Průzkum mezi školními jídlenami ukázal, že české školní stravování je stále výrazně konzervativní. Nejčastěji děti jedí svíčkovou s knedlíkem, smaženou tresku a řízek. Polívkám vládne vývar s rýží.
Vláda dnes po zhruba 14 měsících schválila aktualizaci svého programového prohlášení. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nutnost změnit programové prohlášení vláda zdůvodňuje především válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady. Nejvíc se mění například závazky týkající se financí, energetiky či školství.
Česká školní inspekce upozorňuje, že z mateřských škol odejde téměř třetina pedagogů a mladí je nezvládnou nahradit. Roste ale podíl pedagogů s vysokoškolským vzděláním.
Někteří členové Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství vyzývají ke stávce učitelů. Důvodem je to, že vláda neschválila odborářský návrh, aby do základní složky platu neboli tarifu pedagogických pracovníků šlo 80 procent z částky, o kterou se v roce 2023 navýší platy.
Průměrný plat učitele asi bude zákonem stanoven od roku 2024 na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila.
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
Učitelé v regionálním školství pobírali po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc korun. Je to meziročně o osm procent více. Pedagogové působící na základních a středních školách si loni v průměru vydělali téměř 50 tisíc měsíčně, průměrný plat učitelů v mateřských školách je o pětinu nižší, uvedl mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar. Průměrná mzda v celém Česku ve druhém čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun.
Je naivní čekat nějakou zázračnou reformu školství. Změny paradigmatu nepřijdou z ministerstva. Začněme od sebe. Každý rodič může kousek přispět k lepší spolupráci se školou, píše ve svém komentáři bývalý šéf české Transparency International David Ondráčka.
Po pauze se vrací série rozhovorů s předními představiteli tuzemského byznysu, společnosti i kultury Victory Club. V aktuální epizodě představíme investorku Andreu Ferancovou Bartoňovou, spoluzakladatelku fondu Espira Investments, který se zaměřuje za investice s pozitivním dopadem na společnost.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
Ženy v Evropě tvoří 41 procent všech vědců a inženýrů, 33 procent výzkumných pracovníků, ale pouze 22 procent IT pracovníků. Vyplývá to ze studie She Figures 2021, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Podle online časopisu Science of Learning přitom neexistují žádné důkazy, že by v procesu učení předmětů z oborů STEM, tedy Science, Technology, Engineering, Maths, existovaly nějaké biologické genderové rozdíly.
