Od pandemie v letech 2020 až 2022 se cestovní ruch v celé Evropě znovu zrychluje. V přímořských letoviscích se tak zhoršily problémy se zásobováním, ulice jsou ucpané turisty i automobily a vznikají i další problémy. Některá oblíbená turistická místa se proto pokoušejí zmírnit tlak turistů poplatky, návštěvnickými stropy a dokonce dočasnými zákazy. Známky úspěchu jsou zatím nejasné, protože rekordní léto teprve začíná.
Češi letos utráceli v zahraničí o 23 procent více než loni. V letních měsících od začátku června do konce srpna útraty stouply o 13 procent. Mezi nejpopulárnější destinace patřily Itálie, Chorvatsko a Řecko. Skokanem roku v objemu plateb je Polsko, kde Češi utráceli o třetinu více než loni. Vyplývá to z dat ČSOB a společnosti Kiwi.com.
Návrat čínských turistů do České republiky bude v souvislosti se zrušením zákazu skupinových zájezdů, který Čína ve čtvrtek oznámila pro dalších 78 zemí, trvat nejméně tři roky. Číňané se budou znovu učit cestovat do vzdálenějších destinací, uvedla mluvčí státní agentury CzechTourism Štěpánka Filipová. Kvůli dobrým vztahům s Tchaj-wanem podle ní Česko na zrušení zákazu čekalo dlouho. Dodala, že CzechTourism bude s Letištěm Václava Havla pracovat na tom, aby mezi Českem a Činou znovu létala alespoň jedná přímá linka.
Čeští podnikatelé v cestovním ruchu se dočkali. Už brzy by se do Prahy a jiných českých měst mohly vrátit davy čínských turistů. Čína totiž zrušila zákaz pořádání skupinových zájezdů z dob pandemie nemoci covid-19 do dalších 78 zemí. A je mezi nimi i Česko.
V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním druhém čtvrtletí ubytovalo 5,8 milionu turistů, meziročně o 14,3 procenta více. Převažovali domácí hosté nad zahraničními. Turisté strávili v ubytovacích zařízeních dohromady 13,8 milionu nocí, o 14,5 procenta více než ve stejném období loni.
Nízká obsazenost ubytovacích zařízení donutila chorvatské hoteliéry a pronajímatele zlevnit. Nejrazantněji se ceny propadly na Istrii, píše chorvatský deník Danas.
Turistická sezóna v Chorvatsku je v plném proudu. Jenže ta nejdůležitější věc chybí. Turisté. Letní sezóna v oblíbené destinaci Čechů přitom začala výborně, ale po relativně krátké době se karta obrátila a země na Balkánském poloostrově zažívá dosti kruté vystřízlivění. A důvodů je hned několik.
Italské Benátky chtějí omezit krátkodobé pronájmy bytů turistům. Starosta města Luigi Brugnaro deníku Quotidiano nazionale řekl, že radnice chystá nařízení, podle kterého budou moci majitelé nemovitostí nabízet krátkodobý pronájem nanejvýš 120 dní v roce. Nová pravidla mají pomoci zabránit vylidňování historického centra.
Prostudovali jsme nejpopulárnější světové cestovatelské magazíny a weby a přinášíme vám nejzajímavější doporučení, kam stojí za to v roce 2023 vyrazit za poznáním i odpočinkem. V ideálním případě to vychází jako jedna cesta na každý měsíc roku. Jedná se o místa, v nichž se snoubí historie s moderní dobou, kouzelná příroda i jedinečná městská krajina. Zasněte se s námi a vyberte si to své na reálné i snové cesty v roce 2023.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.
