V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Týden byl ve znamení dlouho očekávaných a diskutovaných prezidentských voleb v USA, které měly výrazný dopad na finanční trhy, což se také potvrdilo. Prudce stoupaly akciové indexy, akcie spojené s kryptoměnami nebo kryptoměny samotné. Na opačné straně spektra bylo zlato, jehož cena výrazně klesla z obav z vyšších dolarových sazeb. Kromě toho se konalo také zasedání amerického Fedu. Americký index S&P 500 pod vlnou zpráv prudce vzrostl a dostal se nad hranici 6000 bodů.
Hlavní americký index S&P 500 se vrátil do blízkosti mety 5800 bodů. Bitcoin atakoval úroveň 72 tisíc dolarů, zlato se zase vydalo k hranici 2800 dolarů. Další klíčové informace z trhů shrnuje Kryštof Míšek ve svém pravidelném zápisníku tradera.
V minulém týdnu se dál řešil poměrně robustní růst americké ekonomiky před volbami, který ukazuje na delší období vyšších úrokových sazeb – tedy fenomén „higher for longer“. Hodně o tom vypovídá stav na americkém dluhopisovém trhu, právě tady došlo k masivnímu růstu výnosů na delším konci, kdy dochází k tzv. „beer steepening“. Americký index S&P 500 korigoval zpět k metě 5750 bodů.
Finanční trhy v týdnu zaznamenaly prudký otřes. Příčina? Houstnoucí vztahy na Blízkém východě. Ropný trh kvůli tomu prošel krátkodobým nabídkovým šokem. Povzbudivě naopak dopadla data z amerického trhu práce. Hlavní americký index S&P 500 se tak pohyboval kolem 5700 bodů.
Pohybem mírně vzhůru nás odměnil uplynulý týden na finančních trzích, kdy zásadních zpráv bylo trochu méně. Přesto některé ekonomické údaje byly poměrně úderné. Ekonomika Německa si již delší dobu prochází složitým obdobím. Můžeme s jistotou říci, že tamní ekonomika je nemocná, a to přímo strukturálně. Poslední data, která dorazila z průmyslu a služeb to jen potvrzují. Rovněž zasedala domácí ČNB. Hlavní americký index S&P 500 se pohyboval kolem 5800 bodů.
V minulém týdnu si trh prošel určitou korekcí předchozích růstů, tématem tohoto byly jednoznačně výsledky polovodičového giganta Nvidia. Ten doručil opravdu silná čísla, která přesto trh zcela neuspokojila. Mezi makry vyčníval další pokles ekonomiky v Německu a v domácí ekonomice se řešil rozpočet na příští rok. Hlavní americký index S&P 500 klesnul pod hladinu 5600 bodů.
Uplynulý týden se nesl z velké části v režimu vyčkávání, kdy klíčový byl až pátek. V ten den měl totiž proběhnout projev na sympoziu v Jackson Hole, kde měl vystoupit Jerome Powell. Tématem konference bylo „Přehodnocení účinnosti měnové politiky“, jak uvedla americká centrální banka. Hlavní americký index S&P 500 se za tak daného stavu přiblížil k 5650 bodům.
V minulém týdnu trh reagoval na nedávné mohutné propady. Plnohodnotná růstová korekce se dostavila a burza se tak solidně zazelenala. Podporou byla rozumná čísla o inflaci v USA nebo fáze určitého odklonu pozornosti na rozbouřený Blízký východ. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil na dohled mety 5500 bodů.
Poslední červnový týden se nesl ve znamení korekce trhů a ústupu z nedávno dosažených historických maxim. Na konci prvního pololetí roku 2024 se zdá, že investoři mají znatelný zájem realizovat dosažené zisky. Zároveň si investoři uvědomují, že první polovina roku byla mimořádně štědrá a letní období může být vlivem politických událostí (volby ve Francii, obchodní války atd.) podstatně náročnější. Hlavní americký index S&P 500 se tak pohyboval v rozpětí 5400–5500 bodů.
Trhy zatím jen málo reflektují vzrůstající rizika v oblasti zadlužení vyspělých států, jako je Francie, i tenzi v globálním obchodě, zejména pak na trase EU - Čína. Hlavní americký index S&P 500 se tak dotknul mety 5500 bodů.
Kvůli nejnovějším masivním ruským ✈️ leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněném v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky ruské agresi.
Nechceme být Američany, nechceme být Dány, ☝ chceme být Gróňany, uvedli ve společném prohlášení předsedové pěti stran zastoupených v grónském parlamentu Inatsisartutu. Požadují v něm také, aby Spojené státy, které vyjadřují přání připojit arktický ostrov patřící Dánsku k USA, přestaly jejich zemí pohrdat. Informuje o tom agentura DPA.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
