Evropská komise navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku, kteří byli nedávno postiženi nepříznivým počasím nebývalého rozsahu. Zároveň chce Komise podpořit také portugalské producenty vína. Členské státy návrh schválily.
Statisíce severokorejských vojáků se mobilizují na pomoc při pěstování a sklizni plodin. Armáda země přestavuje některé své muniční továrny na výrobu traktorů a mlátiček a zároveň přeměňuje některá letiště na skleníky. Po vojácích se prý chce, aby si prodloužili službu o tři roky a ty pak strávili na farmách. Směrnice přišly přímo od severokorejského vůdce Kim Čong-una, který vyzval, aby se jeho armáda stala „hybnou silou“ při zvyšování produkce potravin v době krize, kterou kritici označují za nejhorší za jeho dvanáctileté vlády, napsal deník The New York Times.
Jeden z největších světových obchodníků se zemědělskými komoditami, americká nadnárodní společnost Cargill, začala vyvážet z válkou zmítané Ukrajiny tamní novou úrodu včetně obilí. To je dobrá zpráva pro světový potravinářský trh, protože vývoz by mohl přispět k dalšímu poklesu globálních cen základních potravin, které se ještě před několika měsíci pohybovaly na rekordech, napsala agentura Bloomberg.
Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Jablka z Chile, Polska nebo Jižní Afriky jsou běžnou nabídka českých supermarketů, která tak vytěsňuje prodeje českého ovoce. Podle zjištění Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR z takové situace mnozí pěstitelé vidí východisko v samosběrech, které by mohly zvýšit lokální prodeje. „Začala sklizeň jablek a pěstitelé tohoto ovoce dosud nevědí, zda se vyplatí plody jejich několikaleté práce sklízet a uskladnit,“ uvedla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133 895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145 tisíc tun. Hrušek bude letos oproti loňsku méně. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Akcie společnosti Shein, která se zaměřuje na prodej levného oblečení přes internet, se v dnešním obchodování na hongkongské burze 📉 propadly až o 14 procent a dostaly se na nové minimum. Reagovaly tak na zprávu o prudkém poklesu čtvrtletního zisku. Akcie podniku vstoupily na burzu teprve začátkem tohoto měsíce.
Evropská unie by měla využít výnosy z miliardových 📜 pokut uložených americké společnosti Google ke snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU, uvedl podle agentury Reuters francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Členské státy nyní vyjednávají o budoucím sedmiletém rozpočtu unie od roku 2028 a mají rozdílné názory na to, jaká by měla být jeho výše, jaké by měly být budoucí priority i kde získat nové vlastní zdroje.
Firmě Kostelecké uzeniny, která je členem koncernu Agrofert, loni 📈 stouply tržby za výrobky a služby skoro o pět procent na 6,946 miliardy korun. Zisk po zdanění v meziročním porovnání navýšila rovněž téměř o pět procent. Za rok 2025 vykázala zisk 102,4 milionu korun, zatímco za rok 2024 to bylo 97,7 milionu korun.
Ve Spojených státech začal ode dneška platit ❌ zákaz dovozu některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Opatření, které 8. září oznámila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, je součástí obchodní války mezi oběma zeměmi.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) se dohodl na převzetí firmy World Labs zaměřené na vývoj umělé inteligence za 8️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (zhruba 176 miliard korun). Společnost AMD o tom informovala v tiskové zprávě. Dodala, že kupní cenu uhradí svými akciemi. Dokončení transakce očekává ještě v letošním roce.
Íránští zástupci v pondělí 🤝 jednali s katarskými zprostředkovateli a očekávají americkou odpověď na své návrhy během dneška, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.
Rusko v příštím roce plánuje vojenské výdaje ve výši 17,1 bilionu rublů (zhruba 4️⃣,3️⃣ bilionu korun). To je přibližně o 27 procent více než původně plánovaných 13,5 bilionu rublů a zároveň nejvyšší částka od začátku války na Ukrajině v roce 2022. Vyplývá to z dokumentů ruské vlády, ke kterým získala přístup agentura Reuters.
Část amerických uživatelů umělé inteligence se s AI radí i o 🙏 náboženských otázkách. Uvádí to americká stanice NPR s odkazem na výsledky průzkumu, který nechala provést agenturou Ipsos. Například 13 procent respondentů uvedlo, že si nechalo od aplikací používajících AI vygenerovat modlitby. Rozsah využití AI pro náboženské účely považuje stanice za překvapivě vysoký.
Severní Korea připravuje vyslání dalších 🔟 tisíc vojáků do bojů Ruska proti Ukrajině, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nyní je v řadách ruské armády 8000 Severokorejců, dodal.