Zajímá nás
Lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula od podzimu loňského roku intenzivně řeší růst cen potravin. Po půl roce se dostavil výsledek. Vznikla mezirezortní skupina, která bude vysoké ceny potravin řešit. Bravo, glosuje s ironií komentátorka Newstream.cz Jana Havligerová. Co ji ještě zaujalo v uplynulém týdnu?
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
Učitelé v regionálním školství pobírali po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc korun. Je to meziročně o osm procent více. Pedagogové působící na základních a středních školách si loni v průměru vydělali téměř 50 tisíc měsíčně, průměrný plat učitelů v mateřských školách je o pětinu nižší, uvedl mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar. Průměrná mzda v celém Česku ve druhém čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun.
Je naivní čekat nějakou zázračnou reformu školství. Změny paradigmatu nepřijdou z ministerstva. Začněme od sebe. Každý rodič může kousek přispět k lepší spolupráci se školou, píše ve svém komentáři bývalý šéf české Transparency International David Ondráčka.
Po pauze se vrací série rozhovorů s předními představiteli tuzemského byznysu, společnosti i kultury Victory Club. V aktuální epizodě představíme investorku Andreu Ferancovou Bartoňovou, spoluzakladatelku fondu Espira Investments, který se zaměřuje za investice s pozitivním dopadem na společnost.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
Ženy v Evropě tvoří 41 procent všech vědců a inženýrů, 33 procent výzkumných pracovníků, ale pouze 22 procent IT pracovníků. Vyplývá to ze studie She Figures 2021, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Podle online časopisu Science of Learning přitom neexistují žádné důkazy, že by v procesu učení předmětů z oborů STEM, tedy Science, Technology, Engineering, Maths, existovaly nějaké biologické genderové rozdíly.
Před pár dny jsem zveřejnil komentář, který stručně řečeno tvrdil, že učitelé jsou vítězi pandemie. Že jim rychle rostly platy, zatímco některé děti museli učit rodiče. Kterým platy nerostly, naopak se mohli dostávat do existenčních problémů, protože zaměstnavatelé nemají rádi, když jsou pracovníci doma s dětmi.
Komentář Dalibora Martínka k platům učitelů vyvolal bouřlivou diskusi. Přinášíme názory čtenářek, které redakci poslaly reakce.
Hospodští, hoteliéři nebo třeba majitelé kin. To jsou poražení posledních dvou let s covidem. Samozřejmě, že i další, třeba piloti, cestovní kanceláře. Jak přiznal bývalý superministr Karel Havlíček, státní náhrady za zavírání a omezování dosáhly v průměru padesáti až šedesáti procent bývalých příjmů. Takže propad na polovinu. Žádný růst.
Jak se blíží okamžik nástupu „pravicové“ vlády, sílí také spekulace o zavedení školného na vysokých školách. Čeká nás opět zbytečná debata o tom, koho školné eliminuje ze vzdělávacího procesu a že se nesmí školství uzavřít jen pro „bohaté“. Řešení je přitom jednodušší než u většiny dalších neřešených problémů, píše Stanislav Šulc v komentáři.
