Vláda schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Na Twitteru o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února.
Nová vláda je pod tlakem. Musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
Schůze dolní komory parlamentu, kdy šlo především o vyslovení důvěry Fialově vládě, bylo ochutnávkou toho, co se ve sněmovně bude dít dost často. Nekonečné debaty při projednávání důležitých předloh zákonů, svolávání mimořádných schůzí, rychlé využití jakéhokoli zaváhání pětikoalice.
Česká republika má víc než tři měsíce od voleb vládu s důvěrou sněmovny. Koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) ji získal ve čtvrtek večer, hlasování předcházela rekordně dlouhá diskuse trvající přes 21 hodin. Vládu podpořilo všech 106 přítomných poslanců pěti koaličních stran, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů. Proti kabinetu se vyslovilo 87 zákonodárců obou opozičních hnutí ANO a SPD. Sedm poslanců se omluvilo ze zdravotních důvodů - dva z koaličního a pět z opozičního tábora.
Vláda chystá další protiepidemická opatření, část z nich už nakousl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: „Režim pracovní karantény je, že místo do karantény domů, půjde člověk do karantény do práce“, pravil ministr. Brněnský hantec, na který Válek častou nesrozumitelnost svých promluv odkazuje, fakt dokáže divy.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že investice do jaderných zdrojů nesmí Evropská komise označit za přechodné. Nesmí být podle něj ani nijak jinak diskriminovány. Tato slova signalizují, že vláda si je po počátečním poměrně vřelém přijetí stále více vědoma potenciálních překážek, jež celý návrh Evropské komise uznat jádro jako zelený zdroj obsahuje. A náležitě reaguje.
Letošní rok bude podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku ČR. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií COVID-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Varoval před politickými populisty, kteří budou slibovat jednoduchá řešení. Jako možnost prosazení toho, co Česko životně potřebuje, vidí Fiala české předsednictví v Evropské unii, kdy země bude více vidět a slyšet. Fiala to řekl ve svém dnešním novoročním projevu.
Koronavirus, pandemická opatření omezující ekonomiku i nesouhlas s nimi, zdravotní potíže prezidenta Zemana a sněmovní volby, po kterých musel Strakovu akademii opustit kabinet Andreje Babiše (ANO) a uvolnit místo vítězi voleb, koalici Spolu/PirStan a novému premiérovi Petru Fialovi (ODS). Tím vším letos žila Česká republika. Projděte si kalendář hlavních událostí letošního roku:
Zvyšování platů ve státní sféře bude v roce 2022 nerovnoměrné. Zatímco zdravotníkům se zvýší platy dokonce o šest procent, zaměstnanci ve státní službě nedostanou nic navíc. Vyplývá to ze závěrů středečního jednání vlády.
Další rána pro restaurace a další služby v turistickém ruchu. Kvůli blížícím se oslavám konce roku vláda zavádí přísnější pravidla, která mají zamezit šíření koronaviru. A pravidla existují také pro soukromé oslavy Silvestra.
Česko vstoupilo do roku 2021 s tehdy nejvyšším indexem rizika koronavirové epidemie devadesáti bodů ze sta. To ještě platila tabulka PES. Situace byla neutěšená dokonce i podle premiéra Andreje Babiše (ANO). Jak uvedl v novoročním projevu, nedařilo se zkrotit covidovou nákazu, za naději označil očkování. To ale, jak vidíme ve zpětném zrcátku, značně pokulhávalo téměř celý rok.
