Kdyby někdo pořád nevěděl, co je to hybridní válka, ať si promne oči. Školáci ve stovkách českých škol museli od začátku školního roku vyklidit třídy a vyběhnout někam bokem, aby se vyhnuli případné explozi bomby. Takovým útokem hrozí neznámý agresor přes e-mail. Ředitel(ka) školy nemá v případě tak závažné výhrůžky jinou možnost než přerušit výuku, vyhnat žáky pryč a volat policii. A rodiče.
Kapacity středních škol v Praze se musí navýšit, a to včetně víceletých gymnázií, protože jsou základní školy přetížené. Po jednání s ministerstvem školství (MŠMT) to řekl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Osmiletá gymnázia jsou podle něj potřeba i ve Středočeském kraji. Podle některých expertů by se kapacity víceletých gymnázií však navyšovat neměly.
Některé střední školy daly státní organizaci Cermat špatné pořadí uchazečů o studium, řekl ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Udělat nové počítačové seřazení uchazečů je podle něj vyloučené. Seřazení trvá několik sekund, ředitelé ale mají zákonnou lhůtu čtyři dny na kontrolu, uvedl Krejčí. Výsledky přijímacího řízení se mají zveřejnit ve středu 15. května v systému DiPSy a na veřejně přístupném místě ve škole.
V Novosibirsku končí soukromá škola Novokolledž, která si jako jedno z mála ruských vzdělávacích zařízení ústy svých zakladatelů troufala veřejně odsoudit válku proti Ukrajině a válečnou propagandu. Na oplátku se škola dočkala prověrek od úřadů, pokut, nedostala akreditaci a jejího zakladatele Sergeje Černyšova úřady označily hanlivou nálepkou „zahraniční agent“, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Škola přestane fungovat na konci školního roku, řekl portálu pedagog a historik Černyšov.
Z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV) se chce vláda premiéra Petra Fialy (ODS) zaměřit na urychlení investic do dopravy, zrychlení výstavby, modernizaci trhu práce a zkvalitnění školství.
Přijímací řízení na střední školy v posledních týdnech potrápilo desítky tisíc českých rodin. Oproti loňsku sice byla situace lepší, stále ale nedosahuje dostačujícího stavu. Jak mohou pomoci soukromé školy? A jak se vůbec podniká ve školství? Na to odpovídal zakladatel několika soukromých škol Vratislav Nejedlý v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.
Pražský magistrát koupí budovu v Holešovicích a přestaví ji na střední školu, zřejmě gymnázium. Objekt v ulici U Pergamenky nabídne zhruba 520 míst pro žáky, a navýší se tak kapacita středních škol v Praze, schválili to pražští zastupitelé.
Přijímačky Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci, píše ve svém komentáři bývalý ředitel Transparency International ČR a analytik David Ondráčka.
Školství je oproti jiným oblastem nejsnáze predikovatelným systémem. Tři roky předem znáte potřeby pro mateřské školy, sedm let předem znáte potřeby základního školství, čtrnáct a více let dopředu znáte potřeby středních škol. Přesto to stát nedokáže. I proto lidé na tyto problém reagují různě, například takzvanou zápisovou turistikou. Ta se přitom školám, jejich zřizovatelům a potažmo státu nelíbí. Bránit tomu je však nesmysl.
Téměř polovina dětí, které se hlásí na střední školy v Praze, je z jiných krajů, a místa v metropoli tak nemusí stačit, uvedl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Hlavní město má ve středních školách 19 651 volných míst, přičemž v devátých třídách základních škol je letos asi 12 500 pražských dětí. Do Prahy se ale hlásí zhruba 10 tisíc žáků odjinud. Finance na rozšíření kapacit škol by podle Klecandy měl dát městu stát.
Školské odbory se na jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení 2000 nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun.
