AKTUALIZOVÁNO. Německo oficiálně souhlasí s dodáním německých tanků Leopard 2 ukrajinské armádě, která se brání ruské invazi. Rozhodnutí oznámil kancléř Olaf Scholz, podle kterého Berlín v prvním kroku poskytne 14 tanků Leopard 2A6. Cílem je podle kancléře rychle vybavit Ukrajinu dvěma prapory leopardů, k čemuž se připojí také další evropské státy, které tyto obrněnce mají ve výzbroji. Ruské velvyslanectví v Berlíně varovalo, že německé rozhodnutí je extrémně nebezpečné.
Spojené státy v rámci dalšího balíku vojenské pomoci v celkové hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 55,4 miliardy korun) poskytnou Ukrajině mimo jiné 59 bojových vozidel pěchoty Bradley a 90 obrněných transportérů Stryker, uvedly tiskové agentury s odvoláním na komuniké Pentagonu
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval Severoatlantickou alianci, že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Podle agentury Reuters vyjádření odráží míru znepokojení Moskvy nad zvýšenými dodávkami západních zbraní Ukrajině.
Předseda Evropské rady Charles Michel se vyslovil pro to, aby Západ poskytl Ukrajině tanky, a pomohl jí tak čelit ruské invazi. Informovala o tom agentura Reuters. Francie, Německo či USA nedávno oznámily, že Kyjevu dodají svá bojová vozidla pěchoty a průzkumná obrněná vozidla. Tanky Leopard 2 chtějí dodat Polsko či Finsko, potřebují však souhlas Německa, které se zdráhá jej udělit.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu při návštěvě ruských vojsk válčících na Ukrajině uspořádal poradu se svými náměstky a veliteli o zvětšení početního stavu ozbrojených sil na 1,5 milionu vojáků. Oznámila to ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. Odhaduje se, že Rusko má v současnosti asi milion až 1,15 milionu vojáků.
Dvě třetiny hlavních ekonomů ze soukromého a veřejného sektoru očekávají v letošním roce globální recesi. Ukázal to průzkum Světového ekonomického fóra (WEF). Přibližně 18 procent z nich přitom považuje recesi globální ekonomiky za velmi pravděpodobnou. To je více než dvojnásobek ve srovnání s předchozím průzkumem z loňského září.
Panickou situaci z loňského roku na trhu s plynem vystřídala důvěra, Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes sestoupila pod 60 eur (zhruba 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), za jejím poklesem stojí hlavně mírná zima a vysoká úroveň zásob. Plyn je tak nyní ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nejlevnější za více než rok, ukazují záznamy na webu.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se loni i přes dopady ruské invaze na Ukrajinu zvýšil o 1,9 procenta. Vyplývá to z předběžných výsledků Spolkového statistického úřadu. Na letošní rok vláda i ekonomové počítají s hospodářským poklesem.
Ukrajinské úřady plánují přeměnit Buču, Irpiň a další města, jejichž jména smutně proslula v souvislosti s ruskou invazí, v turistické destinace. Uvádí to oficiální prezentace ukrajinské státní delegace na veletrhu cestovního ruchu Fitur v Madridu, o které informují agentury EFE a Europa Press. Veletrh, kterého se zúčastní představitelé ukrajinské státní agentury na podporu turistiky, se uskuteční příští týden.
Pohonné hmoty v Česku nyní zlevňují, ale jde zřejmě jen o „klid před bouří“. Profesionální obchodníci s ropou se totiž shodují, že trh podceňuje dopad post-covidového otevření zejména čínské ekonomiky do světových cen strategické suroviny, a tedy také do cen pohonných hmot v zemích typu Česka. Navíc Rusko stále chystá svoji odpověď na embargo a zastropování cen jeho ropy a ropných produktů v podání Západu. Pokud by odpovědělo citelným omezením produkce ropy, její cena na světových trzích může jít výrazně nahoru. Což by opět zdražilo pohonné hmoty i v Česku.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Informuje o tom agentura Reuters.
Izraelská armáda oznámila, že provedla cílený úder namířený na člena teroristické skupiny Islámský džihád v centrálním Pásmu Gazy.
První den obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou v Kuala Lumpuru byl podle zástupce amerického ministerstva financí konstruktivní. Setkají se znovu v neděli, doplnil podle agentury Reuters. Americký prezident v pátek večer místního času odletěl do Malajsie, kde zahajuje cestu po jihovýchodní Asii. Při ní se chce v příštím týdnu setkat mimo jiné s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Na 30 tisíc lidí podle agentury DPA přihlíželo demolici dvou chladicích věží někdejší jaderné elektrárny Gundremmingen v jižní části Německa, která byla na konci roku 2021 trvale odstavena.
Gruzínská bezpečnostní služba v hlavním městě Tbilisi zatkla tři čínské občany, kteří se pokoušeli nelegálně zakoupit uran v hodnotě 8,4 milionu korun. Dotyční plánovali převoz jaderného materiálu přes Rusko do Číny, uvedl náměstek gruzínské bezpečnostní služby. Zadrženým podle něj hrozí až deset let vězení.
Generální prokurátorka státu New York Letitia Jamesová u soudu ve Virginii odmítla obvinění z hypotečního podvodu, které proti ní vzneslo ministerstvo spravedlnosti na podnět amerického prezidenta Donalda Trumpa. Letitiová novinářům řekla, že Trumpova administrativa zneužívá soudní systém jako nástroj pomsty, píše agentura AP.
Asi 150 palestinských teroristů, které Izrael tento měsíc propustil spolu s dalšími Palestinci výměnou za izraelská rukojmí v rámci dohody o příměří, nyní pobývá v pětihvězdičkovém hotelu v Káhiře, informoval o tom britský deník Daily Mail. Podle něj to zjistili novináři, kteří v tomtéž hotelu tajně pobývali.
Páteční prezidentské volby v Irsku pravděpodobně vyhrála levicová poslankyně Catherine Connollyová, která kandidovala jako nezávislá, informuje agentura Reuters. Výsledky mají být známy dnes večer. Osmašedesátiletá Connollyová je dlouhodobým kritikem Evropské unie a také současné izraelské vlády, role irského prezidenta je ale víceméně ceremoniální, napsala agentura AP.
Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě o programu pro vědu a digitalizaci vyjednávají online, řekl předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. K tématům podle něj patří mimo jiné i zajištění kyberbezpečnosti s ohledem na hybridní hrozby.
Strany rakouské vládní koalice diskutují o hraničních kontrolách, které by v příštím roce alpská republika možná už nemusela prodloužit. Na jejich zrušení zřejmě naléhá koaliční liberální strana NEOS.
