Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil personální změny na různých úrovních státní správy. Učinil tak poté, co zemí otřásly největší korupční skandály od zahájení ruské invaze v únoru minulého roku, uvedla agentura Reuters. Zelenskyj nezmínil, koho by se změny měly týkat, těsně poté ale rezignoval zástupce šéfa prezidentské kanceláře i náměstek ministra obrany.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Chystané změny DPH zdraží vodu a léky a zvýší zisky obchodním řetězcům. Toto "maskované" zvýšení daně občanům je v rozporu se sliby vládních stran.
Vláda ve středu schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů. Státní rozpočet pro letošní rok počítá s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun, další část výdajů chce stát pokrýt z dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Přesnou částku ovšem nelze podle ministerstva financí nyní předpovídat.
Starobní důchodci na tom budou v letošním roce, 2023, lépe než drtivá většina pracujících. Alespoň tedy z toho hlediska, jak se nárůstem svých příjmů popasují s rapidní inflací.
Čeká nás těžký rok. Lidé, kteří si to odmítají přiznat, protože „obchody jsou plné“, žijí v zajetí mentálních klamů. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je dalším ekonomem, který v anketě byznysového portálu newstream.cz představuje svou vizi pro rok 2023.
Rok 2022 se do historie zapíše zejména negativními událostmi v čele s největším válečným konfliktem od druhé světové války v podobě ruské invaze na Ukrajinu a s ní související energetickou krizí a zdražováním energií a inflací nejen v Evropě. Z více než pěti tisíc článků, které byznysový server Newstream v letošním roce dosud zveřejnil, ale možná překvapivě nejvíce zaujala čtenáře reportáž Zdeňka Pečeného založená na velmi negativních zážitcích z cestování po Řecku. Kterých deset článků vás letos nejvíce zaujalo? Tady je přehled.
Doma není nikdo prorokem. To si český premiér nejspíš mnohokrát řekl během uplynulého roku. Jeho vedení státu je totiž celý rok ostřelováno za přehnanou orientaci na evropské (i světové) publikum, a naopak za nedostatečnou orientaci na domácí problémy. Přesto Petr Fiala jednoznačně je nejdůležitější postavou tuzemské politiky a povedlo se mu stát i vlivnou evropskou figurou. Mezi desítku osobností roku 2022 rozhodně patří.
Ekonomickým tématem roku 2023 bude zestátnění ČEZ. Domácnosti si na energie musí vyčlenit až čtyřnásobek letošních výdajů.
Na úspěšném českém předsednictví se podílelo kolem dvou tisíc lidí. Část z nich se vrátí ke svým původním úkolům, část odejde ze státní služby. A část bude dál pomáhat prosazovat české zájmy v Unii.
