Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.
Je dobře, že vláda přichází se svou hospodářskou strategií prakticky na začátku svého volebního období, takže je ještě čas něco prosadit, říká ekonom a vyučující na Metropolitní univerzitě Praha Dominik Stroukal. „Obecně platí, že daleko horší než vymyslet nějaká opatření, je zvládnutí politické stránky věci,“ bilancuje zkušenosti ze svého působení v nedávno rozpuštěné Národní ekonomické radě vlády (NERV).
Snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české koprodukci, získal cenu BAFTA za nejlepší dokumentární film. Britská filmová akademie o tom informuje na svých internetových stránkách. Film byl nominován i na Oscara.
Učitelé jsou šikulové. Učit, to nic, ať si děti doučí rodiče. Pomůcky pro nový rok výuky stály dva tisíce korun na žáka. Sešit té či oné velikosti, pastelky, obaly, úhelník. Plus družina, kroužky, obědy. Deset tisíc na měsíc pro rodiče. Ale učitelé mají pocit, že mají malý plat.
Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku 2000 korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Uvedl to předák školských odborů František Dobšík. Upřesnil, že 2000 korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.
Kuchařka ve školní jídelně si vydělá jen půlku průměrného platu v soukromé sféře. Od září 2025 přechází financování kuchařek, uklízeček či školníků z centrálního rozpočtu na zřizovatele škol. Pro některé obce to i tak může být výrazná finanční zátěž, říká odborník na zaměstnávání.
Česko patří podle poslední zprávy OECD mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Takzvané terciární vzdělání má v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 42 procent.
Těch devět týdnů, kdy děti nechodí do školy, jsou utrpení. Ne snad pro děti. Tím méně pro učitele. Těm jde navíc plat. Utrpení je to pro rodiče. Prázdniny, to je doslova průvan v peněžence. A nápor na nervy. Tábory, hlavně ty příměstské, to je skvělý byznys. Za pět dní v týdnu, což je obvyklá doba takového tábora, dáte klidně deset tisíc. A to děti spí doma, musíte chystat snídani a večeři. A to zbývá ještě osm týdnů.
Estonsko, které se nachází na vrcholu žebříčků vzdělávání, se chystá vybavit studenty a učitele nástroji a dovednostmi v oblasti umělé inteligence (AI), aby je mohli efektivně využívat ke studiu. Vyplývá to ze zprávy britského deníku The Guardian, který upozornil na národní iniciativu pobaltské země nazvanou TI-Hüpe 2025. Součástí je i používání chytrých telefonů, které Estonsko ve školách využívá k výuce.
Akademická politika se na českých univerzitách zvrhla v trapné politikaření, rvačku o granty a zneužívání fondů škol. Celé je to překryto tituly, taláry a ceremoniály, ale mnohde to je pokrytectví až na půdu. Odvolání rektora ČVUT Petráčka s ostudou a podezřeními, hrubě přepálené odměny rektorky Králíčkové z Univerzity Karlovy, to jsou jen viditelné špičky desítek nedůstojných příběhů. Liší se akademická politika vůbec v něčem od té vesnické rvačky, kterou sledujeme ve sněmovně?
Od doby, co americký prezident Donald Trump tvrdě škrtí dotace pro americké univerzity, se situace v některých z nich značně zdramatizovala. Krušné časy zažívá po Harvardu i ta nejprestižnější.
