Statisíce severokorejských vojáků se mobilizují na pomoc při pěstování a sklizni plodin. Armáda země přestavuje některé své muniční továrny na výrobu traktorů a mlátiček a zároveň přeměňuje některá letiště na skleníky. Po vojácích se prý chce, aby si prodloužili službu o tři roky a ty pak strávili na farmách. Směrnice přišly přímo od severokorejského vůdce Kim Čong-una, který vyzval, aby se jeho armáda stala „hybnou silou“ při zvyšování produkce potravin v době krize, kterou kritici označují za nejhorší za jeho dvanáctileté vlády, napsal deník The New York Times.
Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133 895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145 tisíc tun. Hrušek bude letos oproti loňsku méně. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Zemědělce napříč Evropou i v Česku trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020. K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
Japonský jen dnes 📉 oslaboval v důsledku slabých údajů o růstu, zatímco americký dolar mírně posiloval. Nedávné údaje o americké inflaci posílily sázky na snížení úrokových sazeb tamní centrální bankou (Fed), uvedla agentura Reuters.
Ministr zahraničí 👨 Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal dnes odpoledne server SeznamZprávy, informaci následně potvrdil mluvčí ministerstva Adam Čörgő. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.
Pražská burza v úvodu týdne 📈 posílila, index PX stoupl o 0,33 procenta na 2650,25 bodu. Z předních emisí ho nahoru táhly především rakouské tituly, naopak energetický ČEZ či Komerční banka oslabily. Nejvíce, přes tři procenta, dnes získaly akcie zbrojaře Colt CZ. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Objem obchodů byl nad dlouhodobým průměrem, dnes zhruba 810 milionů korun.
Česká měna dnes mírně 📈 rostla k oběma hlavním světovým měnám. Oproti pátečnímu závěru zpevnila vůči euru o tři haléře na 24,26 koruny za euro, k dolaru rostla o dva haléře a v úvodu týdne se obchodovala za 20,47 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Německý lodní kontejnerový dopravce Hapag-Lloyd se dohodl na koupi konkurenční izraelské společnosti ZIM Integrated Shipping Services. Hodnota transakce činí zhruba 4️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (86 miliard korun). Uvedla to německá společnost ve své dnešní tiskové zprávě. Hapag-Lloyd tak upevní svou pozici jednoho z největších námořních dopravců na světě.
Evropská unie se nachází v ☝️ bodě zlomu, kdy by se země neměly schovávat za národní zájmy, prohlásil dnes před jednáním ministrů financí zemí eurozóny v Bruselu německý ministr financí Lars Klingbeil. Německo je podle něj připraveno učinit kompromisy. Schůzka se koná jen několik dní po neformálním summitu EU, po kterém šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila možnost dvourychlostní Evropy, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.
Prezident 👨 Petr Pavel obdržel nominaci premiéra Andreje Babiše (ANO) na jmenování ministra životního prostředí. S navrženým kandidátem, kterým je poslanec Motoristů Igor Červený, prezident v souladu se svou dosavadní praxí plánuje osobní setkání. ČTK to dnes sdělil mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
Británie by měla rychleji navyšovat své výdaje na obranu, řekl dnes podle agentury Reuters premiér 👨 Keir Starmer. Reagoval tak na zprávu stanice BBC, že britská vláda uvažuje o dřívějším dosažení cíle vydávat na obranné účely tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Nástupcem Dany Drábové v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se stane dosavadní ředitel sekce jaderné bezpečnosti SÚJB 👨 Štěpán Kochánek. O jeho jmenování rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO). Podle usnesení bude Kochánek funkci zastávat od 18. února, mandát je pětiletý.
