Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od středy kvůli vysoké inflaci mimořádně zvyšují. Zásluhová část penzí roste všem příjemcům o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod se tak zvedá o 1017 korun.
Před třiceti lety, 18. května 1992, dostali lidé v tehdejším Československu poprvé možnost získat akcie státních podniků převedených do akciových společností. Od toho dne mohli upisovat kupony z kuponové knížky přímo za akcie firem. Dvě vlny kuponové privatizace zrodily první novodobé české miliardáře v čele s Petrem Kellnerem, zatímco mnoho lidí vyšlo téměř naprázdno, i slovo „tunelování“, které Česko nechvalně proslavilo ve světě.
Ministerstvo zemědělství začalo sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Podle šéfa rezortu Zdeňka Nekuly (na snímku) si obchodní řetězce započítávají extrémně vysoké marže. Monitorování situace má podle něj trvat tři měsíce. Na to, aby mu někdo vysvětlil, že marže nerovná se zisk, je to snad dostatečně dlouhá doba. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby to pan ministr věděl předtím, než zdvihl „varovný prst“.
Další z pětice vládních stran se chystá na svůj sjezd. Nové vedení si o víkendu v Ostravě vyberou lidovci. Jejich rokování se poveze na vítězné vlně loňských parlamentních voleb, o tom svědčí i fakt, že Marian Jurečka, který obhajuje post předsedy strany, nemá protikandidáta.
ODS má, až na jednu výjimku staronové vedení, v jejím čele zůstává podle očekávání premiér Fiala. Pod jeho vedením se strana stala vládním hegemonem, delegáti třicátého stranického kongresu měli důvod k optimismu. Od loňských sněmovních voleb se ale společenská situace diametrálně změnila, a je otázka, jestli to už občanští demokraté a také jejich vládní partneři naplno pochopili.
Ceny domů v Kanadě za poslední dva roky vzrostly o 50 procent a jejich průměrná cena dosáhla asi 869 tisíc kanadských dolarů (15,3 milionu korun). Vláda Justina Trudeaua proto chystá razantní opatření – na dva roky hodlá zakázat cizincům v Kanadě nakupovat domy, uvedla agentura Bloomberg.
Vládu Petra Fialy (ODS) lze dosud pozitivně hodnotit za sestavení úspornějšího státního rozpočtu na letošní rok, postoj k válce na Ukrajině, přijímání uprchlíků i za zatím střídmý postoj k státním zásahům do regulace cen, shodují se ekonomové.
Téměř přesně dva roky po zavedení povinnosti nosit roušky kvůli snaze omezit šíření koronaviru se Česko zřejmě dočká jejich úplného konce. Vláda rozhodla, že od pondělí budou povinné jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách, a pokud bude pandemie dál zpomalovat, v dubnu zmizí zcela.
Dolní komora parlamentu bude zítra schvalovat plán státních financí na letošní rok. Nečeká se žádné velké drama. S přesuny peněz, respektive nově navrženými výdaji ve výši 2,8 miliardy korun, souhlasí i opoziční frakce. Suma má jít na pomoc ukrajinským uprchlíkům, na humanitární pomoc Ukrajině, a posílení rozpočtu ministerstva obrany na nákup ručních zbraní.
Míra ekonomického dopadu ruské invaze na Ukrajinu se bude odvíjet od rozsahu a doby trvání konfliktů. Další nárůst inflace a zpomalení růstu je ale podle oslovených analytiků jistý. „Pokud ale válka skončí do konce roku čeká nás růst, možná i přes čtyři procenta," míní analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Prezident Miloš Zeman v pátek ve sněmovně zkritizoval návrh rozpočtu jako proinflační. Kabinetu vytkl, že návrh není prorůstový. „Neruší žádné daňové výjimky, které stát stojí 380 miliard korun,” řekl Zeman. Vyzval k plošnému zrušení daňových výjimek a doporučil zvýšení daně z příjmu fyzických osob.
