Rozsáhlý útok palestinských radikálů podle médií ukazuje nejen na selhání zpravodajských služeb, ale i na selhání muže, který téměř nepřetržitě posledních více než deset let stojí v čele Izraele. Premiér Benjamin Netanjahu podle komentářů v izraelském i zahraničním tisku svou politikou posiloval teroristy z hnutí Hamás a pomohl vytvořit podmínky pro jejich překvapivou víkendovou ofenzívu.
Překvapivý a masivní útok palestinských radikálů na Izrael je podle analytičky Ireny Kalhousové z Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vítězstvím hnutí Hamás, které za ním stojí. Není jen selháním izraelských zpravodajců, ale celého systému v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla dnes Kalhousová na síti X. Podle ní může skončit odstoupením předsedy izraelské vlády podobně, jako tomu bylo před 50 lety po takzvané jomkipurské válce.
Nejméně 48 lidí zahynulo při ruském ostřelování Charkovské oblasti, uvedl na sociálních sítích šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské síly podle něj zasáhly obchod a kavárnu ve vesnici Hroza zhruba 30 kilometrů západně od Kupjansku, na místě pracují záchranné týmy.
Vítězství Roberta Fica, který v kampani před slovenskými parlamentními volbami prosazoval ukončení vojenské pomoci Kyjevu, ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy, tvrdí analýza agentury Reuters. Odborníci nicméně neočekávají zásadní zahraničněpolitický obrat Bratislavy.
Rusko v následujícím roce hodlá vyčlenit zhruba 40 procent ze svého rozpočtu na výdaje spojené s válkou, spočítal ruský investigativní portál Važnyje istorii. Podle něj to vyplývá z návrhu rozpočtu zveřejněného na webu dolní komory ruského parlamentu. Podotkl, že vinou tak vysokých výdajů na válku nutně přijdou zkrátka oblasti, které s ní nesouvisejí. Válku na Ukrajině vede Rusko už přes rok a půl.
Ázerbájdžán minulý týden po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Náhorní Karabach. Nyní prchají z oblasti desetitisíce etnických Arménů. Bez ohledu na nedostatek nezávislých zpráv o dění na izolovaném území odpovídá tento exodus podle několika mezinárodních odborníků právní definici válečného zločinu deportace nebo násilného přesunu, či dokonce splňuje podmínky zločinu proti lidskosti, napsala agentura Reuters.
Rusko a Saúdská Arábie v posledních měsících vydělávají miliardy dolarů navíc díky tomu, že výrazně omezují svoji těžbu ropy a až minimálně do prosince ji budou dále koordinovaně škrtit, vypočítává list Wall Street Journal. Úspěšná sázka navíc podle zdrojů listu může obě země namlsat a svoji těžbu pak omezí ještě vydatněji. Což by samozřejmě dále zesílilo inflační tlaky ve světě, zejména na Západě.
Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a výrazně také na kontinentě zvýšila inflaci, uvedla to analýza švýcarské centrální banky a doplnila, že horší dopady války teprve přijdou. Evropa od invaze ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.
Ázerbájdžán za jediný den splnil zadání své operace v Náhorním Karabachu a obnovil tam svou svrchovanost, prohlásil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podle tiskových agentur. V projevu k národu také uvedl, že ázerbájdžánská vojska zničila většinu sil a výzbroje arménských separatistů, kteří horskou enklávu po desítky let ovládali. Arménské jednotky již skládají zbraně, dodal Alijev.
Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, uvedl v projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku český prezident Petr Pavel. Připomněl také, že následky ruské invaze pociťuje celý svět vzhledem k ohrožení potravinové bezpečnosti způsobené ruskou blokádou ukrajinských přístavů.
Česká republika se dohodla s Dánskem a Nizozemskem, že za jejich finanční podpory bude dodávat české zbraně Ukrajině. Příslušný dokument na okraj jednání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu podepsal se zástupci Dánska a Nizozemska náměstek české ministryně obrany Daniel Blažkovec.
Evropské akciové trhy dnes posilovaly díky nadějím na pokles obchodního napětí mezi USA a Čínou. Německá burza se vyšplhala až na nové rekordní maximum. Index STOXX Europe 600 si připsal 0,44 procenta na 537,96 bodu. Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, se dnes zvýšil o 0,63 procenta a uzavřel na 23 499,32 bodu.
