Zlatá éra luxusu se nekoná. Noví zbohatlíci z AI a SpaceX si žijí podle vlastních pravidel
Noví milionáři ze SpaceX a AI firem mění pravidla luxusního byznysu. Bývalý datový vědec Chip po IPO SpaceX koupil meteority i hasičské auto, jiní investují do sportovních týmů nebo chytrých hodinek místo Rolexek, píše agentura Reuters. Trh osobního luxusu přitom loni klesl na 358 miliard eur, druhým rokem v řadě, hlavně kvůli slabé poptávce v Číně. Luxusní domy tak musí lákat kapitál, který dává přednost zážitkům před kabelkami.
Chip byl ještě loni datovým vědcem v SpaceX. Dnes sedí na akciích firmy Elona Muska za zhruba 3,5 milionu dolarů a kupuje si meteority za 10 tisíc dolarů nebo hasičské auto za pět tisíc dolarů, u kterého sám neví, k čemu mu bude – snad jako atrakce na narozeninovou oslavu tříletého syna. Penězům z červnového IPO SpaceX vděčí podle vlastních slov pro Reuters za svobodu utrácet za „hlouposti".
Přes 400 tisíc nových milionářů, nejistý dopad
Podobných příběhů podle Reuters přibývá. Loňské zisky na burze a letošní vstupy AI firem na burzu vytvořily v USA odhadem 440 tisíc nových milionářů. Otázka zní, zda se tato vlna kapitálu promění ve zlatou éru pro globální luxusní zboží, nebo jde jen o rozptýlené kapky v moři jiných výdajů. „Toto odvětví soutěží čím dál víc s jinými odvětvími a s jinými rozpočtovými kapitolami zákazníků," říká Federica Levato, partnerka konzultantské firmy Bain & Company.
Rozmach umělé inteligence mění realitní trh v okolí San Franciska. Příliv vysoce placených zaměstnanců technologických firem a miliardové výnosy z jejich akciových podílů zvyšují poptávku po luxusním bydlení. Mediánová cena prodaného domu ve městě už vystoupala na rekordních 1,76 milionu dolarů.
AI boháči ženou ceny bydlení v San Francisku do rekordů. Za byt lze nabídnout i akcie OpenAI
Reality
Zoufalství módních domů je pochopitelné. Trh osobního luxusního zboží loni dosáhl objemu 358 miliard eur (406 miliard dolarů), ale podle studie Bain už druhým rokem v řadě se smršťuje – hlavně kvůli přetrvávající slabosti Číny a celkové nejistotě spotřebitelů. Severní Amerika je naopak jedním z mála regionů, kde LVMH, Richemont, Hermès i Gucci z portfolia Kering v prvním čtvrtletí rostly. Šéf Richemontu Nicolas Bos v květnu analytikům řekl, že za silnými tržbami stojí „vysoká důvěra amerického spotřebitele".
Sportovní tým místo kabelky
Nová generace boháčů má ale jiný vkus, než na jaký byly luxusní domy zvyklé. Například Zack Kass, který do roku 2023 vedl obchodní strategii OpenAI a dnes drží nespecifikovaný podíl v SpaceX, výdělek z OpenAI neinvestoval do hodinek, ale do sportu. "Odjakživa jsem hrál volejbal, na střední i na vysoké. Doslova jsem si za výhru z OpenAI koupil profesionální volejbalový tým," popsal Reuters.
Podle Harrisona Colcorda, zakladatele koncierge služby pro technologickou smetánku Harrison Lifestyle Concierge, dává tato skupina přednost zážitkům a zdraví před tradičním luxusem – zajímají je hlavně chytré hod a kalorie. Bývalý inženýr SpaceX Robert, jehož akcie mají hodnotu zhruba čtyř milionů dolarů, si s manželkou pořídil nové Apple Watch a většinu nového bohatství plánuje raději reinvestovat, než utrácet – mezitím si dopřáli plavbu na Aljašku.
Rolex si místo drží, ale oblečení prohrává
Prostor pro klasické hodinky za tisíce dolarů od značek jako Rolex nebo Cartier z portfolia Richemontu ale zůstává – i díky tomu, že jejich cena při dalším prodeji bývá vyšší než původní maloobchodní cena. „Chytré hodinky si nevezmete k obleku nebo smokingu," připomíná Colcord. USA loni byly hlavním exportním trhem švýcarských hodinek se 17 procenty světového vývozu, a to i navzdory dopadům amerických dovozních cel, uvedla v lednu Federace švýcarského hodinářského průmyslu. Rolex se k tomu odmítl vyjádřit, Richemont na dotaz nereagoval.
Hůř na tom jsou oděvní značky. Nově bohatí podle Filippa Bianchiho, který vede globální luxusní tým konzultantské firmy Boston Consulting Group,utrácejí za oblečení a kožené zboží zhruba o třetinu méně než lidé se zděděným bohatstvím. Jejich prioritou jsou spíš nemovitosti, jachty a auta. Přesto podle stylistky Mary Gonsalves Kinney, která v Kalifornii obléká technologické manažery, zůstávají výjimkou značky jako Chanel nebo Hermès s výrazným logem, které si noví boháči rádi vezmou na sebe.
Chip, bývalý zaměstnanec SpaceX, ale luxusní oblečení neplánuje. Nanejvýš si prý vylepší sbírku outdoorového oblečení – poslední bundu koupil v second-handu Goodwill. „Roky nosím trička a kraťasy, je mi v tom dobře a nemyslím, že se to změní," uzavřel pro Reuters.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
