Těžba ropy v zemích OPEC se v květnu propadla na nejnižší úroveň nejméně od roku 2000. Podle průzkumu agentury Reuters produkci srazila americká námořní blokáda Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv, které zasáhlo i další producenty v Perském zálivu.
Těžba ropy v Rusku se od začátku letošního roku snížila. Poprvé to veřejně připustil zástupce ruské vlády, vicepremiér Alexandr Novak, uvedla agentura Reuters. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, údaje o těžbě ale přestalo zveřejňovat v dubnu 2023, více než rok po začátku invaze na Ukrajinu.
Ukrajina v květnu znovu ubrala Rusku část okupovaného území. Podle analýzy agentury AFP, která vychází z údajů amerického Institutu pro studium války (ISW), získala zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních. Už druhý měsíc za sebou se tak plocha území ovládaného Moskvou zmenšila.
Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
Ruská vláda poprvé od začátku invaze na Ukrajinu zakázala vývoz leteckého paliva, a to až do konce listopadu, vyplývá z pondělního vládního komuniké. Půlroční zákaz má podle vlády zajistit „stabilitu na domácím trhu“. Omezení souvisí s nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie, soudí nezávislá média.
Kreml varuje Arménii před sbližováním s Evropskou unií. Pokud se Jerevan odkloní od integrace s Ruskem, může podle mluvčího Dmitrije Peskova přijít o zvýhodněné ceny ruského plynu.
Evropě podle šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nehrozí v nejbližší době masivní ruský útok podobný tomu na Ukrajině. Za pravděpodobnější ale považuje scénář, v němž by Rusko napadlo jednu z členských zemí NATO, zřejmě v Pobaltí, aby otestovalo rychlost a tvrdost reakce aliance.
NATO musí podle Petra Pavla tvrději reagovat na ruské provokace na východním křídle aliance. Český prezident v rozhovoru pro The Guardian řekl, že aliance má „ukázat zuby“ – ve hře podle něj mohou být i asymetrické kroky včetně odpojení bank nebo sestřelování letadel narušujících vzdušný prostor spojenců.
Britská vláda rozvolňuje část sankcí na paliva vyrobená z ruské ropy ve třetích zemích. Zdůvodňuje to obavami o dodávky nafty a leteckého paliva po zhoršení situace v Hormuzském průlivu. Krok vyvolal ostrou kritiku doma i mezi spojenci Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin přistál v Pekingu. Putinova cesta následuje necelý týden poté, co Čínu navštívil americký prezident Donald Trump. Ve středu bude jednat se Si Ťin-pchingem o ekonomické spolupráci, mezinárodních otázkách i energetice. Jedním z témat má být také plynovod Síla Sibiře 2, který by mohl posílit dodávky ruského plynu do Číny.
Moskva hledá způsob, jak pomoci domácímu diamantovému průmyslu. Nová cla se mají vztahovat jen na kameny, jejichž broušení se v Rusku ekonomicky vyplatí. Podle náměstka ministra financí Alexeje Mojsejeva by další odklad mohl znamenat ztrátu odborných znalostí.
Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů. V přepočtu zhruba 2,3 bilionu kurun.
Výkonná rada ODS ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi. Potvrdila také, že ODS v Praze 1 i přes dřívější rozhodnutí oblastní rady postaví v první městské části v podzimních komunálních volbách kandidátku.
Ředitelka Správy nemovitostí Hradec Králové Jaroslava Bernhardová po podvodu ve firmě za 46 milionů korun dnes rezignovala. SNHK dočasně povede ředitel Technických služeb Hradec Králové Tomáš Pospíšil, řídit bude obě organizace.
Stát by podle premiéra Andreje Babiše mohl uvést 40 procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií.
Sněmovna přehlasuje veto zákona o rozpočtových pravidlech, ke kterému dnes přistoupil prezident Petr Pavel. Na síti X to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V opačném případě by deficit státního rozpočtu příští rok nesměl překročit 150 miliard korun, což by vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti, napsala. Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.
Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, která má změnit zákony upravující sestavování veřejných rozpočtů. Oznámil to ve vyjádření zveřejněném na webu Hradu. Novelu tak dostane k novému projednání Sněmovna, která může veto hlavy státu přehlasovat. Pavel ve svém odůvodnění uvedl, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát, tedy současná i budoucí vlády, bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) investuje až pět miliard dolarů do společnosti Anthropic, která vyvíjí systémy umělé inteligence (AI). Firmy zároveň oznámily, že Anthropic nakoupí od AMD až dva gigawatty nejnovější generace čipů pro AI, přičemž dodávky mají začít v první polovině příštího roku.
Státní fond audiovize letos vybral na audiovizuálních poplatcích 387 milionů korun, meziročně o 70 procent více. Důvodem nárůstu byl nový systém poplatků daný novelou zákona o audiovizi, která nastavila vyšší procenta poplatků a vedle kin, televizních vysílatelů a provozovatelů převzatého vysílání zpoplatnila i globální streamovací platformy
Po úterním zásahu v budově pražského magistrátu ve Škodově paláci obvinila policie šest lidí a dvě právnické osoby. Viní je z více trestných činů, mezi nimž je zneužití pravomoci úřední osoby, přijímání úplatků či praní špinavých peněz. Podle kriminalistů působili obvinění jako organizovaná zločinecká skupina s jasně definovanou strukturou a rozdělenými rolemi.
Číst více
Dohoda s Českou zbrojovkou na nákup ručních zbraní pro armádu za 4,26 miliardy korun bez otevřeného tendru je v pořádku, rozhodl antimonopolní úřad. Verdit potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.