Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v sobotu tři hodiny jednali v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala agentura TASS, podle níž už oba odletěli z Moskvy. Dnes mají jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě
Ministři zahraničí zemí Evropské unie podpořili zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty a zákaz vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové chce Unie také důsledněji bránit obcházení sankcí. Některé státy navíc znovu otevírají debatu o využití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny.
Andrej Babiš označil incidenty v Německu spojované s Ruskem za velmi vážné a slíbil podporu opatřením k posílení společné bezpečnosti. Je to pozoruhodný posun od politika, který ještě nedávno vyzýval Evropu, aby více mluvila o míru a méně o válce. Premiér patrně právě zjistil, že k ukončení konfliktu nestačí, aby si mír přál Andrej Babiš. Musel by ho chtít také Vladimir Putin.
Německé úřady podle tamních médií identifikovaly dva muže podezřelé ze srpnového útoku dronem s výbušninou na letišti Lipsko/Halle. Jeden z nich má mít kontakty na ruskou tajnou službu, oba už ale zřejmě Německo opustili. Berlín z útoku viní Rusko, Moskva obvinění odmítá a Praha případ sleduje jako vážnou bezpečnostní hrozbu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval aerolinky a pojišťovny, že „bezpečné dny na ruském nebi skončily“ a že se nad Ruskem budou objevovat drony ve velkém množství. Moskva jeho slova označila za státní terorismus a tvrdí, že civilní leteckou dopravu vážně narušit nedovolí. Ruská letiště přitom kvůli ukrajinským dronům omezují provoz prakticky denně.
Německé závěry, podle nichž za srpnovým útokem na letiště Lipsko/Halle stojí Rusko, považuje ministr zahraničí Petr Macinka za alarmující. Po návratu z Irska chce jednat s českými zpravodajskými službami a znovu potvrdil, že si předvolá ruskou velvyslankyni Annu Ponomarjovovou. „To není nic, co by se stalo tisíc kilometrů daleko,“ upozornil s odkazem na blízkost incidentu k českým hranicím.
Masový příchod desítek tisíc migrantů do Ceuty podle španělského premiéra Pedra Sáncheze přiživily dezinformace šířené z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici. Falešné zprávy měly vytvářet dojem, že hranice je otevřená. Izrael i Rusko Sánchezova obvinění odmítají.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Premiér Andrej Babiš zkritizoval zpravodajské služby za to, že se o dezinformační kampani kolem údajných polských územních nároků vůči Česku dozvěděl z médií nebo informace dostal pozdě. Prezident Petr Pavel označil celou akci za cílenou provokaci, která má narušit vztahy Čechů a Poláků.
Slovenský premiér Robert Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie k válce na Ukrajině. Rusko podle něj nelze démonizovat ani vytlačovat z Evropy a míru lze dosáhnout jen s Moskvou. Na oslavách Slovenského národního povstání se zároveň pustil i do Ukrajiny a domácí opozice.
