Kuchařka ve školní jídelně si vydělá jen půlku průměrného platu v soukromé sféře. Od září 2025 přechází financování kuchařek, uklízeček či školníků z centrálního rozpočtu na zřizovatele škol. Pro některé obce to i tak může být výrazná finanční zátěž, říká odborník na zaměstnávání.
Od doby, co americký prezident Donald Trump tvrdě škrtí dotace pro americké univerzity, se situace v některých z nich značně zdramatizovala. Krušné časy zažívá po Harvardu i ta nejprestižnější.
U státní části maturitní zkoušky letos na jaře neuspělo 12,3 procenta studentů. Je to dvakrát víc než loni, ale podobně jako v jiných letech po epidemii covidu-19. Nejvyšší podíl neúspěšných maturantů byl u nástavbového studia, kde dosáhl 37 procent, a na odborných učilištích, kde zkoušky nezvládla asi čtvrtina žáků. Naopak na gymnáziích se neúspěšnost u maturit dlouhodobě pohybuje mezi jedním až dvěma procenty, uvedli zástupci ministerstva školství a organizace Cermat, která státní maturity zajišťuje.
Tisíce studentů si stěžují, a dokonce mladí sepsali petici na ministerstvo školství, že maturitní test z matematiky byl letos příliš složitý. Ministr školství Bek na tuto bouři reagoval slovy, že „vnímá obavy maturantů i jejich rodičů ohledně letošního testu z matematiky.“ Prý situaci bere vážně, chápe, že se mnozí cítí nejistí. Bek zorganizuje odborné posouzení testu. Plánuje přizvat další odborníky a vytvořit více nezávislých panelů.
Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun), napsala agentura Reuters. Opatření podle ní americké ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“.
Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných, základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné. Zároveň by chtěli technologie ve výuce využívat častěji. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Nekrachni zpracoval analytický ústav STEM.
Soukromá vysoká škola CEVRO je nyní univerzitní vysokou školou, studentům může nabízet vzdělání i v doktorských studijních programech. Vysoké školy v ČR se podle vysokoškolského zákona dělí na univerzitní a neuniverzitní, liší se nabízeným vzděláním či možností dělit se na fakulty. Informaci o tom, že CEVRO získala akreditaci k uskutečňování doktorských studijních programů a splnila podmínky k tomu, aby se stala univerzitní vysokou školou potvrdil tajemník Národního akreditačního úřadu Jiří Smrčka.
Bazén olympijské velikosti, fotbalové hřiště, posluchárna až pro šest set osob a také heliport, tak nějak bude vypadat školní kampus, který má vzniknout v Dubaji. A kvalitě by mělo odpovídat školné. Rok studií vyjde na 56 tisíc dolarů, v přepočtu 1,3 miliony korun.
Nová školní pravidla dávají celkově daleko větší důraz na výuku cizích jazyků a matematiky. Angličtina bude povinná od první třídy, na konci základní školy by děti měly umět anglicky daleko lépe než nyní. A nejpozději od sedmé třídy bude povinný druhý cizí jazyk.
Na východě Polska dopadla ruská raketa. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na síti X uvedl, že objekt, který dopadl asi 45 kilometrů od polského Lublinu, byla ruská raketa Ch-101.
