Na venkovských silnicích se již objevují kombajny, které se připravují na sklizeň. Ještě na začátku tisíciletí sklízely desítky strojů. Ještě dříve pole brázdily proslulé „plechové kavalerie“. To je však minulost. Dnes se na polích objevuje mnohem méně výrazně výkonnějších strojů.
Statisíce severokorejských vojáků se mobilizují na pomoc při pěstování a sklizni plodin. Armáda země přestavuje některé své muniční továrny na výrobu traktorů a mlátiček a zároveň přeměňuje některá letiště na skleníky. Po vojácích se prý chce, aby si prodloužili službu o tři roky a ty pak strávili na farmách. Směrnice přišly přímo od severokorejského vůdce Kim Čong-una, který vyzval, aby se jeho armáda stala „hybnou silou“ při zvyšování produkce potravin v době krize, kterou kritici označují za nejhorší za jeho dvanáctileté vlády, napsal deník The New York Times.
Jeden z největších světových obchodníků se zemědělskými komoditami, americká nadnárodní společnost Cargill, začala vyvážet z válkou zmítané Ukrajiny tamní novou úrodu včetně obilí. To je dobrá zpráva pro světový potravinářský trh, protože vývoz by mohl přispět k dalšímu poklesu globálních cen základních potravin, které se ještě před několika měsíci pohybovaly na rekordech, napsala agentura Bloomberg.
Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Jablka z Chile, Polska nebo Jižní Afriky jsou běžnou nabídka českých supermarketů, která tak vytěsňuje prodeje českého ovoce. Podle zjištění Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR z takové situace mnozí pěstitelé vidí východisko v samosběrech, které by mohly zvýšit lokální prodeje. „Začala sklizeň jablek a pěstitelé tohoto ovoce dosud nevědí, zda se vyplatí plody jejich několikaleté práce sklízet a uskladnit,“ uvedla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133 895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145 tisíc tun. Hrušek bude letos oproti loňsku méně. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Zemědělce napříč Evropou i v Česku trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020. K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
