Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Index S&P 500 láme další rekordy, jako by svět zapomněl na hororový duben a vše bylo zalité sluncem. Přesto byla v týdnu znát i jistá nervozita – zejména když Trump opět rozvířil zmatky kolem cel. Navíc se pustil i do komodit: cena mědi zažila nebývalý růst a nastartovala mohutnou „rally“. Akcie se i tak drží vysoko a S&P 500 se pohybuje kolem hranice 6 250 bodů.
Trh se po minulém týdnu nachází na nových maximech, kam se dostal po pozitivních zprávách o zklidnění napětí na Blízkém východě. Konflikt mezi Izraelem a Íránem se ukázal být krátkodobějšího rozsahu, a to bez výraznějších negativních dopadů na světovou ekonomiku. I díky tomu se americký hlavní index S&P 500 posunul k 6 150 bodům.
V minulém týdnu si trh prošel určitou korekcí předchozích růstů, přičemž hlavním tématem byly jednoznačně události související se stupňujícím se konfliktem mezi Íránem a Izraelem. Do situace se zapojuje i Donald Trump, který zatím spíše nepůsobí jako tlumicí prvek. Na zvýšené geopolitické riziko reagovalo růstem například zlato a ropa, zatímco akcie, měřeno indexem S&P 500, klesaly hlouběji pod hranici 6000 bodů.
Tento týden byl chudší co do makroekonomických dat, přesto některá z nich upoutala pozornost trhu. Největší reakce přišla v souvislosti s obavami ze zrychlení inflace v USA. Pokračovala také jednání mezi USA a Čínou ohledně exportu vzácných surovin a dalších témat v rámci nekončící obchodní války. Vyznění těchto rozhovorů bylo spíše poziční, bez konkrétního průlomu. Hlavní americký index S&P 500 se nicméně přiblížil historickým maximům a prakticky smazal dubnové ztráty.
Uplynulý týden na burzách ukázal, že investoři už zřejmě zapomněli na krizi kolem celních tarifů. Akcie se zotavily na nejvyšší úroveň od začátku dubna, přičemž hlavní americký index S&P 500 bez problémů překonal hranici 6000 bodů.
Týden se na trzích nesl v duchu jakési předčasné „okurkové sezóny“ – nebylo dostupných mnoho nových dat a zpráv. Volatilita cen aktiv tak zůstala spíše nízká. Přesto lze vypíchnout několik důležitých momentů, například další kolo jednání o Ukrajině mezi Putinem a Trumpem či dopady ztráty ratingu Spojených států. Americký index S&P 500 se nadále pohybuje okolo hranice 5900 bodů.
Investoři po růstových dnech začali v uplynulém týdnu vybírat dosažené zisky, indexy si tak prošly menší korekcí. Po vlně optimismu postupně přichází určité rozčarování z nedostatečného postupu v řešení obchodních sporů. V týdnu navíc zasedala americká centrální banka Fed, která měla na tomto zasedání vynechat změnu úrokových sazeb. Zklamání investorům přinesly výsledky růstové AI firmy Palantir.
Týden se v úvodu nesl ve znamení burzovní paniky na všech frontách, který byl vystřídán mohutnou úlevou. Ta nastala poté, co americký prezident Donald Trump oznámil odklad cel na dovoz do USA o 90 dní pro většinu zemí s výjimkou Číny, které Trump cla naopak ještě zvýšil. Americký index si tak tento týden prošel pohyby mezi 4800 až 5500 bodů, což je skutečně vysoká volatilita. Index „strachu“ VIX se pohyboval na úrovních jako při začátku koronavirové pandemie.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Dohoda s Českou zbrojovkou na nákup ručních zbraní pro armádu za 4,26 miliardy korun bez otevřeného tendru je v pořádku, rozhodl antimonopolní úřad. Verdit potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Číst více
