Souboj Ukrajiny s Ruskem se přelévá daleko za evropské bojiště. Kyjev podle svědectví a zveřejněných informací podporuje tuarežské separatisty v Sahelu, kteří bojují proti malijské armádě a jejím ruským spojencům.
Ruský státní koncern Rosatom přebírá plnou kontrolu nad logistickou skupinou Delo a chystá vznik největší sítě železničních, silničních a přístavních terminálů v zemi. Zakladatel Delo Sergej Šiškarjov, který prodal svůj zbývající podíl, chce značnou část výnosů věnovat na „potřeby národní bezpečnosti“.
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
NATO připravuje plán pro případ ruského útoku na své východní křídlo. Podle agentury Bloomberg má nová strategie počítat s rychlým nasazením pozemních sil, dronů a umělé inteligence a následným úderem na nepřátelské velení.
Téměř 200 lidí je v ruské Irkutské oblasti pod lékařským dohledem poté, co zemřela zaměstnankyně protimorového výzkumného ústavu. Místní média píší o podezření na plicní mor a karanténě nemocnice v Šelechově, ruské úřady ale výskyt nákazy zatím nepotvrdily.
Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
Ruské útoky na Kyjev nabírají nový směr. Po opakovaných úderech na Jižní most přes Dněpr zasáhlo Rusko také Severní most, jednu z důležitých dopravních tepen ukrajinské metropole. Moskva se k útoku přihlásila a zároveň zahraniční diplomaty a cizince vyzvala, aby Kyjev opustili. Ruská armáda podle ministerstva zahraničí hodlá v „masivních odvetných úderech“ pokračovat.
Svět čekají další konflikty a cestou ke stabilitě má být podle Vladimira Putina ústup západní hegemonie. Ruský prezident na setkání Valdajského diskuzního klubu zároveň varoval před prudkým technologickým vývojem včetně umělé inteligence, který podle něj může mít katastrofální důsledky.
Rusko znovu vytahuje jadernou kartu. Kreml tvrdí, že případná blokáda Kaliningradské oblasti by mohla vyvolat jadernou odpověď, a podle mluvčího Dmitrije Peskova na to ruští diplomaté upozorňují evropské země. Moskva tak reaguje na posilování NATO v Pobaltí a debaty o možném izolování ruské exklávy v případě konfliktu.
Velí jednotkám, které podle jeho slov tvoří jen zlomek ukrajinské armády, ale mají na svědomí značnou část ruských ztrát. Robert Brovdi, přezdívaný Maďar, se podle ukrajinských vojáků stal pro Moskvu natolik významným cílem, že Rusko nabízí 20 milionů dolarů za informace vedoucí k jeho vypátrání. Brovdi se navíc nedávno přihlásil k útoku, při němž měl zahynout ruský generál Anton Grunis.
Rusko se podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho snaží hybridními útoky zastrašit evropské země, narušit jejich jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Moskva ale podle něj neuspěla ani na bojišti, ani ve snaze rozdělit spojence. Rutte zároveň vyzval členské státy aliance, aby na rostoucí počet incidentů reagovaly s klidem a koordinovaně.
