Členské země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Emisní limity pro osobní i nákladní auta nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. Mimo jiné české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií.
Národní političtí lídři si začínají uvědomovat dopad Green Dealu na voliče. A zatímco například Německo leká příliv čínských elektromobilů, Francii zase čeká další zhoršení celkového ratingu jejího dluhu.
Slovenský parlament uložil vládě, aby její ministři v rámci Evropské unie hlasovali proti iniciativám směřujícím ke znevýhodnění, zdražení nebo k zákazu spalovacích motorů, pokud nebude jednoznačné, že taková opatření jsou ke prospěchu životního prostředí. Návrh usnesení sněmovna schválila hlasy 127 ze 145 přítomných poslanců.
Německá automobilka Volkswagen neplánuje výrobu nové generace legendárního modelu Golf se spalovacím motorem. Uvedl to v neděli ředitel značky VW Thomas Schäfer v rozhovoru s listem Automobilwoche. Volkswagen tak skončí s výrobou modelu prodávaného od roku 1974, který po desetiletí patřil k neprodávanějším modelům automobilky v Evropě.
Veškeré emise CO2 ze spalovacích motorů u nových vozidel budou od roku 2035 v Evropské unii zpoplatněny. Členské země EU definitivně schválily normu, která od zmíněného data prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.
Evropská komise se dohodla s Německem na nové podobě regulace, podle níž mají být nová auta od roku 2035 takzvaně uhlíkově neutrální. Dnes dopoledne to na svém twitterovém účtu oznámil Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku.
Evropská komise (EK) navrhuje, že po roce 2035 umožní prodej nových osobních aut se spalovacími motory, ale jen v případě, že budou využívat pouze syntetická paliva. Agentura Reuters se odvolává na dokument, který nastiňuje návrhy komise německému ministerstvu dopravy. Německo patří spolu s Českou republikou mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních aut se spalovacími motory po roce 2035.
Německo a Itálie, tedy první a třetí největší ekonomika EU, se postavily proti plánu Bruselu na zákaz prodeje aut se spalovacím motorem, který má platit od roku 2035. Členské státy EU už přitom plán loni předběžně odsouhlasily. Berlín a Řím se však stále zřetelněji obávají konkurence v podobě čínských elektroaut, která by mohla zaplavit jednotný trh EU, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropský parlament v úterý definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích, která počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné si pořídit nový automobil na benzin či naftu.
Hned na úvod řekněme to nejpodstatnější. Ani úplné vymýcení aut se spalovacími motory v EU nemá samo o sobě šanci zpomalit, natož zvrátit proces klimatických změn.
Během šesti let počet ročně prodaných ojetých automobilů s elektrickým motorem stoupl osmkrát, podíl na trhu ale stále mají mizivých 0,11 procenta. Největší hráč na trhu použitých automobilů Aures a její síť AAA auto proto očekává další růst zájmu – a to i přes zvyšující se ceny elektrických ojetin –, záležet bude zejména na tom, jak dopadne plán EU na zákaz spalovacích motorů od roku 2035, vůči kterému se v úterý negativně postavilo Německo.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
