Severní Korea se zřejmě chystá vyslat do Ruska do bojů proti Ukrajině další vojáky a vojenskou techniku, informovala podle agentury Jonhap jihokorejská armáda. Kyjev odhaduje, že v západoruské Kurské oblasti je po boku ruských jednotek nasazených asi 11 tisíc vojáků z KLDR, kteří mají za úkol pomoci Rusům vytlačit z tohoto regionu ukrajinské síly.
Rusko začalo ve významnějším počtu používat severokorejské vojáky proti ukrajinským silám, zatím v Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do Kurské oblasti překvapivě vpadly ukrajinské jednotky na počátku srpna a dosud tam ovládají několik stovek kilometrů čtverečních ruského území.
Estonská expremiérka je jednou z nejvýraznějších členů nové Evropské komise. Zahraniční politiku dostala na starosti politička, která je vůči Rusku dlouhodobě velmi obezřetná. V ostatních regionech však tak silný hlas nemá. Učiní Kaja Kallasová konečně evropskou diplomacii vlivnou?
Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech, informovala agentura Reuters.
Nedávný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle německého kancléře Olafa Scholze sice frustrující, hodlá ho ale zopakovat, řekl ve vysílání stanice RTL. Scholz Putinovi, který před téměř třemi lety nařídil invazi na Ukrajinu, zavolal v polovině listopadu. Vysloužil si za to ostrou kritiku doma i v zahraničí.
Jsou to nejnebezpečnější týdny války, uvedl po telefonátu s Putinem na síti X Orbán. Počínání maďarského premiéra kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se brání ruské vojenské agresi už třetím rokem.
Obliba zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ukrajině roste. Nyní mu věří více než 44 procent lidí, tedy více než v kterékoliv jiné zemi v Evropě. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil ukrajinský institut Centrum Nová Evropa. Nejvíce oblibu v Ruskem napadené zemi ztrácí končící americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zemřelo 43 tisíc ukrajinských vojáků. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X. Dodal, že v 370 tisíci případech potřebovali zranění ukrajinští vojáci ošetření. Upozornil, že toto číslo zahrnuje také lehká a opakovaná zranění vojáků. Zhruba polovina zraněných ukrajinských vojáků se podle něj později vrací zpět do služby.
Německý kancléř Olaf Scholz věří, že se podaří vyvinout společnou strategii se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro dosažení míru na Ukrajině. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl médiím ze skupiny Funke.
Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 tisíc trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů za roky 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.
Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.
Americký dolar mírně posiluje vůči euru, obchodníci čekají na výsledek zasedání americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna ztrácí zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1350 dolaru.
V Sixtinské kapli ve Vatikánu začalo konkláve, které vybere 267. hlavu katolické církve. Dnes se uskuteční jedno kolo hlasování, po němž zřejmě ještě nebude známo jméno nástupce papeže Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let.
Číst více
Čistý zisk německého výrobce luxusních automobilů BMW se v letošním prvním čtvrtletí meziročně snížil o 26,4 procenta na 2,17 miliardy eur 💶 (zhruba 54 miliard korun). Hospodaření automobilky v prvním čtvrtletí negativně ovlivnily slabé výkony v Číně.
Zástupci členských států EU se shodli na změně emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Navrhované změny poskytnou automobilkám více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
Pražská burza po měsíci znovu zakončila obchodování nad 2100 body. Index PX dnes vzrostl 💪 o 1,99 procenta na 2103,61 bodu. Víc než šest procent přidaly akcie Erste Bank, o téměř 2,5 procenta si polepšily cenné papíry Komerční banky. Česká koruna dnes posílila k euru i dolaru.
Společnost Makro Cash & Carry ČR 🛒 snížila 📉 meziročně čistý zisk o 81,8 procenta na 24,6 milionu korun. Tržby jí naopak vzrostly o 4,4 procenta na celkových 36,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy firmy, která patří do německé skupiny Metro AG, v níž vlastní podíl 68 procent investiční firma EP Global Commerce podnikatelů Daniela Křetinského a Patrika Tkáče.
Bývalý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík podal ústavní stížnost proti rozhodnutí soudů o jeho vzetí do vazby. Soudy podle jeho advokátky porušily klientovo právo na spravedlivý proces, protože odůvodnění rozhodnutí jsou zcela vágní a neurčitá a nesplňují základní náležitosti, které vyžaduje trestní řád. Ludvík je ve vazební cele od konce února, a to v souvislosti s korupční kauzou, jež se týká nemocničních zakázek.
Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal zákon, který nevládním organizacím v zemi přidává nové administrativní povinnosti. Hlava státu tak nevyhověla žádostem občanského sektoru a opozice, aby zákon vetovala.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko vyhlásil amnestii u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Propuštěno bude také 42 osob odsouzených za extremismus, informovala státní agentura Belta s odvoláním na Lukašenkovu kancelář. Na základě trestného činu extremismu jsou v Bělorusku pravidelně posíláni do vězení odpůrci Lukašenkova režimu.
Česká národní banka (ČNB) ponechala beze změny výhled hospodářského růstu v letošním roce na dvou procentech. Zhoršila ale očekávaný růst v příštím roce na 2,1 procenta proti 2,4 procenta, která očekávala v únoru. Výhled průměrné inflace pro letošní i příští rok ČNB zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy.
Číst více