Biohacking: Chodí chřipka okolo. Co jíst, abychom se jí ubránili

S příchodem studeného počasí se často z našeho jídelníčku vytrácí pestrost. A to je škoda. Podzim nabízí mnoho chutných plodů, které jsou napěchovány vitamíny na podporu imunity. Už naši předkové věděli, že denně jedno jablíčko udržuje stálé zdravíčko.

I přes chladné počasí je říjnová úroda zeleniny i ovoce nadále bohatá. Na našich zahradách sklízíme nyní zejména dýně, zelí a další košťálovou zeleninu, kořenovou zeleninu, ořechy, jablka a rajčata. Dýně se stává tak trochu symbolem podzimu i v našich zeměpisných šířkách. Ne každý možná ví, že dýně je botanicky vzato ovocem. Tradičněji se u nás zpracovává ve slaných pokrmech, ale dá se použít jako náplň do buchet či přísada smoothie a to i v syrové podobě. Dýně je jednou z nejstarších domestikovaných plodin, i proto, že má pro člověka vysoce výhodný nutriční profil.

Sto gramů dužiny dýně obsahuje plnou denní dávku vitamínu A, a to v rostlinné formě beta karotenu. Obsahuje také významná množství vitamínu C, draslíku, mědi, manganu a vitamínu B2. V mřížce spolu s dalšími přítomnými vitamíny a také minerály a fytochemikáliemi vykazuje v organismu výrazné antioxidační vlastnosti. Díky těmto atributům konzumace dýně v rámci zdravé stravy pomáhá k prevenci řady moderních chronických onemocnění.

Zelí na zdravá střeva a pevné kosti 

Další zeleninou, která v naší zemi vždy hrála důležitou roli při výživě (zvláště v chladných obdobích roku), je zelí. Z hlediska poměru ceny pořízení a výživové hodnoty je červená odrůda zelí absolutním vítězem. Nelze se tedy vymlouvat, že na zdravou stravu nám mohou chybět peníze.

Červené zelí obsahuje vitamín C, vitamín K a vitamín B6 a celou řadu dalších mikroživin. Má velmi nízkou kalorickou hodnotu zvláště v poměru k mikronutrientům a vysoký podíl vlákniny. Zelí lze použít v teplé i studené kuchyni, tam často jako součást salátů, ideálně těch bez majonézy. V tomto ročním období konzumace zelí přispívá k dobře fungujícímu obrannému systému našeho těla a pomáhá předcházet akutním infekcím. Obsah vitamínu K hraje roli v metabolismu vápníku v těle a podporuje tak dobrý stav kostí.

Procesem fermentace se zelí stává ještě bohatším na vitamín C, což bylo významné pro naše předky kvůli absenci čerstvých plodin, ale méně ovoce a zeleniny v zimě konzumujeme průměrně i my v dnešní době. Pro někoho tak může být konzumace kysaného zelí příjemným způsobem, jak navýšit vitamín C a další živiny v zimních měsících. Kysané zelí také podporuje růst zdravé střevní mikroflóry, což dále posiluje imunitu v celém těle.

Jedno jablíčko, stálé zdravíčko

Ovocem, které nyní můžeme utrhnout ze stromu i u řady venkovských silnic, je pro Středoevropana nezastupitelné jablko. Jako ovoce je velmi prospěšné, citliví jedinci však mohou trpět zvýšenou plynatostí po konzumaci syrového jablka. Je to dané tím, že obsahují vyšší množství takzvaných FODMAP, což jsou různé druhy fermentovatelných druhů sacharidů. Zvláště pozor na potraviny bohaté na tyto molekuly by si měli dávat pacienti s dráždivým tračníkem, Crohnovou chorobou a dalšími chronickými střevními problémy. FODMAPy totiž tato onemocnění mohou zhoršovat.

Jablka mají vysoký obsah vlákniny a také jsou bohatá na řadu fytochemikálií, zejména fenolické sloučeniny, jako je kvercetin. To je silně antioxidační látka, která snižuje zánět v těle a působí proti různým druhům alergií. Dále jablka obsahují chlorogenovou kyselinu, která chrání před diabetem a katechin, což je silný antioxidant. Jedno jablko denně, jak se často radí, může tedy díky obsaženým látkám opravdu ochránit před řadou onemocnění. Svými protizánětlivými účinky zpomaluje stárnutí organismu například v srdečně-cévním systému, kdy předchází vzniku vysokého krevního tlaku, udržuje cévy průchodné od cholesterolu a snižuje prozánětlivou odpověď organismu. Nejvíce živin obsahuje slupka jablek, obzvláště ta intenzivně zbarvená.

Jablkům velmi podobné je další ovoce, která právě v říjnu dozrává a je celkem málo známé a ještě méně konzumované- jsou to kdoule. Jde o starý druh ovocného stromu, který nyní u nadšenců pro své krásné květy a zajímavé plody opět získává na oblibě. Plody se nedají jíst zasyrova, ale vařené je lze použít stejně jako vařená jablka. Kdoule obsahují značné množství polyfenolů a vitamínu C. Syrové plody kdoule naši předkové dávali do skříní kvůli jejich ovocně-fialkové vůni pro provonění prádla.

Jak se udržovat zdravý a fit? Čtěte seriál Biohacking