Uplynulý týden na burzách ukázal, že investoři už zřejmě zapomněli na krizi kolem celních tarifů. Akcie se zotavily na nejvyšší úroveň od začátku dubna, přičemž hlavní americký index S&P 500 bez problémů překonal hranici 6000 bodů.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
V minulém týdnu si trhy prošly poměrně razantní korekcí způsobenou zejména rostoucí nejistotou ohledně obchodních válek. Ty se začínají negativně projevovat v americké ekonomice, která vykazuje známky zpomalení. Data o spotřebitelské důvěře v USA to potvrzují. Hodně se také diskutovalo o dohodě o nerostných surovinách na Ukrajině. Z korporátních výsledků zaujala společnost Nvidia, která opět představila solidní hospodářské výsledky. Americký index S&P 500 se v reakci na negativní sentiment propadl až k hranici 5 950 bodů.
Ve zkráceném obchodním týdnu, kdy byly trhy v USA a Kanadě v pondělí uzavřené kvůli svátku Presidents' Day, na nich panovala další vlna vyčkávání. Hlavní trhy se nyní soustředí na pokračující snahy o dosažení příměří či míru na Ukrajině. Tento vývoj pozitivně ovlivňuje zejména evropské trhy, kde výrazně ožívají podniky z oblasti průmyslu a zbrojního sektoru. Ty jsou aktuálně mezi investory velmi žádané. Hlavní americký index se pohyboval kolem 6 150 bodů.
V uplynulém týdnu byla na trzích cítit úleva, když se zatím podařilo vyhnout negativním dopadům celní války, kterou odstartoval Donald Trump. Celní tarify na zboží z Mexika a Kanady ve výši 25 procent dostaly měsíční odklad a reakce Číny na zavedení 10procentních cel byla slabá. Čínská ekonomika by totiž velkou válku s USA na poli obchodu nyní pravděpodobně nevydržela a je si toho dobře vědoma.
Tento týden byl poznamenán významnou událostí v technologickém sektoru. Do centra pozornosti se dostal nový AI model DeepSeek, který výrazně zamíchal kartami mezi technologickými giganty.
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
Druhý lednový týden přinesl na finanční trhy další dávku volatility, kterou tentokrát způsobila především makroekonomická data z USA. Klíčovou roli totiž sehrály výsledky inflace, konkrétně indexy CPI a PPI, které rozvířily debaty o dalším vývoji úrokových sazeb. Nejistotu na trzích ještě prohloubily nepředvídatelné kroky Donalda Trumpa v oblasti obchodní politiky, zejména jeho plány na postupné zvyšování cel. Americký index S&P 500 začíná trochu vypadat na hlubší tržní korekci.
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
První týden nového roku je za námi a je na místě čas na zhodnocení uplynulého období. Uplynulý rok na trzích znamenal rozhodně řadu významných turbulencí, ale rovněž dosažení řady nových cenových maxim u hlavních sledovaných aktiv. I rok 2025 bude jistě plný pozitivních překvapení ale i náročných výzev.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
V Česku v prvním čtvrtletí přibylo 5799 firem, zhruba o 1000 víc než ve stejném období loňského roku. Vzniklo 10 312 podniků, meziročně o 1️⃣9️⃣ procent víc. Zaniklo 4513 firem, o tři procenta méně než před rokem. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Japonské akcie dnes 📈 posílily a jejich hlavní index Nikkei 225 poprvé v historii uzavřel obchodování nad psychologicky významnou hranicí 60.000 bodů. Za růstem stál optimismus ohledně firemních zisků, náladu na trhu podpořila i zpráva o novém návrhu na ukončení konfliktu na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters.
Ceny ropy zahájily týden dalším 📈 růstem. Trh reaguje na zprávy, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem nepostupují, zatímco Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Severomořská ropa Brent krátce po 8:30 středoevropského letního času vykazovala nárůst o více než dvě procenta a blížila se ke 108 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala téměř dvě procenta a nacházela se nad 96 dolary za barel.
Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce 📈 zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své dnešní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Investice do jaderných zbraní se 📈 zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. Na pozadí mezinárodního napětí a rostoucích vojenských výdajů hrozí eskalace, varují v dokumentu organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) zástupci nevládních uskupení.
Někdejší americký prezident Barack Obama na síti X 👎 odsoudil případ střeleckého útoku na galavečeři s korespondenty Bílého domu, kde byl přítomen prezident Spojených států Donald Trump s dalšími členy vlády. Podle Obamy nemá násilí v demokracii místo.
Izraelské údery na jihu Libanonu si za dnešek vyžádaly 1️⃣4️⃣ mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému militantnímu hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.