Britský premiér Andy Burnham poprvé otevřeně prohlásil, že Rusko zasahovalo do referenda o brexitu v roce 2016. Podle něj Londýn hrozbu dlouho podceňoval a nedokázal veřejnosti vysvětlit, jak silně se zahraniční aktéři snaží ovlivňovat politiku. Podobné ruské aktivity podle Burnhama pokračují i v Německu.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor pohrozil médiím postihem a blokací kvůli zprávám o možném výskytu moru na Sibiři. Úřady nákazu popírají, přestože po smrti mladé laborantky zavedly karantény a izolovaly stovky lidí.
Vladimir Putin nabízí pomoc s ukončením konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Moskva je podle něj připravena udělat vše, co je v jejích silách, aby přispěla k urovnání situace. Nabídka přichází v době, kdy samotné Rusko dál vede válku proti Ukrajině a dosavadní pokusy o její ukončení selhaly.
Moskva znovu zaútočila na Česko kvůli odstranění sochy maršála Ivana Koněva. Ruská diplomacie označila postup českých úřadů za „naprosté barbarství“, zatímco Slovensko pochválila za nový pomník na Dukle. Současně varovala NATO před dalším posilováním sil v Pobaltí.
Evropská unie může kvůli sílícím obavám z ruských hybridních útoků přitvrdit vůči Moskvě. Ve hře jsou další sankce i změny vízové politiky pro ruské občany. Návrh závěrů říjnového summitu zároveň varuje, že ruské kroky „nezůstanou bez odezvy“.
Ruský státní koncern Rosatom přebírá plnou kontrolu nad logistickou skupinou Delo a chystá vznik největší sítě železničních, silničních a přístavních terminálů v zemi. Zakladatel Delo Sergej Šiškarjov, který prodal svůj zbývající podíl, chce značnou část výnosů věnovat na „potřeby národní bezpečnosti“.
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
NATO připravuje plán pro případ ruského útoku na své východní křídlo. Podle agentury Bloomberg má nová strategie počítat s rychlým nasazením pozemních sil, dronů a umělé inteligence a následným úderem na nepřátelské velení.
Téměř 200 lidí je v ruské Irkutské oblasti pod lékařským dohledem poté, co zemřela zaměstnankyně protimorového výzkumného ústavu. Místní média píší o podezření na plicní mor a karanténě nemocnice v Šelechově, ruské úřady ale výskyt nákazy zatím nepotvrdily.
Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
Ruské útoky na Kyjev nabírají nový směr. Po opakovaných úderech na Jižní most přes Dněpr zasáhlo Rusko také Severní most, jednu z důležitých dopravních tepen ukrajinské metropole. Moskva se k útoku přihlásila a zároveň zahraniční diplomaty a cizince vyzvala, aby Kyjev opustili. Ruská armáda podle ministerstva zahraničí hodlá v „masivních odvetných úderech“ pokračovat.
