Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
V minulém týdnu si trh prošel určitou korekcí předchozích růstů, přičemž hlavním tématem byly jednoznačně události související se stupňujícím se konfliktem mezi Íránem a Izraelem. Do situace se zapojuje i Donald Trump, který zatím spíše nepůsobí jako tlumicí prvek. Na zvýšené geopolitické riziko reagovalo růstem například zlato a ropa, zatímco akcie, měřeno indexem S&P 500, klesaly hlouběji pod hranici 6000 bodů.
Tento týden byl chudší co do makroekonomických dat, přesto některá z nich upoutala pozornost trhu. Největší reakce přišla v souvislosti s obavami ze zrychlení inflace v USA. Pokračovala také jednání mezi USA a Čínou ohledně exportu vzácných surovin a dalších témat v rámci nekončící obchodní války. Vyznění těchto rozhovorů bylo spíše poziční, bez konkrétního průlomu. Hlavní americký index S&P 500 se nicméně přiblížil historickým maximům a prakticky smazal dubnové ztráty.
Uplynulý týden na burzách ukázal, že investoři už zřejmě zapomněli na krizi kolem celních tarifů. Akcie se zotavily na nejvyšší úroveň od začátku dubna, přičemž hlavní americký index S&P 500 bez problémů překonal hranici 6000 bodů.
Týden se na trzích nesl v duchu jakési předčasné „okurkové sezóny“ – nebylo dostupných mnoho nových dat a zpráv. Volatilita cen aktiv tak zůstala spíše nízká. Přesto lze vypíchnout několik důležitých momentů, například další kolo jednání o Ukrajině mezi Putinem a Trumpem či dopady ztráty ratingu Spojených států. Americký index S&P 500 se nadále pohybuje okolo hranice 5900 bodů.
Investoři po růstových dnech začali v uplynulém týdnu vybírat dosažené zisky, indexy si tak prošly menší korekcí. Po vlně optimismu postupně přichází určité rozčarování z nedostatečného postupu v řešení obchodních sporů. V týdnu navíc zasedala americká centrální banka Fed, která měla na tomto zasedání vynechat změnu úrokových sazeb. Zklamání investorům přinesly výsledky růstové AI firmy Palantir.
Týden se v úvodu nesl ve znamení burzovní paniky na všech frontách, který byl vystřídán mohutnou úlevou. Ta nastala poté, co americký prezident Donald Trump oznámil odklad cel na dovoz do USA o 90 dní pro většinu zemí s výjimkou Číny, které Trump cla naopak ještě zvýšil. Americký index si tak tento týden prošel pohyby mezi 4800 až 5500 bodů, což je skutečně vysoká volatilita. Index „strachu“ VIX se pohyboval na úrovních jako při začátku koronavirové pandemie.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
V minulém týdnu si trhy prošly poměrně razantní korekcí způsobenou zejména rostoucí nejistotou ohledně obchodních válek. Ty se začínají negativně projevovat v americké ekonomice, která vykazuje známky zpomalení. Data o spotřebitelské důvěře v USA to potvrzují. Hodně se také diskutovalo o dohodě o nerostných surovinách na Ukrajině. Z korporátních výsledků zaujala společnost Nvidia, která opět představila solidní hospodářské výsledky. Americký index S&P 500 se v reakci na negativní sentiment propadl až k hranici 5 950 bodů.
Ve zkráceném obchodním týdnu, kdy byly trhy v USA a Kanadě v pondělí uzavřené kvůli svátku Presidents' Day, na nich panovala další vlna vyčkávání. Hlavní trhy se nyní soustředí na pokračující snahy o dosažení příměří či míru na Ukrajině. Tento vývoj pozitivně ovlivňuje zejména evropské trhy, kde výrazně ožívají podniky z oblasti průmyslu a zbrojního sektoru. Ty jsou aktuálně mezi investory velmi žádané. Hlavní americký index se pohyboval kolem 6 150 bodů.
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.