Některé střední školy daly státní organizaci Cermat špatné pořadí uchazečů o studium, řekl ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Udělat nové počítačové seřazení uchazečů je podle něj vyloučené. Seřazení trvá několik sekund, ředitelé ale mají zákonnou lhůtu čtyři dny na kontrolu, uvedl Krejčí. Výsledky přijímacího řízení se mají zveřejnit ve středu 15. května v systému DiPSy a na veřejně přístupném místě ve škole.
Přijímačky Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci, píše ve svém komentáři bývalý ředitel Transparency International ČR a analytik David Ondráčka.
Školství je oproti jiným oblastem nejsnáze predikovatelným systémem. Tři roky předem znáte potřeby pro mateřské školy, sedm let předem znáte potřeby základního školství, čtrnáct a více let dopředu znáte potřeby středních škol. Přesto to stát nedokáže. I proto lidé na tyto problém reagují různě, například takzvanou zápisovou turistikou. Ta se přitom školám, jejich zřizovatelům a potažmo státu nelíbí. Bránit tomu je však nesmysl.
Téměř polovina dětí, které se hlásí na střední školy v Praze, je z jiných krajů, a místa v metropoli tak nemusí stačit, uvedl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Hlavní město má ve středních školách 19 651 volných míst, přičemž v devátých třídách základních škol je letos asi 12 500 pražských dětí. Do Prahy se ale hlásí zhruba 10 tisíc žáků odjinud. Finance na rozšíření kapacit škol by podle Klecandy měl dát městu stát.
Školské odbory se na jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení 2000 nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun.
Digitální systém přihlašování na střední školy, který by se měl ve čtvrtek otevřít uchazečům, zatím zvládá zátěžové testy. Ujistil o tom ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí. Zátěžové testy systému dělá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle Krejčího se testuje systém jako takový a jeho infrastruktura.
Soukromou Vysokou školu Cevro, kterou před osmnácti lety založil bývalý ministr vnitra Ivan Langer, čeká transformace na univerzitu. Pomoct by jí k tomu měla až miliardová podpora od Nadace C-EDUCA, kterou ve prospěch školy založili Pavel Tykač a René Holeček. „Je třeba prolomit stereotyp, že co je veřejné, to je kvalitnější než soukromé,“ říká k roli soukromých škol v Česku Ivan Langer. Rozhovor s bývalým politikem a šéfem úspěšné vysoké školy vychází v novém magazínu Newstream CLUB, který je nyní k dostání u všech dobrých prodejců.
Americký miliardář a šéf a zakladatel mnoha firem včetně Tesly či SpaceX Elon Musk se chystá založit v texaském Austinu vlastní školu. Agentura Bloomberg z jeho daňového přiznání vyčetla, že už na ni vyčlenil 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun). Nejbohatší muž na světě žádá o osvobození těchto prostředků od daně.
V Česku se dnes koná stávka, jejíž počet účastníků by mohl být jeden z nejvyšších za posledních třicet let. Podle odborářského svazu KOVO se do ní má zapojit až milion zaměstnanců. Někteří pracovníci vypustí práci zcela, jiní na hodinu či dvě a třeba lékaři se do stávky zapojí jen symbolicky. Do stávky se nicméně zapojují například zhruba tři čtvrtiny škol – mateřských, základních i středních. Kvůli tomu všemu by měla stávka výrazně poznamenat výkon české ekonomiky.
Fialův pětikoaliční kabinet už vzbuzuje nevoli i u těch lidí, kteří vládním stranám dali hlas. Bude se stávkovat, někde hodinu, někde dvě hodiny nebo celý den. Zdaleka nejvíc vášní ovšem budí protest škol. A co na to ministr školství? Že učitelé budou mít 130 procent průměrného platu, prý byla předvolební hesla, která on nevykřikoval. „Já jako Mikuláš Bek jsem se naštěstí nikdy tohoto honu za sliby neúčastnil. Ale teď se jako ministr musím vyrovnat s následky.“ Pěkně, hezky česky – já nic, já muzikant.
Odborní asistenti na vysokých školách, zejména ti z humanitních oborů, si už delší dobu stěžují na platovou disproporci. Středoškolští učitelé totiž mají více peněz a soukromá sféra akademikům nabízí naprosto nesrovnatelné podmínky.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
