Válka je drahá a Kreml shání peníze, kde se dá, oligarchy nevyjímaje. Ti Putinovi „dobrovolně“ naposílali v přepočtu přes 120 miliard korun. Moskva ale sahá i po zabaveném majetku a chystá další zvýšení daní.
Vladimir Putin tvrdí, že stále existuje šance na mírovou dohodu s Ukrajinou a že kontakty mezi oběma zeměmi pokračují. Zároveň ale Kyjev znovu obvinil ze „státního terorismu“ kvůli varování před nebezpečím v ruském vzdušném prostoru a naznačil, že podobné kroky mírová jednání komplikují.
Rusku se na Ukrajině nedaří, a tak obrací pozornost proti evropským zemím, které Kyjev podporují. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro CNN uvedl, že Moskva sahá k sabotážím, dezinformacím a útokům na měkké cíle. Putin podle něj navíc válkou dosáhl přesně opačného výsledku, než zamýšlel: sjednotil NATO a EU.
Ukrajinské údery na ruské rafinerie, sklady a logistická centra vyvolaly další ostrou reakci Moskvy. Vladimir Putin tvrdí, že Kyjev „vypustil džina z lahve“ a otevřel Pandořinu skříňku. Rusko podle něj odpoví útoky na citlivé části ukrajinské ekonomiky.
Zářijové parlamentní volby v Rusku podle politického geografa Michaela Romancova nebudou svobodné ani férové a jejich oficiální výsledek vznikne podle potřeb Kremlu. Přesto mohou být pro Putinův režim důležitým testem. Skutečná data z hlasování totiž mohou ukázat rostoucí únavu společnosti z války a případně vyvolat pohyb uvnitř mocenských struktur.
Češi mají ze světových lídrů nejblíž k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Výrazně hůř dopadá Donald Trump, kterého veřejnost hodnotí podobně jako Vladimira Putina. Výsledek ukazuje, jak silně se do vnímání světových politiků promítá válka na Ukrajině i vztah Čechů k Rusku a Spojeným státům.
Nadcházející zima může být pro Ukrajinu dosud nejtěžší zkouškou války. Země očekává další nápor na elektrárny a teplárny, zároveň ale bojuje s nedostatkem prostředků protivzdušné obrany a nejistotou kolem další americké podpory.
Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Ruský opoziční politik Boris Naděždin ukončil pokus kandidovat do Státní dumy. Tvrdí, že kampaň zastavil kvůli tlaku úřadů i obavám o své spolupracovníky. Někdejší prezidentský kandidát, kterého úřady nepustily do voleb proti Vladimiru Putinovi, zároveň uvedl, že možnosti legálně dělat opoziční politiku v Rusku se vyčerpaly.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Válka na Ukrajině, americké údery proti Íránu a spor o Grónsko zkoušejí soudržnost NATO. Mark Rutte ale před setkáním aliančních lídrů s Donaldem Trumpem nasadil sebevědomý tón: aliance je podle něj silnější a Rusko proti ní nemůže zvítězit.
