Evropa chce do vesmíru, ale nemá dost raket. A problémy mohou přijít už brzy
Evropě může na konci desetiletí chybět dost vlastních raketových nosičů pro vynášení satelitů. Šéf Evropské kosmické agentury Josef Aschbacher podle webu Financial Times varuje, že poptávka po startech kolem let 2029 až 2031 poroste rychleji než evropské kapacity. Region tak znovu řeší, jak dohnat Spojené státy a Čínu a snížit závislost na SpaceX.
Evropě může do konce desetiletí chybět dostatek vlastních raketových nosičů. Varoval před tím šéf Evropské kosmické agentury Josef Aschbacher. Jak uvedl web Financial Times, rostoucí poptávka po vynášení satelitů do vesmíru může převýšit nezávislé evropské kapacity.
„Evropa bude mít kolem roku 2030 nedostatek raketových nosičů,“ řekl Aschbacher v rozhovoru pro FT. Podle něj agentura nyní vyhodnocuje, jak velké budou evropské potřeby v příštích letech.
Největší tlak má přijít kolem let 2029 až 2031. „Když sečteme všechny satelity, které bude potřeba vynést z aktuálních a plánovaných konstelací a misí, vidíme vrchol poptávky po startech kolem let 2029, 2030 a 2031,“ uvedl šéf ESA.
Evropa přitom zaostává za hlavními konkurenty. Spojené státy a Čína v posledních pěti letech vypustily stovky satelitů a investovaly miliardy dolarů do rozvoje obranných a kosmických schopností. SpaceX Elona Muska loni uskutečnila 170 startů raket, zatímco Evropa jich zvládla jen osm. Musk trh proměnil hlavně opakovaně použitelnými raketami, které snížily náklady.
Aschbacher chce téma otevřít s členskými státy ESA. Cílem je podle něj zajistit, aby Evropa dokázala své satelity vynášet evropskými raketovými nosiči.
První výsledky donedávna nejhodnotnějšího startupu světa SpaceX naznačily hodně o potenciálním byznysu společnosti, která se sice prezentuje hlavně jako dobyvatel vesmíru, zároveň ale nabízí mnoho služeb také pozemšťanům. A v jeden moment vedení SpaceX potvrdilo, že jeho bezprostředním zájmem bude snaha získat výrazný podíl na trhu mobilních operátorů. Ten přitom celosvětově představuje stamiliardové tržby ročně.
Elon Musk vyhlásil válku mobilním operátorům. Jde po stamiliardách dolarů
Trhy
Satelitní plány rostou
Evropa v příštích letech plánuje řadu satelitních projektů a misí. Patří mezi ně družice pro víceorbitální konstelaci Iris², navigační systém Galileo i Copernicus, největší síť pro pozorování Země na světě.
Vlastní národní satelitní konstelace zároveň navrhují i některé státy, včetně Německa. ESA také staví satelity pro vybraná ministerstva obrany, mimo jiné pro Řecko, Španělsko a Polsko.
Ambice jsou ale větší než současné kapacity. Kritici proto varují, že Evropa potřebuje strukturální reformu, včetně změn v zadávání zakázek.
Padesát tisíc zrcadel na oběžné dráze má změnit globální energetiku. Ovšem astronomové se hrozí, že to přinese definitivní konec optické astronomie, přírodovědci tvrdí, že to naruší život v přírodě, a lékaři připomínají, že i člověk potřebuje normální, tmavou noc.
Startup dostal povolení přinést slunce v noci. Prý to pomůže solární energetice
Enjoy
Evropa se vracela přes Ariane 6
Evropský výrobce těžkých raket Ariane se pokouší o návrat po zpožděních, kvůli nimž nový model Ariane 6 nebyl po posledním letu předchozí rakety v roce 2023 připraven převzít nové náklady. Výsledkem byl zhruba roční výpadek, během něhož se Evropa musela spoléhat na SpaceX.
Suverénní přístup do vesmíru Evropa obnovila až v červenci 2024 startem Ariane 6. V prosinci téhož roku se k letům vrátila také menší italská raketa Vega-C.
Aschbacher věří, že Evropa očekávaný nedostatek zvládne překlenout. ESA podle něj požádala evropské provozovatele raketových nosičů, aby v příštích měsících předložili odhady nákladů na rozšíření svých programů. U Ariane 6 by šlo o navýšení ze současných devíti až deseti startů ročně, k nimž se výroba postupně blíží, na zhruba patnáct.
Podobné debaty vede ESA také o raketě Vega-C. Výsledky mají ovlivnit rozhodnutí, kam agentura nasměruje dodatečné peníze, aby nedostatek nosičů překlenula a investovala do příští dekády.
„Časový horizont je rok 2035 – rozhodnutí, která nyní přijímáme, budou vycházet z těchto úvah,“ řekl Aschbacher.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
