Zkrácený obchodní týden přinesl trhům několik výrazných signálů. Nový šéf Fedu Kevin Warsh naznačil změnu komunikace americké centrální banky, silný dolar zatlačil japonský jen na nejnižší úrovně od 80. let a evropský obranný sektor rozkolísal odklad očekávaného IPO výrobce tanků KNDS.
V uplynulém týdnu se na trzích naplno vrátilo téma stagflace. Investoři začali znovu řešit, zda přední centrální banky nebudou muset kvůli vyšší inflaci přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. I když se může zdát, že krize kolem Hormuzského průlivu brzy odezní, tlak na růst cen může v ekonomice zůstat déle.
Minulý týden byl pro finanční trhy klíčový. Výsledky zveřejňovaly největší technologické firmy, zasedal americký Fed a výrazně se řešil i vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory tomu se úroveň amerických akcií zásadně nezměnila – hlavní index S&P 500 zůstává nad hranicí 7100 bodů.
Uplynulý týden se na trzích nesl převážně v růstovém duchu. Investoři jako by znovu odsunuli krizi na Blízkém východě stranou a soustředili se na pozitivní impulzy. Jedním z nich byl i start výsledkové sezóny, kterou tradičně zahájily velké americké banky. Na domácím trhu pak poutal pozornost především ČEZ. Americký akciový index se navíc přiblížil hranici 7000 bodů.
Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.
Spojené státy připravily patnáctibodový plán, jehož cílem je ukončit konflikt s Íránem. Už na začátku minulého týdne se objevily zprávy o možných jednáních, která by mohla vést k zastavení vzájemné palby. Prezident Donald Trump následně oznámil pozastavení plánovaných útoků na Írán, což signalizuje možný posun v konfliktu.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Vojenské údery Spojených států a Izraele na Írán výrazně otřásly světovou geopolitikou i finančními trhy. Při útocích podle dostupných informací zahynuly desítky představitelů íránského režimu a konflikt rychle přerostl v otevřenou eskalaci.
Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
Americké akcie se v minulém týdnu dokázaly oklepat, otázky ale zůstávají. Index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 900 bodů, investoři však dál vyhodnocují signály z centrální banky i rostoucí geopolitická rizika.
Česká republika by se měla snažit pořídit další systémy protivzdušné obrany co nejdříve a nečekat až do roku 2030. Po dnešním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl předseda české vlády Andrej Babiš. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje za jednu ze svých priorit.
Francouzský Renault plánuje do dvou let přijmout ve svých francouzských závodech 1650 dělníků a dalších 250 lidí na nepřímé pozice ve výrobě. Navýšení počtu zaměstnanců má pomoci s uspokojením vzrůstající poptávky po elektromobilech. Zároveň firma oficiálně potvrdila plán na zrušení 1000 pracovních míst v administrativě. Reuters to řekl průmyslový ředitel Renaultu Thierry Charvet.
Pražská burza navázala na páteční růst a v úvodu týdne posílila 💪. Index PX přidal 0,49 procenta na 2664,62 bodu. Dařilo se zejména akciím zbrojaře Czechoslovak Group (CSG), které zpevnily o více než pět procent. Zdražily také akcie VIG, Erste Bank a Komerční banky. Nedařilo se cenným papírům ČEZ a Monety Money Bank.
Evropa má vůči Moskvě jasné 📜 požadavky, uvedla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Rusko podle ní musí respektovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní spojence. Moskva nesmí získat právní uznání okupovaných ukrajinských území, musí nést odpovědnost za válečné zločiny a zaplatit za způsobené škody, dodala Kallasová po konci jednání ministrů zahraničí zemí EU.
Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.
Čínské elektrické dopravní 🛫 letadlo absolvovalo o víkendu svůj první let s posádkou. Letoun CE-25A, na jehož palubě byli dva piloti a jeden inženýr, byl ve vzduchu 16 minut a 38 sekund, uvedl podle agentury AFP časopis spojený s vývojářem letadla, státním podnikem Commercial Aircraft Corporation of China (COMAC). Let představuje další krok v rámci snahy země o rozvoj domácí výroby letadel.
Izraelská ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 8️⃣ procent, uvedl dnes izraelský statistický úřad. Ekonomika se tak zotavuje z války s Íránem, a to díky vyššímu vývozu, spotřebitelským výdajům a investicím. Výsledek překonal očekávání ekonomů oslovených agenturou Reuters, kteří odhadovali růst hrubého domácího produktu na šest procent.
Francouzští vojáci již několik měsíců působí na Ukrajině. ❌ Nejsou nasazeni v boji, starají se o výcvik a o údržbu dodané techniky a zbraní, informovaly nejprve rozhlasová stanice RFI a následně agentura AFP s odvoláním na své anonymní zdroje. Ty se zmiňovaly jen o malém počtu příslušníků francouzských ozbrojených sil, přesnější číslo však neuvedly.
Dodavatel energií E.ON od ledna příštího roku 📈 zvýší zhruba půl milionu zákazníkům se smlouvou bez závazku ceny elektřiny. Domácnosti si oproti letošku připlatí několik stovek korun za spotřebovanou megawatthodinu. Zákazníků s fixací se zdražování netýká. Energie postupně zdražují i další dodavatelé.
Více než dva týdny trvající pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ❌ skončil. Nejvyšší přípustná cena nafty se oproti dnešku zvýší o 35 haléřů na 45,73 koruny za litr. U benzinu zůstane na stejné úrovni jako dosud, čerpací stanice ho tak budou moci prodávat nejvýše za 40,50 koruny za litr. Jde o ceny pro nadcházející dva dny.