Téměř 200 lidí je v ruské Irkutské oblasti pod lékařským dohledem poté, co zemřela zaměstnankyně protimorového výzkumného ústavu. Místní média píší o podezření na plicní mor a karanténě nemocnice v Šelechově, ruské úřady ale výskyt nákazy zatím nepotvrdily.
Velí jednotkám, které podle jeho slov tvoří jen zlomek ukrajinské armády, ale mají na svědomí značnou část ruských ztrát. Robert Brovdi, přezdívaný Maďar, se podle ukrajinských vojáků stal pro Moskvu natolik významným cílem, že Rusko nabízí 20 milionů dolarů za informace vedoucí k jeho vypátrání. Brovdi se navíc nedávno přihlásil k útoku, při němž měl zahynout ruský generál Anton Grunis.
Rusko se podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho snaží hybridními útoky zastrašit evropské země, narušit jejich jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Moskva ale podle něj neuspěla ani na bojišti, ani ve snaze rozdělit spojence. Rutte zároveň vyzval členské státy aliance, aby na rostoucí počet incidentů reagovaly s klidem a koordinovaně.
Rusko chce v příštím roce vydat na armádu rekordních 17,1 bilionu rublů, zhruba o 27 procent více, než původně plánovalo. Rostoucí vojenské výdaje ale stále výrazněji zatěžují státní rozpočet: Moskva zvyšuje odhad deficitu, počítá s růstem dluhu a chystá další zvyšování daní.
Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové plánuje v Evropě další sabotáže a útoky, jejichž cílem má být rozdělit společnost a oslabit podporu Ukrajiny. Evropské státy zároveň hlásí více kyberútoků, narušení vzdušného prostoru i dalších hybridních operací. Přímý vojenský útok Ruska na NATO ale ministři citovaní agenturou Reuters v tuto chvíli nepovažují za bezprostřední hrozbu.
Evropa podle zprávy Evropské obranné agentury nezbrojí dost rychle, aby do roku 2030 dosáhla potřebné připravenosti na obranu proti Rusku. Ministři obrany mají v pondělí v Bruselu řešit, jak skluz dohnat. Česko má zastupovat Jakub Landovský. Co má ministr obrany Jaromír Zůna v diáři důležitějšího?
Dánská vojenská rozvědka varuje před rostoucím rizikem, že Rusko v příštích měsících podnikne omezený vojenský útok proti některému členskému státu NATO. Za pravděpodobnější než otevřenou invazi považuje jednotlivé údery na infrastrukturu, nasazení menšího počtu vojáků nebo zesílení kybernetických a sabotážních akcí.
Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
Donald Trump se tento týden pokusil znovu ukázat sílu Spojených států na světové scéně – od projevu v OSN až po summit se Si Ťin-pchingem. Podle agentury Reuters ale jeho diplomatická ofenziva zároveň odhalila limity amerického prezidenta: válka s Íránem se vleče, vztahy se spojenci se zhoršují a Čína vystupuje sebevědoměji. Trump navíc čelí rostoucímu odporu zahraničních lídrů právě ve chvíli, kdy jeho republikány čekají listopadové volby do Kongresu.
Válka na Ukrajině stojí Rusko stále více peněz a vláda hledá další zdroje pro armádu. Ministerstvo financí počítá v příštích třech letech s rozpočtovým deficitem kolem dvou procent HDP a navrhuje zvýšit několik daní, včetně těch z investic, prodeje nemovitostí či úroků z bankovních vkladů. Jen změny u těchto příjmů by se podle ministerstva mohly dotknout zhruba čtyř milionů lidí.
Americká CIA podle deníku El Mundo varovala několik evropských vlád před možností nových ruských dronových útoků, tentokrát zaměřených na země ve Středomoří. Mezi potenciálně ohroženými státy mají být Francie, Španělsko a Itálie, přičemž útoky by podle informací listu mohly přijít z moře pomocí dronů ukrytých v lodních kontejnerech. Varování přichází v době, kdy evropské vlády stále hlasitěji upozorňují na hybridní hrozby a posilují ochranu kritické infrastruktury.
