Evropské země předkládají návrhy řešení rusko-ukrajinské války, které jsou pro Moskvu nepřijatelné, uvedl podle státní tiskové agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin krátce před jednáním se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Šéf Kremlu, na jehož příkaz Rusko vede už čtvrtým rokem válku proti sousední Ukrajině, zároveň prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale pokud by válku zahájila Evropa, Rusko je připraveno bojovat.
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané.
Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. Uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.
Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.
Plánované setkání v Budapešti mělo přinést šanci na mír, skončilo ale dřív, než začalo. Moskva trvala na maximalistických požadavcích – území, zbraně i slib, že Kyjev nikdy nevstoupí do NATO.
Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.
Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.
Ruský prezident Vladimir Putin nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou. Varoval také před zásadní reakcí, kterou by na ruské straně vyvolaly útoky zbraněmi dalekého doletu hluboko v ruském týlu.
Moskva pohrozila bolestivou odpovědí na jakýkoliv krok, kterým by se Evropská unie pokusila zabavit ruská aktiva zmrazená na evropských účtech. O vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové informuje agentura Reuters. O nakládání se zmrazenými ruskými aktivy bude jednat summit EU v Bruselu.
Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.
Porota v americkém státě Nové Mexiko nařídila internetové společnosti Meta Platforms zaplatit pokutu 375 milionů dolarů 💲 (7,9 miliardy korun) za poskytování zavádějících informací o bezpečnosti dětí na jejích sociálních sítích. Porota dospěla k závěru, že firma nese zodpovědnost za to, jakým způsobem její sítě ohrožují děti a vystavují je sexuálnímu obsahu a kontaktu se sexuálními predátory, napsal server BBC.
Sídlem nového Celního úřadu EU (EUCA) bude francouzské město Lille. Rozhodla o tom Evropská unie, konkrétně společná volba zástupců Evropského parlamentu a Rady EU, která zastupuje členské státy. O umístění instituce, která bude mít asi 250 zaměstnanců, se ucházelo devět měst. Do posledního kola postoupily Lille a Řím.
Evropská komise schválila ✅ český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Informovala o tom komise ve svém dnešním prohlášení.
Novým generálním ředitelem britské veřejnoprávní stanice BBC se stal bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin. Ve funkci nahradí Tima Davieho, který loni v listopadu rezignoval kvůli tendenčnímu sestřihu projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. BBC o tom informovala na svém webu.
Menší zdravotní pojišťovny si zřejmě přerozdělí asi 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Opoziční ODS neprosadila zamítnutí novely, která nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Výstavbou 2000 nových větrných elektráren, rozšířením plochy smíšených lesů či větší podporou elektromobility chce Německo dosáhnout toho, že splní své klimatické cíle do roku 2030. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Carsten Schneider, který představil plán s celkem 67 body.
Odvody živnostníků na sociální pojistné se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Sněmovna schválila předlohu koaličních politiků, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň. Klesne na 35 procent průměrné hrubé mzdy. Živnostníci by tak mohli měsíčně ušetřit 715 korun. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Škoda Auto ukončí v polovině letošního roku prodej svých vozů v Číně. Důvodem je výrazná změna tamního trhu pro mezinárodní výrobce. Automobilka se chce proto soustředit na posilování v Indii a regionu jihovýchodní Asie ASEAN. Informaci přinesl deník E15.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) loni tuzemským firmám pojistila vývoz za 33,7 miliardy korun, což bylo meziročně o téměř pětinu méně. Zisk společnosti zároveň ale vzrostl téměř na trojnásobek na 1,03 miliardy korun. Firmy nejčastěji pojišťovaly menší zakázky na Ukrajinu, uvádí se v tiskové zprávě EGAPu.
