V Česku je přes sedm tisíc čerpacích stanic na naftu a benzín. To je číslo, které udává ministerstvo průmyslu, takže je potřeba k němu být poněkud rezervovaný, jelikož státní úřady jsou vždy ve svých statistikách poněkud opožděné a nepřesné. Nicméně, číslo sedm tisíc asi leze brát jako relevantní.
Evropská komise se dohodla s Německem na nové podobě regulace, podle níž mají být nová auta od roku 2035 takzvaně uhlíkově neutrální. Dnes dopoledne to na svém twitterovém účtu oznámil Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku.
Evropská komise (EK) navrhuje, že po roce 2035 umožní prodej nových osobních aut se spalovacími motory, ale jen v případě, že budou využívat pouze syntetická paliva. Agentura Reuters se odvolává na dokument, který nastiňuje návrhy komise německému ministerstvu dopravy. Německo patří spolu s Českou republikou mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních aut se spalovacími motory po roce 2035.
Německo a Itálie, tedy první a třetí největší ekonomika EU, se postavily proti plánu Bruselu na zákaz prodeje aut se spalovacím motorem, který má platit od roku 2035. Členské státy EU už přitom plán loni předběžně odsouhlasily. Berlín a Řím se však stále zřetelněji obávají konkurence v podobě čínských elektroaut, která by mohla zaplavit jednotný trh EU, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropský parlament v úterý definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích, která počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné si pořídit nový automobil na benzin či naftu.
Hned na úvod řekněme to nejpodstatnější. Ani úplné vymýcení aut se spalovacími motory v EU nemá samo o sobě šanci zpomalit, natož zvrátit proces klimatických změn.
Během šesti let počet ročně prodaných ojetých automobilů s elektrickým motorem stoupl osmkrát, podíl na trhu ale stále mají mizivých 0,11 procenta. Největší hráč na trhu použitých automobilů Aures a její síť AAA auto proto očekává další růst zájmu – a to i přes zvyšující se ceny elektrických ojetin –, záležet bude zejména na tom, jak dopadne plán EU na zákaz spalovacích motorů od roku 2035, vůči kterému se v úterý negativně postavilo Německo.
Letos jsme doma topili až do května. Byla kosa. Topím plynem, ruským. Jiný nemáme. V jiné roky vypínám topení začátkem dubna. Faktura za plyn byla letos výživná. I nárůst záloh. Inflace se na mě již podepisuje. Asi na každém z nás. Máme před sebou těžké měsíce.
Evropský parlament (EP) schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání.
Itálie žádá Brusel, aby ferrari a lamborgini mohly mít spalovací motor i po roce 2035. Auta pro bohaté by tak na rozdíl od těch pro chudší tolik nezdražovala.
Tisíce lidí se dnes sešly v hlavním městě Tuniska, aby ✊ protestovaly proti nespravedlnosti a represím a obviňovaly prezidenta Káise Saída z upevňování vlády jednoho muže pomocí soudnictví a policie. Protestující se oblékli do černého, aby vyjádřili hněv a smutek nad tím, co nazývají přeměnou Tuniska na vězení pod širým nebem, napsala agentura Reuters.
Světové vlády na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dosáhly kompromisní dohody. Ta 📈 zvyšuje finanční prostředky pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním, vynechává ale jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.
Konečný návrh dohody na klimatické konferenci COP30 obsahuje ztrojnásobení finančních prostředků poskytovaných rozvojovým zemím, které jim mají pomoci odolávat extrémním povětrnostním jevům, urychlení opatření v oblasti klimatu či přezkoumání obchodních bariér souvisejících s klimatickými opatřeními. Napsala to agentura AFP. V návrhu však ❌ chybí výslovná zmínka o fosilních palivech, kterou požadovala řada států, včetně evropských zemí.
Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes podle zástupců tamních zdravotnických úřadů zabily 2️⃣4️⃣ lidí a dalších 54 lidí, včetně dětí, zranily. Informuje o tom agentura AP. Od 10. října v Pásmu Gazy platí křehké, Spojenými státy zprostředkované příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, obě strany se však navzájem viní z jeho porušování.
Izraelské vzdušné údery dnes v Pásmu Gazy zabily nejméně 9️⃣ lidí a několik dalších zranily, píše Reuters s odkazem na zdravotnické úřady. Izraelská armáda uvedla, že zaútočila na cíle teroristické skupiny Hamás v Gaze poté, co členové Hamásu stříleli na izraelské vojáky. Zástupce Hamásu toto tvrzení odmítl s tím, že skupina dodržuje příměří a Izrael si hledá záminku k útočení.
Evropští lídři ❌ odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě, informuje dnes agentura DPA. Na návrhu je podle nich potřeba dále pracovat. Agentura Reuters píše o obavě evropských zemí, že kvůli navrhovanému početnímu omezení ukrajinských ozbrojených sil by Ukrajina byla zranitelná v případě útoku.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ve vyjádření na webu české diplomacie ministr zahraničí v demisi 👨 Jan Lipavský (za ODS). Současný návrh podle něj obsahuje i ustanovení, která by kromě ukrajinské suverenity a teritoriální integrity ovlivnila také evropskou obranyschopnost.
Jediným kandidátem na premiéra vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů je předseda hnutí ANO 👴 Andrej Babiš. Vítězná strana se na tom dohodla i s koaličními partnery, řekl v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct místopředseda ANO Karel Havlíček. Babiš podle něj splní požadavky prezidenta Petra Pavla, aby vyřešil svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert.
Brazilská policie dnes ráno zatkla exprezidenta 👨 Jaira Bolsonara, sdělili jeho právníci agentuře Reuters. Bolsonara v září soud poslal na 27 let za mříže za pokus o převrat a dosud byl kvůli svému zdravotnímu stavu v domácím vězení. Odvolání nejvyšší soud zamítl, a podle agentury AP tak Bolsonara v příštích dnech čekal nástup do vězení.
Britská nadnárodní skupina DMGT, která vlastní vydavatele listu Daily Mail, uzavřela dohodu o převzetí vydavatele konkurenčních novin The Telegraph za přibližně 5️⃣0️⃣0️⃣ milionů liber (13,75 miliardy korun). Informoval o tom server listu Financial Times, podle nějž by spojení vytvořilo jednu z nejvlivnějších pravicově orientovaných mediálních skupin v zemi.