Průměrný plat učitele asi bude zákonem stanoven od roku 2024 na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
Ženy v Evropě tvoří 41 procent všech vědců a inženýrů, 33 procent výzkumných pracovníků, ale pouze 22 procent IT pracovníků. Vyplývá to ze studie She Figures 2021, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Podle online časopisu Science of Learning přitom neexistují žádné důkazy, že by v procesu učení předmětů z oborů STEM, tedy Science, Technology, Engineering, Maths, existovaly nějaké biologické genderové rozdíly.
Před pár dny jsem zveřejnil komentář, který stručně řečeno tvrdil, že učitelé jsou vítězi pandemie. Že jim rychle rostly platy, zatímco některé děti museli učit rodiče. Kterým platy nerostly, naopak se mohli dostávat do existenčních problémů, protože zaměstnavatelé nemají rádi, když jsou pracovníci doma s dětmi.
Komentář Dalibora Martínka k platům učitelů vyvolal bouřlivou diskusi. Přinášíme názory čtenářek, které redakci poslaly reakce.
Hospodští, hoteliéři nebo třeba majitelé kin. To jsou poražení posledních dvou let s covidem. Samozřejmě, že i další, třeba piloti, cestovní kanceláře. Jak přiznal bývalý superministr Karel Havlíček, státní náhrady za zavírání a omezování dosáhly v průměru padesáti až šedesáti procent bývalých příjmů. Takže propad na polovinu. Žádný růst.
Jak se blíží okamžik nástupu „pravicové“ vlády, sílí také spekulace o zavedení školného na vysokých školách. Čeká nás opět zbytečná debata o tom, koho školné eliminuje ze vzdělávacího procesu a že se nesmí školství uzavřít jen pro „bohaté“. Řešení je přitom jednodušší než u většiny dalších neřešených problémů, píše Stanislav Šulc v komentáři.
Rusko a Čína ✅ podpořily Írán v odmítnutí rozhodnutí některých evropských zemí obnovit proti Íránu sankce, které byly zmírněny před deseti lety na základě jaderné dohody. O postoji Moskvy a Pekingu, kteří jsou stálí členové Rady bezpečnosti OSN, napsala agentura Reuters.
Nejbohatším Čechem podle webu e15.cz je s majetkem v hodnotě 393 miliard korun dědička finanční skupiny PPF 👩 Renáta Kellnerová s rodinou. Následuje většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský s 349 miliardami korun a na třetí pozici se s majetkem za 259 miliard korun umístil majitel investiční skupiny KKCG Karel Komárek.
Dosud bezejmenná část pražského nábřeží na Malé Straně mezi Karlovým mostem a Lichtenštejnským palácem ponese jméno zesnulého politika a diplomata 👴 Karla Schwarzenberga. Schválili to dnes radní hlavního města. Podnět k pojmenování podala radnice Prahy 1 a doporučila jej magistrátní místopisná komise. Schwarzenberg zemřel předloni.
Schodek státního rozpočtu na konci srpna 📉 klesl na 165,4 miliardy korun z červencových 168,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit je tak nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni na konci srpna bylo hospodaření státu ve schodku 175,8 miliardy korun.
