Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly výraznou volatilitou. Investory znervózňovaly hrozby další eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tentokrát vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko. Na stole byla možnost evropských odvetných cel až za 93 miliard eur i americké zvýšení cel na evropské zboží – nejprve o 10 procent, později až o 25 procent. Index S&P 500 v reakci na to krátce zkorigoval k úrovni kolem 6 800 bodů, než se vrátil blíže k 6 900 bodům.
Americké akciové indexy se v průběhu minulého týdne pohybovaly v plusu, podpořené očekáváním, že Federální rezervní systém příští týden skutečně přistoupí ke snížení sazeb. Svoji roli určitě dál hraje sezónní pattern v podobě předvánočního růstu či lepší makrodata z amerického trhu služeb. S otazníkem však zůstávají zejména kryptoměny. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil metě 6900 bodů.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Minulý týden dál pokračovala zvýšená volatilita na finančních trzích, kde se stále spekuluje o konci „boomu“ AI. Hospodářské výsledky klíčové technologické společnosti však investory poněkud uklidnily. Nechyběl ani zápis z posledního jednání Fedu. Index S&P 500 se obchodoval v širším rozpětí 6600–6800 bodů.
V uplynulém období nejspíš skončila před vánoční korekce trhů a jsme zpátky tzv. na vítězné vlně. Zhoršená data vyústila v očekávání rychlejšího poklesu úrokových sazeb a pak také hlavně fakt, že pomalu končí americký vládní shutdown po kterém z pravidla historicky akcie posilovaly. Silné výsledky a přesto zklamání investorům doručila společnost Nebius. Americký index S&P 500 se znovu přiblížil vrcholům kolem 6900 bodů.
V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
Finanční trhy se v uplynulém týdnu pohybovaly v užším obchodním pásmu, a to na pozadí startu americké výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí. Tradičně ji otevřel bankovní sektor, který tentokrát znovu potvrdil svou odolnost. Obavy z další bankovní krize se tak zatím nenaplňují – naopak, některé instituce přepisují historická maxima. Americký akciový index S&P 500 se v průběhu týdne držel poblíž úrovně 6200 bodů, což potvrzuje stabilní náladu investorů.
Arbitrážní soud v ruském Petrohradu vyhověl stížnosti ruských plynárenských společností Gazprom a Gazprom Export a ❌ zakázal českému provozovateli plynovodů firmě NET4GAS pokračovat v arbitrážním řízení s ruskou stranou u rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Napsala to dnes ruská státní agentura TASS a server Vedomosti.
Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekl dnes televizi ABC americký viceprezident 👨 J. D. Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného amerického činitele napsala, že za USA úmluvu podepsali prezident Donald Trump a viceprezident Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf.
Pražská burza dnes navázala na páteční 📈 růst. Index PX posílil o 0,35 procenta na 2571,13 bodu. Opět mu pomohly především bankovní akcie, hlavně Erste Bank. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná kvůli obchodování s cennými papíry energetické společnosti ČEZ, které zároveň oslabily o téměř tři procenta.
Útoky dronů si v prvních pěti měsících tohoto roku v Súdánu vyžádaly více než 1000 civilních ❌ obětí. Na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě to dnes uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. V súdánské občanské válce se podle něj výrazně zvýšilo užívání dronů, což přispívá k dalšímu zhoršování humanitární situace v zemi. Informovala o tom agentura AP.
Česká televize a Český rozhlas se v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nevyhnou propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Celkem by obě média mohlo podle prvních odhadů ❌ opustit 450 až 700 zaměstnanců.
V tendru na provoz příměstských 🚅 vlaků v Praze a Středočeském kraji podaly finální nabídky společnosti RegioJet a České dráhy, Arriva nabídku nepodala. Prvně zmíněná firma nabídla cenu 183,65 miliardy korun, nabídka Českých drah je 165,17 miliardy korun. Novinářům to dnes po otevření obálek s nabídkami řekli zástupci kraje a pražského magistrátu.
Zapojení Česka do unijní půjčky s názvem Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) na vojenské vybavení ✅ schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání vlády. Česko má čerpat přibližně 2,06 miliardy eur (přibližně 50 miliard korun). Vláda bod projednávala již v květnu, ale premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy novinářům řekl, že potřeboval od ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) doplnit další informace o jednotlivých projektech.
Rámcová dohoda Íránu s USA, kterou oznámil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump a která by měla být podepsána v pátek v Ženevě, zahrnuje výběr poplatků Teheránem za námořní služby pro 🚢 lodě, jež budou proplouvat Hormuzským průlivem. Podle agentury AFP to dnes uvedlo íránské ministerstvo zahraničí s tím, že nepůjde o mýtné, ale poplatky za služby.
Americká mediální společnost Fox Corporation převezme zhruba za 2️⃣2️⃣ miliard dolarů (téměř 460 miliard korun) streamovací platformu Roku. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Chce si tak upevnit postavení na trhu v době, kdy se diváci přesouvají k internetovým službám, uvedla agentura Reuters.
Francie a další evropské země jsou 👍 připraveny zahájit misi v Hormuzském průlivu, jakmile bude stvrzena dohoda mezi Spojenými státy a Íránem. Před summitem skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude třídenní zasedání světových lídrů včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa hostit.
