Andrej Babiš označil incidenty v Německu spojované s Ruskem za velmi vážné a slíbil podporu opatřením k posílení společné bezpečnosti. Je to pozoruhodný posun od politika, který ještě nedávno vyzýval Evropu, aby více mluvila o míru a méně o válce. Premiér patrně právě zjistil, že k ukončení konfliktu nestačí, aby si mír přál Andrej Babiš. Musel by ho chtít také Vladimir Putin.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Premiér Andrej Babiš zkritizoval zpravodajské služby za to, že se o dezinformační kampani kolem údajných polských územních nároků vůči Česku dozvěděl z médií nebo informace dostal pozdě. Prezident Petr Pavel označil celou akci za cílenou provokaci, která má narušit vztahy Čechů a Poláků.
Slovenský premiér Robert Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie k válce na Ukrajině. Rusko podle něj nelze démonizovat ani vytlačovat z Evropy a míru lze dosáhnout jen s Moskvou. Na oslavách Slovenského národního povstání se zároveň pustil i do Ukrajiny a domácí opozice.
NATO je podle českého velvyslance při alianci Davida Koneckého připraveno okamžitě bránit své území i při případném ruském útoku. Velký konflikt s Moskvou v nejbližších letech neočekává, podmínkou ale podle něj zůstává další posilování odstrašení a schopnosti reagovat na nové hrozby včetně dronů a kyberútoků.
Moldavsko oslavilo výročí nezávislosti rozsáhlou vojenskou přehlídkou v Kišiněvě, které se poprvé zúčastnili také čeští vojáci. Prezidentka Maia Sanduová přítomnost zahraničních jednotek ocenila jako důkaz mezinárodní podpory, proruská opozice naopak akci bojkotovala a označila ji za „provokaci režimu“.
Kreml pohrozil Ukrajině „tvrdou“ odvetou za útoky na ruskou hospodářskou a obchodní infrastrukturu. Moskva zároveň tvrdí, že její armáda postupuje na Donbasu a nachází se jen čtyři kilometry od Slovjansku, zatímco podle Bloombergu zvažuje i zesílení raketových útoků na Kyjev.
Rusko se podle Kyjeva chystá doplnit armádu o dalších 300 tisíc mužů. Kreml ale mluví o „informační kachně“ a tvrdí, že jde o snahu destabilizovat zemi. Spekulace o nové mobilizaci přitom sílí ve chvíli, kdy se znovu řeší vysoké ruské ztráty a zpomalování postupu ruské armády na frontě.
Volby během pokračující války by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohly zemi rozštěpit a představovaly by pro stát „cunami“. K hlasování je podle něj možné přistoupit až tehdy, pokud budou zajištěny bezpečné a demokratické podmínky pro vojáky, obyvatele frontových oblastí i miliony Ukrajinců v zahraničí.
Ukrajinské údery na ruské rafinerie, sklady a logistická centra vyvolaly další ostrou reakci Moskvy. Vladimir Putin tvrdí, že Kyjev „vypustil džina z lahve“ a otevřel Pandořinu skříňku. Rusko podle něj odpoví útoky na citlivé části ukrajinské ekonomiky.
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Číst více
