Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
Rusko podle Donalda Trumpa kvůli válce na Ukrajině ztratilo kontrolu nad svým naftovým průmyslem. Americký prezident tvrdí, že řada ruských rafinerií je po útocích mimo provoz, a vyzývá k ukončení války. Jeho prohlášení přichází den před očekávaným setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v New Yorku.
Z voleb do ruské Státní dumy ji vyřadil nejvyšší soud, v Novgorodské oblasti ale strana Jabloko zřejmě získá zastoupení v regionálním parlamentu. Uskupení, které vystupuje proti ruské invazi na Ukrajinu, smělo kandidovat pouze v tomto jediném regionu. Po sečtení téměř všech hlasů má přes šest procent, uvedl ruskojazyčný servis BBC.
Výrok Roberta Fica o tom, že nechce zatáhnout Slovensko do války „kvůli nějakému článku pět“, vyvolal ostré reakce. Slovenský tisk v něm vidí zpochybnění závazků vůči NATO a do sporu se zapojil i český prezident Petr Pavel. Fico mezitím tvrdí, že Západ hledá záminky ke konfliktu s Ruskem.
Ukrajina od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na Moskvu, řekl starosta metropole Sergej Sobjanin. Podle ruskojazyčné verze stanice BBC se jedná o největší ohlášený ukrajinský útok na metropoli. Moskevský starosta dodal, že útok se v hlavním městě obešel bez zranění. V Moskevské oblasti si údery vyžádaly dva mrtvé a šest zraněných, uvedl gubernátor Andrej Vorobjov.
Trump Grónsko nekoupil, nová dohoda mu ale může zajistit dlouhodobý vliv na bezpečnost ostrova a omezit prostor pro Čínu a Rusko. Zpráva okamžitě rozhýbala akcie těžařů a ukazuje, jak roste strategický význam Arktidy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusko podle Donalda Trumpa útočí na spojence Ukrajiny už roky. Americký prezident tak reagoval na varování Polska před dalšími hybridními útoky, které mají podle tajných služeb zasáhnout i země NATO. Německo mezitím kvůli podezřelému incidentu v Lipsku přistoupilo k diplomatickým opatřením proti Moskvě.
Rusko poprvé pořádá parlamentní volby také na okupovaných územích jihu a východu Ukrajiny. Podle odbornic chce Kreml hlasováním demonstrovat svou svrchovanost, zatímco ukrajinské zdroje upozorňují na nátlak vůči obyvatelům. V minulosti je k volebním urnám vyzývali i členové komisí v doprovodu ozbrojených vojáků.
Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Rusko podle polských tajných služeb připravuje hybridní útoky na země podporující Ukrajinu, včetně Polska. Premiér Donald Tusk varuje před drony a raketami i před snahou Moskvy oslabit odhodlání NATO. Za nejkritičtější období války označil nadcházející podzim a zimu.
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla při příchodu na summit EU v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společného prohlášení právě s šéfkou EK a předsedou unijních summitů Antóniem Costou poděkoval Evropské unii za podporu.
