válce postaví Evropa.
Putin poprvé otevřeně připustil, že Rusko má kvůli problémům s dodávkami nedostatek paliva v některých regionech. Moskva po ukrajinských útocích na rafinerie zvažuje zákaz vývozu nafty a chce posílit protivzdušnou obranu ropné infrastruktury.
Ruský válečný veterán ve virálním videu obvinil velitele na Ukrajině z mučení a vražd vlastních vojáků a pohrozil Putinovi vzpourou armády. Kreml tvrdí, že záznam zatím neviděl, ale slibuje se jím zabývat.
Vladimir Putin odmítá přímé jednání se Zelenským a tvrdí, že Ukrajina útočí na civilisty, aby destabilizovala Rusko. Kyjev obvinění odmítá a uvádí, že v hloubi ruského území míří na vojenské, logistické a ropné cíle.
Donald Trump tvrdí, že Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj jsou ochotni udělat kroky k ukončení války. Průlom ale zatím nepřichází: Moskva trvá na územních požadavcích a odmítá ukrajinský návrh zastavit boje na současné linii.
Británie, Francie a Německo podpořily návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog s Ruskem. Podle agentury AFP to uvedli lídři těchto zemí po jednání v Londýně.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj přistoupí na kompromisy, které navrhl. Podrobnosti ale neupřesnil. Moskva zároveň uvedla, že je ke kompromisu připravena, pokud totéž udělá Kyjev.
