Statisíce severokorejských vojáků se mobilizují na pomoc při pěstování a sklizni plodin. Armáda země přestavuje některé své muniční továrny na výrobu traktorů a mlátiček a zároveň přeměňuje některá letiště na skleníky. Po vojácích se prý chce, aby si prodloužili službu o tři roky a ty pak strávili na farmách. Směrnice přišly přímo od severokorejského vůdce Kim Čong-una, který vyzval, aby se jeho armáda stala „hybnou silou“ při zvyšování produkce potravin v době krize, kterou kritici označují za nejhorší za jeho dvanáctileté vlády, napsal deník The New York Times.
Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133 895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145 tisíc tun. Hrušek bude letos oproti loňsku méně. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Zemědělce napříč Evropou i v Česku trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020. K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
Izraelská armáda dnes oznámila, že v ranních hodinách zahájila novou vlnu simultánních 💥 útoků na Teherán a Bejrút. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelské letectvo v příspěvku na síti X uvedlo, že „letectvo nyní zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti íránskému teroristickému režimu a teroristické organizaci Hizballáh“.
Válka s Íránem podle izraelského premiéra 👴 Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
V Praze přistálo dnes po 02:00 ráno první ✈️ letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Jedna rodina se z Dubaje dostávala na ománské letiště taxíky, letadlo málem nestihli. Část cestujících se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí, vyplynulo z jejich vyjádření po příletu do Prahy.
Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen ❌ nebyl, uvedla americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření dosud nereagoval.
