Sklizeň základních obilovin letos ve srovnání s loňskou nadprůměrnou úrodou klesne o 8,1 procenta na 6,955 milionu tun, uvedl ve svém prvním odhadu Český statistický úřad. Snížit by se měla úroda pšenice, ječmene, ovsa i žita. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,223 milionu tun, což je proti loňsku nárůst o 4,9 procenta. Statistici údaje o sklizni během léta ještě několikrát zpřesní.
Jablka z Chile, Polska nebo Jižní Afriky jsou běžnou nabídka českých supermarketů, která tak vytěsňuje prodeje českého ovoce. Podle zjištění Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR z takové situace mnozí pěstitelé vidí východisko v samosběrech, které by mohly zvýšit lokální prodeje. „Začala sklizeň jablek a pěstitelé tohoto ovoce dosud nevědí, zda se vyplatí plody jejich několikaleté práce sklízet a uskladnit,“ uvedla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133 895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145 tisíc tun. Hrušek bude letos oproti loňsku méně. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Zemědělce napříč Evropou i v Česku trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020. K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
Platforma foodora, která poskytuje rozvážkovou službu jídla 🥗, loni poprvé v Česku vykázala čistý zisk, který činil zhruba 27 milionů korun. Tržby firmě meziročně vzrostly zhruba o 17 procent na 2,21 miliardy korun. Foodora to uvedla v tiskové zprávě. K růstu společnosti, která byla mezi lety 2021 až 2024 ve ztrátě, přispěl nárůst objednávek o téměř 12 procent, rozšíření sortimentu o léky a rychlé doručování objednávek.
Ceny bytů ve druhém čtvrtletí meziročně 📈 vzrostly o 11,3 procenta, rodinných domů o 8,6 procenta a pozemků o 8,8 procenta. Jsou tak na rekordně vysokých úrovních. Vyplývá to z dat ČSOB Indexu bydlení. Největší převis poptávky na trhu bydlení byl ve velkých městech a nejlépe se prodávaly menší byty.
Americká společnost Anthropic, která vyvíjí generativní umělou inteligenci, plánuje vstoupit na burzu letos v září nebo začátkem října. Pokud se záměr uskuteční, bude to jedna z 📈 největších primárních veřejných nabídek akcií (IPO). S odvoláním na zdroje obeznámené s plány firmy to napsal deník The Wall Street Journal.
Americký výrobce čipů Intel si z prodeje akcií zajistil 2️⃣0️⃣ miliard dolarů (asi 420 miliard korun). Oznámil to v pondělním sdělení. Získaná částka je o třetinu vyšší, než firma původně plánovala. Intel si vytváří finanční rezervy, aby využil silného zájmu o umělou inteligenci a lépe se prosadil v boji s konkurencí, uvedla dnes agentura Bloomberg.
Internetový prodejce levné módy Shein plánuje příští týden ve středu zahájit proces primární nabídky akcií v Hongkongu. S odvoláním na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Shein při vstupu na burzu cílí na tržní hodnotu v rozmezí 30 až 40 miliard dolarů (až 8️⃣4️⃣0️⃣ miliard korun).
Ceny ropy 🛢 pokračují v růstu 📈. Severomořský Brent překročil 90 dolarů za barel, a vrátil se tak na hodnoty z konce července. Podle analytiků slábnou naděje na brzké vyřešení konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy a na znovuotevření Hormuzského průlivu. Ten je klíčový pro přepravu ropy ze zemí kolem Perského zálivu.
Patnáct velkých automobilek vydělalo v prvním pololetí na každém prodaném vozidle v průměru výrazně méně než před rokem. Průměrný provozní zisk na jedno auto klesl na 1187 eur (28 800 korun) ze 1409 eur (34 200 korun). Vyplývá to z analýzy německého Centra pro automobilový management (CAM), na kterou se odvolává agentura DPA. Automobilový průmysl zatěžují zejména americká cla a tvrdá cenová konkurence v Číně.
Energetická společnost ČEZ ⚡ začala s oceňováním majetku pro připravované vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti ČEZ Energy.Mělo by trvat několik měsíců. Celý proces rozdělení firmy zatím pokračuje podle naplánovaného harmonogramu, společnost ho chce stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Uvedl to finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Syrský soud v nepřítomnosti odsoudil svrženého prezidenta Bašára Asada k trestu smrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za občanské války, která vypukla v roce 2011. Informuje o tom agentura Reuters. Asad s rodinou uprchl v prosinci 2024 do Moskvy.
Americký výrobce čipů Nvidia uzavřel partnerství se šesti významnými finančními institucemi s cílem vytvořit platformy pro financování výpočetní infrastruktury. Ty mají od třetích stran mobilizovat kapitál za více než 500 miliard dolarů 💲 (10,5 bilionu korun) na infrastrukturu pro umělou inteligenci (AI), oznámila v pondělí firma. Její grafické procesory (GPU) se dnes široce využívají pro vývoj a provoz systémů AI.