Ruská centrální banka v pátek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 17 procent. Nová sazba bude platit od pondělí. Na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent.
Už pozítří se zpřísňují podmínky hypoték. Poprvé v historii k němu dojde zákonnou formou, protože dosud ČNB podmínky zpřísňovala pouze formou doporučení.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýší základní úrokovou sazbu zřejmě o 0,5 procentního bodu na pět procent. Počítají s tím odhady ekonomů, které ČTK oslovila. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Ekonomové ale nevylučují zvýšení základní sazby i o 0,75 procentního bodu. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Nepredikovatelný konflikt na Ukrajině se stal dalším faktorem negativně ovlivňujícím vývoj inflace či další vývoj úrokových sazeb. Kam se až inflace může vyšplhat? Jak vysoké úrokové sazby můžeme letos čekávat? Jaký dopad může mít ukrajinský konflikt na české exportní společnosti? Odpovídá Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Ani v tom nejhorším možném scénáři, kdy Západ uvalí sankce na ruské energie a komodity, se světové ekonomiky nepřiblíží ropné krizi ze 70. let minulého století.
Základní úrokové sazby ČNB se zřejmě ještě mírně zvýší, ale už jsou velmi blízko svého maxima. Na současné nadprůměrné výši ale nějaký čas zůstanou, prohlásil šéf České národní banky Jiří Rusnok. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na rozhovor pro maďarský zpravodajský web www.vg.hu.
Rusko podle všeho začíná dnes vykazovat známky platební neschopnosti, takže už směřuje k bankrotu. Dnes má totiž vyplácet úrok na svém dluhu, ale cizinci zřejmě žádné peníze neuvidí. Od pondělí pro ně platí v Rusku zákaz výplaty peněz. To je ovšem částečná platební neschopnost, ať už je zdůvodněná jakkoli. Rusko tedy míří ke krachu. Jak asi zareaguje ČNB?
Ruská invaze na Ukrajinu a hrozba velké války bude mít vliv na evropskou, potažmo českou ekonomiku. Jak drtivý ten dopad bude, to bude záležet na rozsahu a délce konfliktu, míní bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko. Samozřejmě ovlivní ceny energií, které tlačí na inflaci. „Kvůli tomu je těžké odhadovat, kdy Česká národní banka bude moci zahájit snižování sazeb,“ dodává Šramko v rozhovoru pro newstream.cz.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
