Kyjev využívá civilisty jako živý štít, prohlásilo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany a tvrdilo dále, že Ukrajina rozmisťuje vojenské objekty a pořádá akce s účastí armády v centru obydleného města. Ministerstvo to uvedlo den po ruském raketovém úderu na ukrajinské město Sumy, při kterém bylo podle úřadů zabito 34 lidí včetně dvou dětí a dalších 117 lidí utrpělo zranění. Kyjev se zatím k obviněním z Moskvy nevyjádřil.
Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu. Členské země, včetně Spojených států, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám.
Pro českou muniční iniciativu se podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice tak mohou běžet až do září, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský v bruselské centrále NATO, kde začíná dvoudenní jednání šéfů diplomacií zemí aliance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali 15,286 milionu hřiven (asi 8,5 milionu korun), včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.
Výše cel by se podle amerického prezidenta pohybovala od 25 do 50 procent. „To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat,“ zdůraznil.
Ruský prezident s návrhem přichází v době, kdy se Spojené státy snaží válečný konflikt ukončit. Zástupci USA o možné cestě k míru vyjednávají samostatně s Ukrajinci a s Rusy.
Zástupci třicítky zemí se v Paříži sešli na pozvání francouzského prezidenta Emmaneula Macrona. Summit takzvané koalice ochotných navazoval na několik předchozích podobných schůzek a virtuálních jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia (CPC).
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
Rusko stále útočí na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Účastníkům summitu EU v Bruselu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbené třicetidenní zastavení útoků na energetickou soustavu ze strany Moskvy podle něj vůbec nic nezměnilo. Zároveň požádal prezidenty a premiéry zemí EU, aby schválili program na nákup dělostřelecké munice za pět miliard eur (125 miliard korun). Unijní země vyzval také k investicím do svého i ukrajinského vojenského průmyslu.
Rusko obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
Politici, kteří působí paralelně v obecní a krajské samosprávě, budou dál dostávat snížené odměny. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení právní úpravy. Plnou odměnu od letoška vyplácí jen jeden samosprávný celek, zatímco druhý ji snižuje na 40 procent částky, na kterou by měl politik nárok, pokud by působil jen v jednom zastupitelstvu. Návrh podala skupina 22 senátorů, za které jednal Petr Štěpánek (STAN).
Čistý zisk německého výrobce luxusních automobilů BMW v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesl o 23 procent na 1,67 miliardy eur (zhruba 41 miliard korun). Oznámila to firma, která se potýká s obtížnými podmínkami na čínském trhu a negativními dopady celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Německá ✈️✈️✈️ letecká skupina Lufthansa snížila v prvním čtvrtletí provozní ztrátu meziročně na 612 milionů eur (14,9 miliardy korun) ze 722 milionů eur. Překonala tak očekávání analytiků, již v interním průzkumu v průměru odhadovali ztrátu 659 milionů eur.
Počet rezervací hotelových ubytování pro letní sezonu na Kypru je letos asi o třetinu nižší, než byl loni touto dobou, varovala podle místních médií Kyperská asociace hotelů. Podle ní je obsazenost hotelů pro letní sezonu nyní na asi 40 až 50 procentech, zatímco loni ve stejnou dobu to bylo už 75 procent. Důvodem poklesu je válka Spojených států a Izraele proti Íránu
Spojené státy nakrátko přerušují operaci, při níž v Hormuzském průlivu doprovázely a chránily lodě ohrožované íránskou blokádou. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož jsou důvodem aktuální velmi pokročilá jednání s Íránem a snaha dosáhnout dohodu. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, dodal Trump.
