Už za necelé tři týdny zahájí Evropská centrální banka cyklus zvyšování úrokových sazeb. Zvýší je poprvé od roku 2011. Ocitá se tudíž na křižovatce. Předlužené země typu Itálie by totiž nemusely vysoké úroky unést, takže by se mohly zhroutit v bankrotu. Tomu se nyní bude ECB snažit zabránit za každou cenu, dokonce za cenu vážného narušení, ba rozbití jednotného trhu EU. Pokud by totiž padla Itálie, může padnout euro – a to je politicky zcela nepřijatelné.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.
Evropské země včetně Česka či Spojené státy s nervozitou a napětím čekají na každé zasedání národních centrálních bank, jestli a hlavně o kolik jednotek či zlomků procenta zvednou v boji proti inflaci základní úrokovou sazbu. V Zimbabwe se pohybují ve zcela jiných číslech – v rámci snahy vyhnout se návratu obří hyperinflace v řádech milionů procent z konce prvního desetiletí nyní centrální banka zvedla základní sazbu z 80 na 200 procent, nejvíce na světě, uvedla agentura Bloomberg.
Rekordní sedmiprocentní úrokové sazby jsou podle ekonoma Davida Marka modelovou ukázkou správného boje s vysokou inflací. Který podle něj možná ještě neskončil. Marek je také členem poradního sboru vlády NERV, který se nyní poprvé sešel. Zvyšování daní podle něj již není zakázané sousloví.
Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.
Česká národní banka (ČNB) zvýšila základní úrok o 125 bazických bodů na rovných 7 procent. Reaguje tak na vývoj inflace, která v květnu atakovala hranici 16 procent, a také rostoucí inflační očekávání.
Reálný výnos všech spořicích i termínovaných bankovních vkladů je vzhledem k dvouciferné inflaci záporný a nic na tom nezmění ani dnešní očekávané výrazné zvýšení úrokových sazeb České národní banky. Rychleji naopak banky reagují na růst sazeb zvyšováním úročení hypoték, vyplývá z analýzy Portu.
Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil Eurostat.
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu, oznámila dnes firma v tiskové zprávě. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve zprávě firmy sdělil, že výroba a investice onsemi v Česku budou pokračovat.
Předsednictvo České obce sokolské schválilo podání civilní žaloby na náhradu škody vůči bývalé starostce Haně Moučkové a bývalému jednateli Josefu Těšiteli. Oba byli statutárními zástupci Sokola v době, kdy bývalá zaměstnankyně připravila organizaci o desítky milionů korun. Sokol požaduje náhradu ve výši zhruba 38,26 milionu korun.
Ekonomika Spojených států v říjnu vytvořila zhruba 1️⃣6️⃣5️⃣ tisíc pracovních míst, což je mnohem více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti klesla na 4,1 procenta ze 4,2 procenta v předchozím měsíci. Vyplývá to z dnešní zprávy amerického ministerstva práce.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, o víkendu opět o desítky haléřů 📉 klesnou. Cenový strop na naftu se oproti dnešku sníží o 63 haléřů na 47,28 korun za litr. Benzin budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 41,42 koruny, což je o 42 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesají po celý tento týden.
Vůdce keňské apokalyptické sekty Paul Mackenzie byl dnes odsouzen ke 200 letům vězení za vraždu 190 dětí a jednoho dospělého. Jeho oběti podle soudu zemřely hladem na jeho pokyn a jejich těla byla pohřbena v lese. Případ souvisí s jednou z nejhorších tragédií spojených s působením sekt v moderních dějinách země
Ministerstvo financí letos očekává schodek veřejných financí 2️⃣,8️⃣ procenta hrubého domácího produktu. Příští rok se deficit prohloubí na 3,5 procenta HDP, následně klesne ke třem procentům. Vyplývá to z fiskálního výhledu, který dnes ministerstvo zveřejnilo. Loni byl schodek veřejných financí 2,2 procenta HDP.
Ministerstvo financí dnes v nové ekonomické predikci zhoršilo letošní výhled vývoje ekonomiky. Hrubý domácí produkt podle něj 📈 vzroste o 1,7 procenta, v srpnové prognóze očekávalo růst 1,9 procenta. Příští rok ministerstvo očekává zrychlení hospodářského růstu na 2,5 procenta. Srpnová predikce počítala se zvýšením HDP o 2,4 procenta.
Čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí 📱 TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Předběžně to dnes shledala Evropská komise. Stránka nazvaná Pro tebe na TikToku totiž zobrazuje uživatelům nepřetržitý proud personalizovaných videí, a to i v případě, že se týkají problémů s duševním zdravím a vnímáním vlastního těla, uvedla komise.
Hodnota oznámených transakcí v Evropě dosáhla za prvních osm měsíců letošního roku 541 miliard dolarů a meziročně se 📈 zvýšila o 43 procent. Evropský trh s fúzemi a akvizicemi tak letos roste nejrychleji ze všech velkých regionů. Celosvětově hodnota transakcí vzrostla o 15 procent na 2,09 bilionu dolarů, což je nejvíce od roku 2021.
Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti 📈 vzrostl na 50, oznámila dnes ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Pátrání po dalších mrtvých pokračuje, dodala. Za letošek jde o ruský útok s největším počtem obětí na životech.
