Drahé kovy lámou rekord za rekordem a přispívají k tomu, že tahle „party“ bude mít opravdu hodně ostrou kocovinu. Už dlouho jsem neviděl, aby zlato tak posilovalo, a přitom finanční trhy neprocházely vyloženě obdobím nadměrné volatility. V týdnu pokračovalo zveřejňování hospodářských výsledků velkých amerických firem a zasedala americká centrální banka. Index S&P 500 se drží kolem 7 000 bodů.
Uplynulý týden se nesl ve znamení očekávání zasedání centrální banky v USA. Ta přikročila k dalšímu snížení úrokových sazeb o 25 bps, ale s „jestřábím“ vyzněním. Fed vlastně signalizoval opatrnější přístup v roce 2026. Nechyběly i další zprávy spojené s AI, která dál znepokojuje finanční trhy. Americký index S&P 500 se dál přiblížil letošním maximům nad úrovní 6900 bodů.
Americké akciové indexy se v průběhu minulého týdne pohybovaly v plusu, podpořené očekáváním, že Federální rezervní systém příští týden skutečně přistoupí ke snížení sazeb. Svoji roli určitě dál hraje sezónní pattern v podobě předvánočního růstu či lepší makrodata z amerického trhu služeb. S otazníkem však zůstávají zejména kryptoměny. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil metě 6900 bodů.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Minulý týden dál pokračovala zvýšená volatilita na finančních trzích, kde se stále spekuluje o konci „boomu“ AI. Hospodářské výsledky klíčové technologické společnosti však investory poněkud uklidnily. Nechyběl ani zápis z posledního jednání Fedu. Index S&P 500 se obchodoval v širším rozpětí 6600–6800 bodů.
V uplynulém období nejspíš skončila před vánoční korekce trhů a jsme zpátky tzv. na vítězné vlně. Zhoršená data vyústila v očekávání rychlejšího poklesu úrokových sazeb a pak také hlavně fakt, že pomalu končí americký vládní shutdown po kterém z pravidla historicky akcie posilovaly. Silné výsledky a přesto zklamání investorům doručila společnost Nebius. Americký index S&P 500 se znovu přiblížil vrcholům kolem 6900 bodů.
V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Český státní dluh za první tři čtvrtletí letošního roku vzrostl o 204,6 miliardy korun na rekordních 3,882 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 356.046 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí dosáhla 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), když na počátku roku činila 42,9 procenta HDP.
Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nebude žádné území dost, chce Ukrajinu zničit, řekl po jednání na summitu Evropské unie v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Od Evropy cítí ukrajinská hlava státu plnou podporu, kontinent je podle něj velmi sjednocen
Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu 21. října v Berlíně sejde s českým prezidentem Petrem Pavlem. Dnes to oznámil tiskový úřad spolkové vlády s tím, že schůzka v kancléřství bude pracovní a že tématem budou mimo jiné zahraniční a bezpečnostně politické otázky.
Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě.
Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla při příchodu na summit EU v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společného prohlášení právě s šéfkou EK a předsedou unijních summitů Antóniem Costou poděkoval Evropské unii za podporu.
Středočeský kraj a Praha podepsaly s Českými drahami (ČD) třicetiletou smlouvu na provoz příměstských vlaků za 165 miliard korun. Jde o dosud největší zakázku na železničního dopravce v Česku. České dráhy budou od roku 2030 nadále vozit cestující na nejvytíženějších tratích ve středních Čechách a Praze. Součástí zakázky je pořízení nových velkokapacitních elektrických vlaků, první mají začít jezdit v průběhu roku 2030.
Český premiér Andrej Babiš se po včerejším jednání v Bruselu domnívá, že se lídrům nejspíš nepodaří dosáhnout dohody o budoucím víceletém rozpočtu EU do konce letošního roku. Stane se tak nejspíš až v únoru či v březnu, uvedl Babiš při příchodu na druhý den summitu.
Prezident Petr Pavel zaplatil za cestu na dovolenou v Maroku 3750 eur (91 tisíc korun) a za zpáteční let ✈ kvůli účasti v komunálních volbách 15 tisíc eur (365 tisíc korun) ze svých vlastních peněz. Uvedl to dnes v prohlášení, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel zdůraznil, že KPR jeho soukromou cestu neplatila ani neorganizovala. Do Česka se vrátil běžnou linkou ve čtvrtek.
Prestižní ocenění Královského institutu britských architektů (RIBA) získala sedmipodlažní továrna na koberce v Bangladéši, která oplývá zelení a která podporuje své zaměstnankyně, uvedla to stanice CNN. Mezi projekty, které se o cenu RIBA International Prize ucházely, byla i Štvanická lávka v Praze.Číst více