Izraelská vláda večer schválí dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Izraelská televize Channel 12 krátce před premiérovým vystoupením podle agentury Reuters informovala, že dohoda již schválil užší bezpečnostní kabinet.
Ruský prezident Vladimir Putin měl podle bývalé německé kancléřky Angely Merkelové vždy diktátorské rysy, nemyslí si ale, že už od nástupu do prezidentské funkce v roce 2000 plánoval útok na Ukrajinu. Řekla to v rozsáhlém rozhovoru s magazínem Der Spiegel, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů.
V Rusku začala sériová výroba mobilních protijaderných krytů, oznámila ruská média s odvoláním na komuniké výzkumného ústavu civilní obrany. Kryty se vyrábějí ve městě Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti, ke spuštění sériové výroby pomohla podpora státu, napsal list Kommersant na svém webu.
Rusko si uvědomuje, že proti spojenému Západu nemůže uspět vojensky ani ekonomicky, proto se snaží rozložit každou zemi zvlášť. Na sněmovní konferenci o ruském subverzním působení to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Evropa podle něj musí mít stejnou vůli jako Rusko, protože ve všem ostatním ho zvládne porazit. Evropskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi zhruba tisícovku dní, označil za nedostatečnou.
V případě, že Putinův režim uspěje ve válce na Ukrajině, nezastaví se a bude otázkou času, kdo se stane jeho dalším cílem, varoval představitel ukrajinské tajné služby SBU na sněmovní konferenci Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě. Řekl, že boj proti ruské agresi není pouze na bitevním poli, ale i v rovině informační války, manipulace a subverzních operací. Jméno zástupce tajné služby nebylo na konferenci uvedeno.
Nasazení severokorejských vojáků do bojů proti Ukrajině má mimořádně významný dopad na bezpečnost ve východní Asii. Podle agentury AFP to při návštěvě Kyjeva řekl japonský ministr zahraničí Takeši Iwaya.
Ukrajina musí udělat vše pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou. Podle agentury Reuters to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem mimo jiné vyjádřil názor, že válka s Ruskem po nástupu nové americké administrativy skončí rychleji. Současně připustil, že situace na frontě je složitá.
Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Kyjev tyto informace popřel.
Díky Spojeným státům může podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho Ukrajina nadále bojovat a Rusko nevyhrálo. Nový šéf Severoatlantické aliance to uvedl dnes v Bruselu po bilaterálním jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Zapojení vojáků KLDR do ukrajinského konfliktu vyžaduje podle Blinkena rozhodnou odpověď. Jak šéf americké diplomacie dodal, USA budou i nadále Ukrajině v obraně proti ruské agresi pomáhat.
Americký dolar mírně posiluje vůči euru, obchodníci čekají na výsledek zasedání americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna ztrácí zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1350 dolaru.
V Sixtinské kapli ve Vatikánu začalo konkláve, které vybere 267. hlavu katolické církve. Dnes se uskuteční jedno kolo hlasování, po němž zřejmě ještě nebude známo jméno nástupce papeže Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let.
Číst více
Čistý zisk německého výrobce luxusních automobilů BMW se v letošním prvním čtvrtletí meziročně snížil o 26,4 procenta na 2,17 miliardy eur 💶 (zhruba 54 miliard korun). Hospodaření automobilky v prvním čtvrtletí negativně ovlivnily slabé výkony v Číně.
Zástupci členských států EU se shodli na změně emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Navrhované změny poskytnou automobilkám více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
Pražská burza po měsíci znovu zakončila obchodování nad 2100 body. Index PX dnes vzrostl 💪 o 1,99 procenta na 2103,61 bodu. Víc než šest procent přidaly akcie Erste Bank, o téměř 2,5 procenta si polepšily cenné papíry Komerční banky. Česká koruna dnes posílila k euru i dolaru.
Společnost Makro Cash & Carry ČR 🛒 snížila 📉 meziročně čistý zisk o 81,8 procenta na 24,6 milionu korun. Tržby jí naopak vzrostly o 4,4 procenta na celkových 36,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy firmy, která patří do německé skupiny Metro AG, v níž vlastní podíl 68 procent investiční firma EP Global Commerce podnikatelů Daniela Křetinského a Patrika Tkáče.
Bývalý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík podal ústavní stížnost proti rozhodnutí soudů o jeho vzetí do vazby. Soudy podle jeho advokátky porušily klientovo právo na spravedlivý proces, protože odůvodnění rozhodnutí jsou zcela vágní a neurčitá a nesplňují základní náležitosti, které vyžaduje trestní řád. Ludvík je ve vazební cele od konce února, a to v souvislosti s korupční kauzou, jež se týká nemocničních zakázek.
Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal zákon, který nevládním organizacím v zemi přidává nové administrativní povinnosti. Hlava státu tak nevyhověla žádostem občanského sektoru a opozice, aby zákon vetovala.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko vyhlásil amnestii u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Propuštěno bude také 42 osob odsouzených za extremismus, informovala státní agentura Belta s odvoláním na Lukašenkovu kancelář. Na základě trestného činu extremismu jsou v Bělorusku pravidelně posíláni do vězení odpůrci Lukašenkova režimu.
Česká národní banka (ČNB) ponechala beze změny výhled hospodářského růstu v letošním roce na dvou procentech. Zhoršila ale očekávaný růst v příštím roce na 2,1 procenta proti 2,4 procenta, která očekávala v únoru. Výhled průměrné inflace pro letošní i příští rok ČNB zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy.
Číst více