Vladimir Putin tvrdí, že stále existuje šance na mírovou dohodu s Ukrajinou a že kontakty mezi oběma zeměmi pokračují. Zároveň ale Kyjev znovu obvinil ze „státního terorismu“ kvůli varování před nebezpečím v ruském vzdušném prostoru a naznačil, že podobné kroky mírová jednání komplikují.
Nadcházející zima může být pro Ukrajinu dosud nejtěžší zkouškou války. Země očekává další nápor na elektrárny a teplárny, zároveň ale bojuje s nedostatkem prostředků protivzdušné obrany a nejistotou kolem další americké podpory.
Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Ruský opoziční politik Boris Naděždin ukončil pokus kandidovat do Státní dumy. Tvrdí, že kampaň zastavil kvůli tlaku úřadů i obavám o své spolupracovníky. Někdejší prezidentský kandidát, kterého úřady nepustily do voleb proti Vladimiru Putinovi, zároveň uvedl, že možnosti legálně dělat opoziční politiku v Rusku se vyčerpaly.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Válka na Ukrajině, americké údery proti Íránu a spor o Grónsko zkoušejí soudržnost NATO. Mark Rutte ale před setkáním aliančních lídrů s Donaldem Trumpem nasadil sebevědomý tón: aliance je podle něj silnější a Rusko proti ní nemůže zvítězit.
Rusy podle Gallupu zachvátil největší ekonomický pesimismus za nejméně dvě dekády. Většina lidí vidí zhoršování podmínek i životní úrovně, klesá důvěra ve vládu i armádu a náladu dál zhoršuje nedostatek pohonných hmot po ukrajinských útocích na rafinerie.
Stále přesnější ukrajinské údery způsobily citelné škody ruskému ropnému průmyslu. Nedá se říct, že by pro něj byly likvidační, ale důležitý je také jejich psychologický efekt. Zda skončí „slavná“ éra ruské ropy, záleží na dalším vývoji. Mimo jiné i na tom, jak se k ruským fosilním palivům po válce postaví Evropa.
Putin poprvé otevřeně připustil, že Rusko má kvůli problémům s dodávkami nedostatek paliva v některých regionech. Moskva po ukrajinských útocích na rafinerie zvažuje zákaz vývozu nafty a chce posílit protivzdušnou obranu ropné infrastruktury.
Ruský válečný veterán ve virálním videu obvinil velitele na Ukrajině z mučení a vražd vlastních vojáků a pohrozil Putinovi vzpourou armády. Kreml tvrdí, že záznam zatím neviděl, ale slibuje se jím zabývat.
Vladimir Putin odmítá přímé jednání se Zelenským a tvrdí, že Ukrajina útočí na civilisty, aby destabilizovala Rusko. Kyjev obvinění odmítá a uvádí, že v hloubi ruského území míří na vojenské, logistické a ropné cíle.
