„Barbarství v Česku.“ Kreml odsoudil odstranění Koněvovy sochy, Slováci naopak dostali pochvalu
Moskva znovu zaútočila na Česko kvůli odstranění sochy maršála Ivana Koněva. Ruská diplomacie označila postup českých úřadů za „naprosté barbarství“, zatímco Slovensko pochválila za nový pomník na Dukle. Současně varovala NATO před dalším posilováním sil v Pobaltí.
Rusko znovu ostře kritizovalo Česko kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila postup českých úřadů za „naprosté barbarství“ a postavila ho do kontrastu se Slovenskem, které naopak pochválila za odhalení nového Koněvova pomníku v prostoru Dukelského průsmyku. Podle Zacharovové jde ze slovenské strany o „krok správným směrem“ a důkaz toho, že tamní společnost nezapomíná na historický odkaz předků.
Zacharovová připomněla, že s myšlenkou vybudovat památník přišel slovenský premiér Robert Fico. Moskva podle ní oceňuje přístup slovenského vedení i občanů k připomínání sovětských vojáků a společných dějin. Právě tento postoj má být podle ruské diplomacie v ostrém kontrastu s Českem, kde byla Koněvova socha v roce 2020 odstraněna. Slovensko-ruská společnost tehdy usilovala o její získání, plán ale nevyšel a výsledkem se stal nový pomník na Dukle.
Evropská unie může kvůli sílícím obavám z ruských hybridních útoků přitvrdit vůči Moskvě. Ve hře jsou další sankce i změny vízové politiky pro ruské občany. Návrh závěrů říjnového summitu zároveň varuje, že ruské kroky „nezůstanou bez odezvy“.
Odplata za hybridní útoky. EU chystá další sankce proti Rusku
Politika
Koněv zůstává spornou postavou
Koněvova role ale není spojena pouze s osvobozením a boji proti nacistickému Německu. Portál slovenského listu Korzár připomněl, že maršál vedl sovětská vojska při potlačení protisovětského povstání v Maďarsku v roce 1956, velel také sovětským silám ve východním Berlíně v době budování Berlínské zdi a v roce 1968 kryl průzkum sovětských rozvědčíků během návštěvy Prahy několik měsíců před invazí do Československa.
Moskva varuje NATO před Pobaltím
Ve stejném vystoupení Zacharovová varovala také před dalším posilováním vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí. Případné rozmístění dalších aliančních sil nebo budování nové vojenské infrastruktury označila Moskva za eskalaci. Reagovala tak mimo jiné na snahu Litvy získat na svém území trvalou americkou vojenskou základnu.
Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius už uvedl, že jeho země je připravena nést náklady spojené se zřízením základny. Spojené státy mají v Litvě od roku 2019 téměř tisícovku vojáků s tanky a obrněnými vozidly, ti se ale zatím střídají v několikaměsíčních rotacích. Prezident Donald Trump tento týden uvedl, že možnost trvalé základny zváží.
