Rusko výrazně zpřísnilo bezpečnostní opatření kolem prezidenta Vladimira Putina. Důvodem mají být rostoucí obavy z atentátu, převratu a zejména útoků drony. Podle serveru Financial Times je ruský prezident v posledních měsících stále izolovanější, tráví více času v podzemních bunkrech a stále více se soustředí na řízení války na Ukrajině.
Spor mezi Kyjevem a Izraelem se vyostřil kvůli údajnému dovozu obilí z okupovaných částí Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Izrael z přijímání „kradeného zboží“, zatímco šéf izraelské diplomacie Gideon Saar tvrzení odmítl s tím, že Kyjev nepředložil důkazy a místo standardní diplomacie volí veřejný tlak.
Napětí mezi Ukrajinou a Izraelem zesílilo kvůli dodávkám obilí, které Kyjev označuje za ukradené z okupovaných ukrajinských území. Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance a předala mu protestní nótu poté, co do přístavu Haifa doplula už další ruská loď s nákladem, který podle Kyjeva pochází z okupovaných oblastí.
Ruská ekonomika zpomaluje a nervozita proniká i do nejvyšších pater politiky. Dlouholetý lídr komunistů Gennady Zyuganov varuje před scénářem podobným revoluci z roku 1917 – a vyzývá vládu k okamžité akci.
Majetek ruských miliardářů navzdory válce na Ukrajině a tvrdým západním sankcím dál roste. Podle ruské verze časopisu Forbes, na kterou odkazuje agentura Reuters, se jejich jmění za poslední rok zvýšilo o 11 procent na rekordních 696,5 miliardy dolarů (zhruba 14,5 bilionu korun).
Ruský ocelářský průmysl se dál potýká s výrazným ochlazením. Spolu se zpomalováním ekonomiky klesá i poptávka po oceli, která se v prvním čtvrtletí meziročně propadla o 15 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Severstal, jednoho z největších producentů v zemi. Za celý loňský rok pokles činil 14 procent.
Ruská hodinářská značka Raketa, která ještě před lety čelila úpadku, zažívá výrazné oživení. K růstu jí pomohla změna strategie, domácí poptávka i pozornost, kterou přitáhla díky prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vyplývá to z textu agentury Reuters.
Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.
V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení velké většiny hlasů vede se 44,6 procenta hlasů uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, uvedla ústřední volební komise. Jednoznačné vítězství Radevovy strany, by podle agentury Reuters mohlo ukončit období politické nestability v balkánské zemi.
Rusko při náboru bojovníků cíleně využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích. Lidé, kteří na nabídky reagují, jsou pak často nasazováni na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci se shodují, že hlavním motivem těchto rekrutů jsou peníze, zatímco Moskva tímto způsobem řeší nedostatek vlastních sil a zároveň snižuje náklady války.
Odkud Česko bere ropu? Nejvíc (42 %) ropy dováží z Ázerbájdžánu, zatímco ruský podíl klesl podle statistik MPO pod deset procent.
