Snížení sazeb je letos vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl ekonom Havránek

Česká národní banka sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek.

Základní úroková sazba je na sedmi procentech od loňského června. Naposledy o její výši rozhodovala bankovní rada 21. června. Pro stabilitu sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva navrhovali zvýšení o 0,25 procentního bodu. Příští jednání bankovní rady o sazbách je plánované na 3. srpna. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Meziroční inflace v květnu dosáhla 11,1 procenta, v dubnu činila 12,7 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní statistici ve čtvrtek. Podle analytiků se inflace v červnu dostala pod deset procent. Na zpomalování inflace podle nich působí vysoká srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka.

Lukáš Kovanda: Prezident Pavel zvažuje veto konsolidačního balíčku. Ale neříká konkrétně, proč

Názory

Tento týden začíná sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Finanční trh podle Havránka dlouhodobě očekává, že ČNB sníží úrokové sazby ze sedmi procent ještě letos, to se ale podle ekonoma nestane. „ČNB de facto poslední rok tolerovala vysokou inflaci s odůvodněním, že další protiinflační kroky jsou pro ekonomiku příliš nákladné. Ovšem jediným ústavním úkolem banky je péče o cenovou stabilitu. Aby banka ukázala, že jí na cenové stabilitě opravdu záleží a že ústavu záměrně neporušuje, bude minimálně po celý příští rok předchozí selhání vyvažovat a tolerovat nízkou inflaci, možná krátkodobě i deflaci,“ uvedl Havránek. Bankovní rada podle něj za žádnou cenu nebude chtít udělat chybu a raději připustí podstřelení než nadstřelení inflačního cíle.

Prognóza stability úrokových sazeb nejméně do února 2025 je také konzistentní se současnou komunikací většiny členů bankovní rady. „Kladou důraz na to, že sazby opravdu budou stabilní po dlouhou dobu a že se na nízké úrovně již nikdy nevrátí. Je tak možné, že sazby zůstanou na sedmi procentech, i když inflace klesne pod nulu. To bude znamenat nejvyšší reálné úrokové sazby (tedy po odečtení inflace) v historii," uvedl Havránek.

I vysoké reálné úrokové sazby však dávají z hlediska ČNB podle ekonoma velký smysl. „Banka říká, že reálné sazby by měly být v průměru kolem jednoho procenta. Za posledních 20 let se však do plusu dostaly málokdy a průměrně jsou hluboce záporné. I zde tedy bude chtít národní banka kompenzovat, konkrétně střadatelům, jejich enormní ztráty z posledních tří let. Blíží se dobré časy pro střadatele, špatné časy pro dlužníky," dodal Havránek.