Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.
Evropské akcie dnes výrazně oslabily. K jejich poklesu přispělo zvýšení úrokových sazeb ve Švýcarsku a v Británii, která podnítila obavy z dopadu inflace na globální ekonomiku. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 dnes odepsal 2,5 procenta a obchodování uzavřel na 402,88 bodu.
Inflace 70 procent je podle Turků jen papírová. Ve skutečnosti je nárůst cen podle místních daleko rychlejší, což se týká zejména cen pohonných hmot a nájmů. Ty jen za poslední rok vystřelily na troj- i čtyřnásobek. Pro srovnání: v Česku benzin a nafta podražily „jen“ o necelou polovinu, nájmy se na mnoha místech dokonce snížily kvůli pandemii. A co je horší: problémy se začínají podepisovat na turistickém ruchu, který je pro Turecko významným zdrojem příjmů.
Zlato je vykreslováno jako bezpečný přístav v dobách nejistoty a inflace zvlášť. Takto jej prodejci nabízejí i drobným klientům. V posledním kvartále přitom cena zlata klesla o více než pět procent.
Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem zvýšení je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích. Podle šéfa Fedu Jeromeho Powella se další zvýšení dá očekávat na červencovém zasedání Fedu, uvedla agentura Bloomberg.
Uplynulý týden byl krvavou lázní nejen na kryptoměnách a akciích, ale také na trhu s vládními dluhopisy. ECB nyní oznámila, že urychlí práce na mechanismu, který zmírní rozdíly ve výnosech dluhopisů chudších a bohatých zemí.
O Vladimíru Dlouhém, prvním porevolučním ministrovi hospodářství a současném prezidentovi Hospodářské komory, se na jaře mluvilo jako o jednom z favoritů na post budoucího guvernéra ČNB. I on sám připouští, že tato varianta byla ve hře. Vítězem se však stal Aleš Michl. Dlouhý kvůli volbě nového guvernéra opustil poradní sbor prezidenta Miloše Zemana. A strhl tím lavinu, kdy i další členové tohoto orgánu odešli. Pro newstream.cz nyní vysvětluje pozadí celého dění.
Evropská centrální banka dnes oficiálně potvrdila, že kvůli rekordní inflaci od července zvýší úrokové sazby. Na konci června ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny.
Miloš Zeman se v krátkém projevu pustil do hodnocení působení Jiřího Rusnoka a dalších členů ČNB v boji s inflací. Končící bankéři si od prezidenta republiky příliš dobré vysvědčení neodnesli. Také proto dva z nich končí, ačkoli nemuseli.
Koruna posiluje, trh se bál „holubičího náletu“, který se ale nekoná. Noví radní ČNB Zamrazilová, Kubelková a Frait jsou totiž hlavně pragmatici, dva z nich navíc trhům již dobře známí.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu se v červnu přiblížila hranici šesti procent ročně.
Trumpova podpora u Američanů spadla na rekordní dno 📉. Má ji u 32 procent dotázaných, ukázal průzkum veřejného mínění. Jedním z důvodů je podle agentury Reuters nespokojenost i v řadách republikánů s Trumpovým přístupem k problematice životních nákladů, které zvyšuje i jeho nepopulární válka s Íránem.
