Světové akcie se dál postupně propadají a nepochybně se jedná se o největší změnu trendu za uplynulou dekádu. Poslední hradba proti opakovaným poklesům padla, Fed v reakci na propady nezahajuje QE, ale plánuje QT (quantitative tightening). To znamená v praxi pokračující setrvání volatility na vyšších úrovních, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Podobný vývoj na trzích by snad zkušený trader našel naposledy v roce 2008-2009.
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Mírný ústup z maxim, tak by se dal jednoduše popsat uplynulý týden. Obchodování se po zběsilém růstu, který trval nepřetržitě šest dní, rozhodlo vybrat si mírnou přestávku.
Volatilita měřena americkým indexem strachu VIX se již nějakou dobu drží na vyšších úrovních (kolem 20) a nezdá se, že by ho mělo v příštích dnech něco významně trvale uklidnit. Investoři si možná uvědomují, že křehké pandemické oživení může být ohroženo strmým růstem cen energií ve světě, pokřivením dodavatelských vztahů a inflací.
Americký burzovní parket zakončil tento týden se ztrátami. Investoři se navíc obávají plánu na zvýšení daní, delta varianty covidu i utahování měnové politiky ze strany Fedu. Ztráty vedly především velké technologické firmy. To na pražském parketu padaly desetileté rekordy. Jaké události byly ty hlavní?
Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.
Posledních několik týdnů na burzovních trzích se odehrává ve znamení, které by se dalo jednoduše přeložit, jako: „stačí počkat, když to trochu sletí, přikoupit a svézt se s marketem vesele směrem k novým indexovým maximům.“ Přesto přichází otázka, co by mohlo tuto trajektorii světových burz změnit?
Dnešních demonstracích proti vysokým životním nákladům ve Francii se podle organizátorů zúčastnilo na 8️⃣0️⃣0️⃣ tisíc lidí, píše agentura AFP. Protesty se podle předchozích údajů uskutečnily na stovkách míst. V řadě měst zasahovala policie se slzným plynem a vodními děly.
Nejvyšší podíl hlasů z letos zvolených senátorů získal obhajující senátor STAN David Smoljak v Praze 9, nejvíce hlasů posbíral staronový senátor STAN Petr Štěpánek na Příbramsku. Nejtěsněji prohrály Adéla Sucharda Šípová (za Piráty), která neobhájila mandát na Kladensku, a starostka Orlové Lenka Brzyszkowská (ANO) na Karvinsku. Vyplývá to z volebních výsledků.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Starostové podle něj chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Číst více
❗Výsledek hnutí ANO v senátních volbách, když nezískalo žádný mandát, je katastrofální, řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad tím, kdo pracuje a kdo se pouze spoléhá na silnou značku.
Číst více
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 1️⃣4️⃣. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové.
Úřadující premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je druhým premiérem po Stanislavu Grossovi, jehož politickému subjektu se nepodařilo v senátních volbách získat žádný mandát. Nulový výsledek zaznamenal tehdejší premiér Gross v senátních volbách v roce 2004. Jeho strana tehdy ještě pod názvem ČSSD (nyní SOCDEM) neobhájila ani jedno ze tří křesel.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který byl dnes zvolen do Senátu za obvod Česká Lípa, senátorské imunity nevyužije. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá. Ještě před konáním druhého kola senátních voleb přes datovou schránku informoval Půta předsedu Senátu, že pokud bude zvolen senátorem, požádá o vydání k trestnímu stíhání.
‼️Starostové a nezávislí spolu se Starosty pro Liberecký kraj po šesti letech opět vyhráli🏆 senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich 14 kandidátů, z toho dva už v prvním kole. K vítězům se může řadit rovněž ODS, která získala sedm senátorů, přičemž pět křesel obhajovala. Naopak vládní hnutí ANO o jednoho senátora přišlo, když ze 13 jeho finalistů neuspěl ani jeden.Číst více
Hlasování v letošním finále senátních voleb dnes ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 2️⃣2️⃣ nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy zároveň rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo.
