Sklizeň základních obilovin letos ve srovnání s loňskou nadprůměrnou úrodou klesne o 8,1 procenta na 6,955 milionu tun, uvedl ve svém prvním odhadu Český statistický úřad. Snížit by se měla úroda pšenice, ječmene, ovsa i žita. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,223 milionu tun, což je proti loňsku nárůst o 4,9 procenta. Statistici údaje o sklizni během léta ještě několikrát zpřesní.
Jablka z Chile, Polska nebo Jižní Afriky jsou běžnou nabídka českých supermarketů, která tak vytěsňuje prodeje českého ovoce. Podle zjištění Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR z takové situace mnozí pěstitelé vidí východisko v samosběrech, které by mohly zvýšit lokální prodeje. „Začala sklizeň jablek a pěstitelé tohoto ovoce dosud nevědí, zda se vyplatí plody jejich několikaleté práce sklízet a uskladnit,“ uvedla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133 895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145 tisíc tun. Hrušek bude letos oproti loňsku méně. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Zemědělce napříč Evropou i v Česku trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020. K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
Za nevlasteneckou dnes označil americký prezident 👴 Donald Trump rezoluci, kterou ve středu schválila Sněmovna reprezentantů s cílem přimět ho zastavit válku USA s Íránem, dokud ji neschválí Kongres. Trump také kritizoval čtyři republikány za to, že se v hlasování připojili k demokratům v jeho neprospěch. Rezoluce o válečných pravomocech, o níž bude nyní hlasovat Senát, je zatím spíše symbolická.
Dagmar Havlová ❌ odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová tak reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost.
Česká republika nadále ❌ odmítá princip solidarity v migračním a azylovém paktu, který vstoupí v platnost 12. června. České informační systémy ale budou připravené na zavedení opatření, která mají zvýšit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích. Po jednání v Lucemburku to uvedl český ministr vnitra Lubomír Metnar.
Odbory na úřadu vlády ☝️ vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva.
Britský premiér 👨 Keir Starmer uvedl, že se miliardář Elon Musk snaží vyvolat rozkol po vraždě 18letého studenta, píše agentura AFP. Případ z prosince loňského roku v posledních dnech otřásá Británií poté, co byl zveřejněn videozáznam policejního zásahu. Policie pobodaného mladíka spoutala, když krvácel a dusil se, protože ho jeho vrah sikhského původu obvinil z rasistického útoku.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala ❌ beze změny limity pro poskytování hypoték. Nadále bude platit pouze omezení výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (LTV) na úrovni 80 procent s výjimkou pro mladší žadatele. Limity celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI) a výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu žadatele o hypotéku (DSTI) zůstávají deaktivované.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila sazbu proticyklické kapitálové rezervy o čtvrt procentního bodu na 1️⃣,5️⃣ procenta. V nové výši se sazba bude uplatňovat na banky od července 2027. Důvodem pro zvýšení rezervy je silná úvěrová aktivita, která zvyšuje objem rizik v bilancích bank. Na současné úrovni byla sazba od července 2024.
Americký výrobce čipů Broadcom ve druhém čtvrtletí svého finančního roku 📈 zvýšil tržby meziročně o 48 procent na 22,19 miliardy dolarů (461,6 miliardy korun). Firma to uvedla ve středeční tiskové zprávě. Výsledek ale nesplnil očekávání trhu, který podle agentury Reuters v průměru čekal tržby 22,27 miliardy dolarů.
Šéf Hizballáhu Naím Kásim ❌ odmítl středeční dohodu o prodloužení příměří mezi Izraelem a Libanonem, označil ji za kapitulaci, uvedly agentury. Útoky Hizballáhu na sever Izraele budou podle něj pokračovat, pokud izraelští vojáci neodejdou z jihu Libanonu a nepřestanou útočit na libanonské území.
Evropa stojí pevně po boku Arménie, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová po telefonickém hovoru s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. V souvislosti s ruskými omezeními dovozu arménských produktů připravuje EU balíček okamžité ekonomické podpory v hodnotě 50 milionů eur (1,2 miliardy korun).