Česko už asi navždy zůstane zemí důchodců. Řeči o inovacích, nových nápadech, podpoře investic do nových technologií, už zůstanou jenom řečmi. Andrej Babiš, respektive jeho levá ruka Alena Schillerová, protože pravá ruka je Karel Havlíček, na tiskové konferenci prohlásila, že se zasadí o to, aby důchodcům byla vyplacena státní dotace ke spoření.
České dráhy se obrátily na Ústavní soud (ÚS) kvůli neúspěšné arbitráži se strojírenskou firmou Škoda Transportation. Arbitráž stanovila, že dráhy musí doplatit firmě 1,2 miliardy korun za dodávku lokomotiv. Následoval vleklý soudní spor, na přelomu roku však dovolání státního dopravce odmítl Nejvyšší soud. Podání stížnosti je patrné z justičních databází.
Předseda hnutí ANO a český expremiér Andrej Babiš neuspěl na Slovensku s ústavní stížností vůči rozhodnutím bratislavského krajského soudu a nejvyššího soudu, které zamítly jeho žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Vyplývá to z oznámení ústavního soudu, podle kterého o tom příslušný senát rozhodl na neveřejném jednání 1. února. Babiš už loni oznámil, že jeho právníci podali v případu novou žalobu.
Ústavní soud zamítl stížnost poslanců ANO, loňské snížení mimořádné valorizace penzí platí beze zbytku. Verdikt soudu přivítají ratingové agentury, nelze jej však přeceňovat – stav tuzemských veřejných financí zásadněji nezlepší.
Zkrácená valorizace penzí u Ústavního soudu obstála, důchodci si tak po dnešku finančně nepolepší. Soud zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů.
Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.
Starobní důchodci v loňském roce zchudli nejvýrazněji za posledních více než deset let. Poprvé od roku 2013 nastala situace, kdy roční změna starobních penzí nepřevýšila roční míru inflace, která se specificky dotýká starších ročníků. Zatímco se průměrný starobní důchod navýšil loni o 12,4 procenta, důchodcovská míra inflace činila 13,6 procenta. Reálně si tak důchodci pohoršili o 1,2 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 2012.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše ve sporu s jeho kritičkou a účastnicí protibabišovských demonstrací Janou Filipovou. Podle pravomocného verdiktu se jí Babiš musel omluvit za výroky, že demonstranti byli za účast na protestech proti němu zaplaceni. Filipová část usnesení zveřejnila na Facebooku. Ústavní soud zatím odůvodnění nezpřístupnil kvůli doručování účastníkům.
Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se ústavním soudcem nestane. Sám se rozhodl vzdát nominace kvůli mediálnímu tlaku, řekl novinářům. Připustil, že nedokázal přesvědčivě eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici, a uvedl, že nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Zmínil, že důvěra společnosti je pro roli ústavního soudce klíčovým předpokladem. Zdůraznil, že svůj krok rozhodně nepokládá za doznání.
Umění naší politické reprezentace udělat ze všeho bramboračku je nepřekonatelné. Kolem nominace soudce Roberta Fremra se do hlavní role místní frašky obsadil nově zvolený prezident Pavel, jeho poradce akademik Kysela a většina senátorů. A nehezky si zahráli s důvěrou v právní stát, politiku, justici a Ústavní soud, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Předsedou Ústavního soudu prezident Petr Pavel jmenoval někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu. Od úterý nahradí ve funkci končícího Pavla Rychetského. Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu. Ronovskou zároveň prezident jmenoval místopředsedkyní soudu.
Česko odmítá zákaz spalovacích motorů po roce 2035, zopakoval na jednání v Lucemburku český vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). V tuto chvíli je podle něj nejdůležitější stanovit dobrý cíl pro rok 2030. Bez výrazných změn tohoto cíle, včetně větší flexibility, hrozí evropskému automobilovému průmyslu pokuty v řádu mnoha miliard eur, dodal.
