Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu. Členské země, včetně Spojených států, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám.
Zástupci třicítky zemí se v Paříži sešli na pozvání francouzského prezidenta Emmaneula Macrona. Summit takzvané koalice ochotných navazoval na několik předchozích podobných schůzek a virtuálních jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia (CPC).
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
Rusko stále útočí na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Účastníkům summitu EU v Bruselu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbené třicetidenní zastavení útoků na energetickou soustavu ze strany Moskvy podle něj vůbec nic nezměnilo. Zároveň požádal prezidenty a premiéry zemí EU, aby schválili program na nákup dělostřelecké munice za pět miliard eur (125 miliard korun). Unijní země vyzval také k investicím do svého i ukrajinského vojenského průmyslu.
Rusko obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že letos bude možné dosáhnout trvalého míru na Ukrajině. Napsal to na X po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, s nímž se v únoru v Bílém domě dostal do roztržky. Dnešní jednání označil za pozitivní, velmi věcné a upřímné. Později doplnil, že se necítil pod tlakem.
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. Na svém webu to s odkazem na průzkum portálu The Bell tvrdí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině, včetně území a elektráren. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Chystaný hovor potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.
Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10.000 vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. Dnes to uvedl britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří.
