V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral během úterního setkání s americkými vyjednavači. Území, která kontroluje Ukrajina, Rusko buď obsadí vojenskou silou, nebo z něj ukrajinští vojáci odejdou, dodal šéf Kremlu.
Americký návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení války na Ukrajině, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin před novináři v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku. Putin podle tiskových agentur také prohlásil, že Rusko je připraveno potvrdit závazek, že nemá v úmyslu napadnout Evropu. Varoval však, že konfiskace ruských aktiv by prudce snížila ruskou důvěru k Evropě.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to řekl v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané.
Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. Uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.
Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.
Plánované setkání v Budapešti mělo přinést šanci na mír, skončilo ale dřív, než začalo. Moskva trvala na maximalistických požadavcích – území, zbraně i slib, že Kyjev nikdy nevstoupí do NATO.
Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.
Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.
Ruský prezident Vladimir Putin nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou. Varoval také před zásadní reakcí, kterou by na ruské straně vyvolaly útoky zbraněmi dalekého doletu hluboko v ruském týlu.
Evropské akcie dnes obnovily 📉 pokles, protože americký prezident Donald Trump ohlásil pokračování útoků na Írán. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, krátce po 9:00 SELČ ztrácel zhruba procento a pohyboval se v blízkosti 592 bodů. Ve středu si index připsal 2,5 procenta díky nadějím, že Spojené státy válku s Íránem v brzké době ukončí.
Stát za první čtvrtletí vybral na daních 360,6 miliardy korun, proti stejnému období loňského roku se inkaso 📈 zvýšilo o 6,2 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob. Jediným z hlavních daňových titulů, kde se výběr meziročně snížil, byly spotřební daně. Letos stát už nemůže počítat s příjmy z daně z neočekávaných zisků, jejíž účinnost skončila.
Rusko do konce července ❌ zakázalo výrobcům benzinu vývoz tohoto paliva, aby tak zajistilo stabilitu na domácím trhu s pohonnými hmotami. Oznámila to dnes ruská vláda. Již minulý týden informovala, že instruovala ministerstvo energetiky, aby příslušné nařízení o zákazu vývozu připravilo.
Náhrada nemajetkové újmy se u cizinců zraněných v Česku počítá podle stejných 📜 pravidel jako u Čechů. Výši odškodnění neovlivní ani bydliště v zahraničí, ani tamní životní úroveň, potvrdil Nejvyšší soud v aktuálním rozsudku. Zamítl dovolání Němce, který utrpěl těžká zranění při železniční nehodě v červenci 2020 u Perninku na Karlovarsku.
Konflikt na Blízkém východě by měl podle analytiků podpořit zájem motoristů o přechod od automobilů se spalovacími motory k 🚗 elektromobilům. Nárůst poptávky po vozech s elektrickým pohonem však zřejmě bude pouze pozvolný, píše server CNBC.
Generální tajemník Severoatlantické aliance 👨 Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.
Ceny ropy dnes 📈 prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Cena severomořské ropy Brent přidává kolem 7:30 středoevropského letního času 5,7 procenta na 106,97 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu roste o 4,75 procenta na 104,93 dolaru za barel.
Slovensko nesmí podcenit hrozbu, že na jeho území může zabloudit cizí raketa či dron, letící původně na jiné cíle, ☝️ varoval slovenský prezident Peter Pellegrini. Zasazoval se za žádost armády o zavedení tzv. stavu ohrožení do slovenské legislativy.
Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to v noci na dnešek prohlásil americký prezident 👴 Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu.
Írán ❌ nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.