Evropa chce do vesmíru, ale nemá dost raket. A problémy mohou přijít už brzy
Evropě může na konci desetiletí chybět dost vlastních raketových nosičů pro vynášení satelitů. Šéf Evropské kosmické agentury Josef Aschbacher podle webu Financial Times varuje, že poptávka po startech kolem let 2029 až 2031 poroste rychleji než evropské kapacity. Region tak znovu řeší, jak dohnat Spojené státy a Čínu a snížit závislost na SpaceX.
Evropě může do konce desetiletí chybět dostatek vlastních raketových nosičů. Varoval před tím šéf Evropské kosmické agentury Josef Aschbacher. Jak uvedl web Financial Times, rostoucí poptávka po vynášení satelitů do vesmíru může převýšit nezávislé evropské kapacity.
„Evropa bude mít kolem roku 2030 nedostatek raketových nosičů,“ řekl Aschbacher v rozhovoru pro FT. Podle něj agentura nyní vyhodnocuje, jak velké budou evropské potřeby v příštích letech.
Největší tlak má přijít kolem let 2029 až 2031. „Když sečteme všechny satelity, které bude potřeba vynést z aktuálních a plánovaných konstelací a misí, vidíme vrchol poptávky po startech kolem let 2029, 2030 a 2031,“ uvedl šéf ESA.
Evropa přitom zaostává za hlavními konkurenty. Spojené státy a Čína v posledních pěti letech vypustily stovky satelitů a investovaly miliardy dolarů do rozvoje obranných a kosmických schopností. SpaceX Elona Muska loni uskutečnila 170 startů raket, zatímco Evropa jich zvládla jen osm. Musk trh proměnil hlavně opakovaně použitelnými raketami, které snížily náklady.
Aschbacher chce téma otevřít s členskými státy ESA. Cílem je podle něj zajistit, aby Evropa dokázala své satelity vynášet evropskými raketovými nosiči.
První výsledky donedávna nejhodnotnějšího startupu světa SpaceX naznačily hodně o potenciálním byznysu společnosti, která se sice prezentuje hlavně jako dobyvatel vesmíru, zároveň ale nabízí mnoho služeb také pozemšťanům. A v jeden moment vedení SpaceX potvrdilo, že jeho bezprostředním zájmem bude snaha získat výrazný podíl na trhu mobilních operátorů. Ten přitom celosvětově představuje stamiliardové tržby ročně.
Elon Musk vyhlásil válku mobilním operátorům. Jde po stamiliardách dolarů
Trhy
Satelitní plány rostou
Evropa v příštích letech plánuje řadu satelitních projektů a misí. Patří mezi ně družice pro víceorbitální konstelaci Iris², navigační systém Galileo i Copernicus, největší síť pro pozorování Země na světě.
Vlastní národní satelitní konstelace zároveň navrhují i některé státy, včetně Německa. ESA také staví satelity pro vybraná ministerstva obrany, mimo jiné pro Řecko, Španělsko a Polsko.
Ambice jsou ale větší než současné kapacity. Kritici proto varují, že Evropa potřebuje strukturální reformu, včetně změn v zadávání zakázek.
Padesát tisíc zrcadel na oběžné dráze má změnit globální energetiku. Ovšem astronomové se hrozí, že to přinese definitivní konec optické astronomie, přírodovědci tvrdí, že to naruší život v přírodě, a lékaři připomínají, že i člověk potřebuje normální, tmavou noc.
Startup dostal povolení přinést slunce v noci. Prý to pomůže solární energetice
Enjoy
Evropa se vracela přes Ariane 6
Evropský výrobce těžkých raket Ariane se pokouší o návrat po zpožděních, kvůli nimž nový model Ariane 6 nebyl po posledním letu předchozí rakety v roce 2023 připraven převzít nové náklady. Výsledkem byl zhruba roční výpadek, během něhož se Evropa musela spoléhat na SpaceX.
Suverénní přístup do vesmíru Evropa obnovila až v červenci 2024 startem Ariane 6. V prosinci téhož roku se k letům vrátila také menší italská raketa Vega-C.
Aschbacher věří, že Evropa očekávaný nedostatek zvládne překlenout. ESA podle něj požádala evropské provozovatele raketových nosičů, aby v příštích měsících předložili odhady nákladů na rozšíření svých programů. U Ariane 6 by šlo o navýšení ze současných devíti až deseti startů ročně, k nimž se výroba postupně blíží, na zhruba patnáct.
Podobné debaty vede ESA také o raketě Vega-C. Výsledky mají ovlivnit rozhodnutí, kam agentura nasměruje dodatečné peníze, aby nedostatek nosičů překlenula a investovala do příští dekády.
„Časový horizont je rok 2035 – rozhodnutí, která nyní přijímáme, budou vycházet z těchto úvah,“ řekl Aschbacher.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
