Americká CIA podle deníku El Mundo varovala několik evropských vlád před možností nových ruských dronových útoků, tentokrát zaměřených na země ve Středomoří. Mezi potenciálně ohroženými státy mají být Francie, Španělsko a Itálie, přičemž útoky by podle informací listu mohly přijít z moře pomocí dronů ukrytých v lodních kontejnerech. Varování přichází v době, kdy evropské vlády stále hlasitěji upozorňují na hybridní hrozby a posilují ochranu kritické infrastruktury.
Ukrajina od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na Moskvu, řekl starosta metropole Sergej Sobjanin. Podle ruskojazyčné verze stanice BBC se jedná o největší ohlášený ukrajinský útok na metropoli. Moskevský starosta dodal, že útok se v hlavním městě obešel bez zranění. V Moskevské oblasti si údery vyžádaly dva mrtvé a šest zraněných, uvedl gubernátor Andrej Vorobjov.
Trump Grónsko nekoupil, nová dohoda mu ale může zajistit dlouhodobý vliv na bezpečnost ostrova a omezit prostor pro Čínu a Rusko. Zpráva okamžitě rozhýbala akcie těžařů a ukazuje, jak roste strategický význam Arktidy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusko podle Donalda Trumpa útočí na spojence Ukrajiny už roky. Americký prezident tak reagoval na varování Polska před dalšími hybridními útoky, které mají podle tajných služeb zasáhnout i země NATO. Německo mezitím kvůli podezřelému incidentu v Lipsku přistoupilo k diplomatickým opatřením proti Moskvě.
Rusko poprvé pořádá parlamentní volby také na okupovaných územích jihu a východu Ukrajiny. Podle odbornic chce Kreml hlasováním demonstrovat svou svrchovanost, zatímco ukrajinské zdroje upozorňují na nátlak vůči obyvatelům. V minulosti je k volebním urnám vyzývali i členové komisí v doprovodu ozbrojených vojáků.
Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Rusko podle polských tajných služeb připravuje hybridní útoky na země podporující Ukrajinu, včetně Polska. Premiér Donald Tusk varuje před drony a raketami i před snahou Moskvy oslabit odhodlání NATO. Za nejkritičtější období války označil nadcházející podzim a zimu.
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
Český premiér Andrej Babiš využil návštěvu Bulharska k zásadnímu geopolitickému prohlášení. Evropa by se měla snažit ukončit válku na Ukrajině. Po více než čtyřech letech bojů, statisících mrtvých a miliardách eur vynaložených na obranu je to myšlenka téměř převratná. Zbývá už jen přesvědčit Rusko, aby přestalo válčit.
Německo prověřuje, zda by jeho zdravotnictví zvládlo případný válečný konflikt. Armáda počítá až s tisícovkou zraněných vojáků denně, civilním nemocnicím ale chybějí lůžka, zásoby i lékaři se zkušenostmi s válečnými zraněními. Oživit by se mohl také bunkr z dob studené války pod vojenskou nemocnicí v Ulmu, uvedla agentura Bloomberg.
Británie nyní vynakládá více zdrojů, aby čelila hrozbám ze strany jiných států, než v době studené války. Podle stanic BBC News a Sky News to uvedl šéf kontrarozvědky MI5 Ken McCallum ve svém výročním projevu. Za agresora číslo jedna označil Rusko, ale hovořil také o rostoucí hrozbě z Íránu.
Širší ekonomické dopady letošního extrémního sucha ☀ mohou v ČR dosáhnout podle odhadů až 50 miliard korun. Tento účet zahrnuje nejen nedostatek vody a přímé škody v zemědělství a lesnictví, ale započítává i dopady do dodavatelských řetězců, dopady na investice a produktivitu i škody na životním prostředí. Vyplývá to z analýzy České asociace pojišťoven (ČAP).
Ceny ropy 🛢 se dnes vyvíjejí smíšeně. Na jedné straně cenu ovlivňuje dohoda mezi USA a Ruskem o dodávkách nafty, která by mohla uvolnit další dodávky z Moskvy. Na druhé straně jsou ale nové útoky v Saúdské Arábii a Jemenu, které by mohly přerušit dodávky ropy na trhy. Cena severomořské ropy Brent klesala o 0,6 procenta na 106,03 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu rostla o 0,5 procenta na 94,18 dolaru za barel.
Pražská burza se po týdnu vrátila nad hranici 2600 bodů. Index PX dnes posílil 💪 o 0,22 procenta na 2603,42 bodu. Rostl potřetí v řadě. Pomohly mu mimo jiné akcie energetické společnosti ČEZ nebo některých bank. Ztrácely zbrojařské tituly. Aktivita na trhu byla podprůměrná.
Americká technologická společnost Apple dnes představila novou řadu produktů pro chytrou domácnost, včetně zařízení podobného tabletu iPad s názvem HomeView. To je určeno k zavěšení na zeď nebo umístění na stůl a jeho součástí bude virtuální asistentka Siri s prvky umělé inteligence (AI).
Země Evropské unie zaplatily od začátku ruské invaze na Ukrajinu, tedy od února 2022, za ruské uhlovodíky 209 miliard dolarů (4️⃣,5️⃣ bilionu korun). Podle agentury AFP to uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. Zároveň zdůraznila, že EU pracuje na ukončení dovozu ruského plynu do konce roku 2027.
Členské státy Evropské unie otevřely cestu k uvolnění zmrazených unijních prostředků pro Maďarsko ve výši 4️⃣,2️⃣ miliardy eur (102,4 miliardy korun). Unijní země dnes schválily ukončení mechanismu podmíněnosti vůči Budapešti, který se týkal rizik spojených s porušováním zásad právního státu. Rozhodnutí Rady EU uvítala na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Lídryně švédské středolevé opozice a sociálních demokratů Magdalena Anderssonová dnes podle agentury AFP řekla, že ❌ nesplnila podmínky pro sestavení vlády. Jde o její druhý neúspěšný pokus, a to měsíc po parlamentních volbách, v nichž levicový blok zvítězil. Předseda parlamentu vzápětí uvedl, že komora bude ve čtvrtek hlasovat o tom, zda se 59letá Anderssonová může stát premiérkou.
Největší americká banka JP Morgan Chase 📈 zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 6,3 procenta na 15,3 miliardy dolarů (333 miliard korun), zaostala ale za odhady. Zisk konkurenční Wells Fargo stoupl o 6,4 procenta na 5,95 miliardy dolarů. Banka sice nedosáhla očekávaných tržeb, překonala však očekávání v oblasti zisku.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes překročila 8️⃣6️⃣ eur (zhruba 2100 korun) za megawatthodinu a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 2022. K růstu přispívají výpadky v dodávkách suroviny z Blízkého východu a nízké zásoby v Německu, napsala agentura AFP.