Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané.
Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. Uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.
Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.
Plánované setkání v Budapešti mělo přinést šanci na mír, skončilo ale dřív, než začalo. Moskva trvala na maximalistických požadavcích – území, zbraně i slib, že Kyjev nikdy nevstoupí do NATO.
Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.
Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.
Ruský prezident Vladimir Putin nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou. Varoval také před zásadní reakcí, kterou by na ruské straně vyvolaly útoky zbraněmi dalekého doletu hluboko v ruském týlu.
Moskva pohrozila bolestivou odpovědí na jakýkoliv krok, kterým by se Evropská unie pokusila zabavit ruská aktiva zmrazená na evropských účtech. O vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové informuje agentura Reuters. O nakládání se zmrazenými ruskými aktivy bude jednat summit EU v Bruselu.
Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times. Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu ji zničí.
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Americká společnost Lockheed Martin začne s výrobou letounů páté generace F-35 pro českou armádu v roce 2027. Informují o tom portály zaměřené na vojenství, mimo jiné The Defence Post či Zona Militar, a to v souvislosti s uzavřením dohod s 11 českými subjekty o průmyslové spolupráci na výrobě těchto strojů.
Zbrojařské skupině Colt CZ 🔫 loni vzrostly výnosy na 23,4 miliard korun a čistý zisk na dvě miliardy korun. Vyplývá to z konsolidovaných neauditovaných finančních výsledků, které Colt CZ zveřejnil.
Úterní parlamentní volby 🗳 v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové, kteří ale zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903. Po sečtení všech hlasů o tom dnes informovala dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků ale nezískal ve 179členném parlamentu většinu.
Americký prezident Donald Trump před nadcházejícími dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku podpořil premiéra Viktora Orbána. Na své síti Truth Socialvyzval obyvatele Maďarska, aby svůj hlas 🗳 dali právě Orbánovi. Toho označil za silného a mocného lídra, bojovníka, vítěze a svého přítele a zároveň mu vyslovil svou plnou podporu ve volební kampani.
Číst více
Stavební spořitelny poskytly za leden a únor lidem nezajištěné úvěry za 7,2 miliardy korun. Ve srovnání s prvními dvěma měsíci loňského roku to znamená nárůst o 52,7 procenta. Počet smluv o stavebním spoření se meziročně snížil o 20,2 procenta na 67 292. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Spojené státy předaly Íránu 15bodový plán 🕊 k ukončení války. S odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala také izraelská stanice Channel 12, podle které USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Íránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni.
Číst více