Kdo bude jednat s Putinem za Evropu? Favorit se začíná rýsovat
Evropa si začíná připouštět, že pokud chce ovlivnit jednání o konci války na Ukrajině, bude muset mít vlastní přímý kanál k Vladimiru Putinovi. Spor se ale vede o to, kdo by měl za Evropu mluvit. Ve hře jsou António Costa, Ursula von der Leyenová, Kaja Kallasová i finský prezident Alexander Stubb.
Evropské vlády stále otevřeněji řeší otázku, kdo by měl za Evropu jednat přímo s Vladimirem Putinem. Podle serveru Politico sílí přesvědčení, že pokud se bude skutečně jednat o příměří nebo mírové dohodě na Ukrajině, Evropa si nemůže dovolit zůstat jen v roli přihlížejícího.
Debatu urychlila cesta amerického zmocněnce Steva Witkoffa do Ruska, kde Putinovi nabídl možnost třístranného summitu s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. V Evropě zároveň roste nervozita z toho, že Trump jedná s Putinem přes hlavy Ukrajinců i evropských spojenců a podle textu působí stále ochotněji vycházet vstříc Moskvě.
Evropa podle prezidenta Petra Pavla ztrácí respekt Washingtonu i Moskvy a musí rychle změnit způsob, jakým rozhoduje a vystupuje navenek. Pokud zůstane rozdělená a pomalá, hrozí jí podle něj politická bezvýznamnost. V rozhovoru pro německý Bild zároveň varoval před ruskou hybridní válkou, další eskalací konfliktu i snahou Moskvy vyvolat novou uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
Pavel: Rusku docházejí zdroje. Hospodářská situace je velmi pochmurná
Politika
Pavel: Evropa potřebuje vlastního vyjednavače
Do debaty vstoupil i český prezident Petr Pavel. Podle něj Putin Evropskou unii jako autoritu nerespektuje a nechce jednat s Ursulou von der Leyenovou ani Kajou Kallasovou. Přestal podle Pavla komunikovat i s některými dalšími evropskými lídry včetně Emmanuela Macrona.
Pavel proto navrhuje, aby Evropa vybrala jednoho člověka nebo menší skupinu lidí, kteří by dostali mandát vyjednávat jejím jménem. Nemuseli by to přitom nutně být formální představitelé Evropské unie nebo NATO.
Stubb, Costa, nebo někdo jiný?
Jedním z nejčastěji zmiňovaných jmen je finský prezident Alexander Stubb. Podle diplomatů má mezi evropskými lídry velmi dobrý vztah s Donaldem Trumpem a zároveň přichází ze země, která má s Ruskem dlouhou historickou zkušenost a sdílí s ním 1300 kilometrů hranice. Jeden z diplomatů jej označil za dosud jediného člověka, který se v této otázce výrazněji ujal politického vedení.
Ve hře je ale také předseda Evropské rady António Costa. Někteří diplomaté ho považují za vhodnějšího prostředníka než von der Leyenovou nebo Kallasovou, které jsou podle nich příliš výrazně spojeny s podporou Ukrajiny. Costa už navíc prostřednictvím svého úřadu komunikační kanál s Kremlem otevřel.
Trumpův zmocněnec Steve Witkoff pochválil Vladimira Putina za propuštění 74letého Američana Stephena Hubbarda a označil ruského prezidenta za „humanitárního“. Výrok okamžitě vyvolal ostrou reakci mezi republikány. Jeden ze senátorů označil Putina za „chladnokrevného vraha“, další Witkoffovu poznámku za trapnou a pobuřující.
„Další trapná situace.“ Witkoff to schytává od republikánů za označení Putina za „humanitárního“
Politika
Brusel nechce zůstat mimo hru
Evropská komise zároveň odmítá představu, že EU u mírových jednání není. Poukazuje například na účast poradce Ursuly von der Leyenové Bjoerna Seiberta na jednáních v Oslu. Podle Komise se tam řešilo, zda existují podmínky pro přechod k přímým třístranným nebo širším jednáním, v nichž by u jednoho stolu seděly Ukrajina a Rusko.
Pro Evropu je ale podle diplomatů stále důležitější, aby nebyla odkázaná jen na informace z americko-ruských jednání. Pokud chce ovlivnit podobu případné dohody, bude potřebovat vlastní hlas – a zřejmě i člověka, kterého bude Putin ochoten vyslechnout.
