Tento týden byl chudší co do makroekonomických dat, přesto některá z nich upoutala pozornost trhu. Největší reakce přišla v souvislosti s obavami ze zrychlení inflace v USA. Pokračovala také jednání mezi USA a Čínou ohledně exportu vzácných surovin a dalších témat v rámci nekončící obchodní války. Vyznění těchto rozhovorů bylo spíše poziční, bez konkrétního průlomu. Hlavní americký index S&P 500 se nicméně přiblížil historickým maximům a prakticky smazal dubnové ztráty.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
V minulém týdnu si trhy prošly poměrně razantní korekcí způsobenou zejména rostoucí nejistotou ohledně obchodních válek. Ty se začínají negativně projevovat v americké ekonomice, která vykazuje známky zpomalení. Data o spotřebitelské důvěře v USA to potvrzují. Hodně se také diskutovalo o dohodě o nerostných surovinách na Ukrajině. Z korporátních výsledků zaujala společnost Nvidia, která opět představila solidní hospodářské výsledky. Americký index S&P 500 se v reakci na negativní sentiment propadl až k hranici 5 950 bodů.
Ve zkráceném obchodním týdnu, kdy byly trhy v USA a Kanadě v pondělí uzavřené kvůli svátku Presidents' Day, na nich panovala další vlna vyčkávání. Hlavní trhy se nyní soustředí na pokračující snahy o dosažení příměří či míru na Ukrajině. Tento vývoj pozitivně ovlivňuje zejména evropské trhy, kde výrazně ožívají podniky z oblasti průmyslu a zbrojního sektoru. Ty jsou aktuálně mezi investory velmi žádané. Hlavní americký index se pohyboval kolem 6 150 bodů.
V uplynulém týdnu byla na trzích cítit úleva, když se zatím podařilo vyhnout negativním dopadům celní války, kterou odstartoval Donald Trump. Celní tarify na zboží z Mexika a Kanady ve výši 25 procent dostaly měsíční odklad a reakce Číny na zavedení 10procentních cel byla slabá. Čínská ekonomika by totiž velkou válku s USA na poli obchodu nyní pravděpodobně nevydržela a je si toho dobře vědoma.
Tento týden byl poznamenán významnou událostí v technologickém sektoru. Do centra pozornosti se dostal nový AI model DeepSeek, který výrazně zamíchal kartami mezi technologickými giganty.
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
Druhý lednový týden přinesl na finanční trhy další dávku volatility, kterou tentokrát způsobila především makroekonomická data z USA. Klíčovou roli totiž sehrály výsledky inflace, konkrétně indexy CPI a PPI, které rozvířily debaty o dalším vývoji úrokových sazeb. Nejistotu na trzích ještě prohloubily nepředvídatelné kroky Donalda Trumpa v oblasti obchodní politiky, zejména jeho plány na postupné zvyšování cel. Americký index S&P 500 začíná trochu vypadat na hlubší tržní korekci.
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
První týden nového roku je za námi a je na místě čas na zhodnocení uplynulého období. Uplynulý rok na trzích znamenal rozhodně řadu významných turbulencí, ale rovněž dosažení řady nových cenových maxim u hlavních sledovaných aktiv. I rok 2025 bude jistě plný pozitivních překvapení ale i náročných výzev.
Hasičům v národním parku České Švýcarsko se daří zmenšovat plochu zasaženou požárem🔥. Velikost je odhadem lehce pod 100 hektary, lokalizaci však zatím vyhlásit nemohou. V pondělí dorazí dva vrtulníky Black Hawk se Slovenska, požár tak bude hasit celkem devět helikoptér. České televizi to večer řekl generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
Číst více
Česko zažilo zatím nejteplejší den🌞 letošního roku, když v Plzni-Bolevci a v Tuhani na Mělnicku teplota dosáhla k 2️⃣9️⃣ stupňům Celsia. Rekord pro dnešní den zaznamenalo 11 procent ze zhruba 170 stanic, které zaznamenávají teplotu minimálně 30 let. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Obavy, že ekonomika eurozóny by se v případě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě mohla dostat do recese↘️, jsou reálné a oprávněné. Uvedl to podle agentury Reuters člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Dodal, že pro další vývoj měnové politiky ECB budou klíčové rozhovory o ukončení války s Íránem.
Český premiér Andrej Babiš se v Jerevanu setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Je to poprvé, co se lídři sešli od Babišova prosincového opětovného nástupu do čela české vlády. Babiš před odletem do Arménie odmítl komentovat témata rozhovoru s tím, že se ke schůzce vyjádří až po ní. S hlavou ukrajinského státu se naposledy sešel v roce 2019 v Kyjevě.
Číst více
Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší↗️ své kvóty na těžbu ropy o 188 tisíc barelů denně. Informovala o tom Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem. Zvýšení kvót je spíše symbolické, protož dodávky ropy z Perského zálivu zůstávají omezené v důsledku války Spojených států a Izraele s Íránem, upozorňují agentury Reuters a Bloomberg.
Číst více
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se nebrání tomu, aby minimální mzda postupně vzrostla až na 5️⃣0️⃣ procent průměrné mzdy. Řekl to v České televizi. V letošním roce je minimální mzda 22 400 korun, tedy zhruba 43,4 procenta průměrné mzdy. Podíl by měl postupně růst o 1,2 procentního bodu ročně na 47 procent v roce 2029, kdy by se měl růst podle současných pravidel zastavit.Číst více
Zvýšené nebezpečí vzniku a šíření požárů🔥 nově hrozí v celém Česku s výjimkou jihozápadních Čech a lidé by s tímto rizikem měli počítat až do středy. Poté by se měla situace částečně zlepšit. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který tak rozšířil své předchozího upozornění ohledně možných požárů i na celou Moravu a Slezsko a současně prodlužil jeho platnost.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v nejbližších měsících neplánuje cestu do Číny, ačkoli pozvání od čínské diplomacie má. Řekl to v televizi Prima. Debaty o možné cestě představitelů české vlády do Číny se objevily poté, co kabinet odmítl poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letadlo✈️ na cestu s podnikatelskou delegací na Tchaj-wan.
Soudy v ČR za první tři měsíce letošního roku vyhlásily 3851 osobních bankrotů👎, meziročně o šest procent méně↘️. Zároveň bylo podáno 3958 návrhů na osobní bankrot, o osm procent méně než v prvním čtvrtletí loňského roku. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Velké infrastrukturní fondy ve světě se v poslední době odklánějí od obnovitelných zdrojů energie (OZE)☀️, místo toho naopak rostou jejich investice do konvenční energetiky, plynu a rozvoje přenosových sítí. Stále oblíbenější jsou i investice do rozvoje datacenter, s nimiž souvisí růst poptávky po výpočetním výkonu kvůli umělé inteligenci. Vyplývá to ze studie společnosti Boston Consulting Group (BCG).
