Česká diplomacie se tento týden ocitla přímo uprostřed amerického politického dění. Ministr zahraničí Petr Macinka jednal ve Washingtonu s šéfem americké diplomacie Markem Rubiem, zúčastnil se prvního zasedání nové Trumpovy Rady míru a po ostré výměně názorů s Hillary Clintonovou sklidil veřejnou pochvalu prezidenta Donalda Trumpa. Česko nyní stojí před otázkou, zda se k nové americké iniciativě připojí.
Ruští prodejci automobilů prostřednictvím čínských zprostředkovatelů obcházejí sankce a dovážejí do Ruska desetitisíce aut s evropskými, japonskými či jihokorejskými značkami. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na rozhovory s lidmi zapojenými do těchto obchodů a na údaje o registracích aut.
Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.
Většina Čechů si podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM přeje, aby vláda nadále podporovala Ukrajinu, která čelí ruské agresi. Podpora však výrazně závisí na tom, o jaký typ pomoci jde. Největší souhlas má humanitární a zdravotnická pomoc nebo diplomatický tlak na Rusko, naopak vojenské dodávky či přímá finanční podpora vyvolávají větší rozpory.
Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to řekl český prezident Petr Pavel. V současné době podle něj Moskva k jednání ale není mentálně připravena.
Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval, aby svět nepodléhal ruské propagandě. Na akci na okraj Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil, že Rusko sice chce, aby jej ostatní vnímali jako velkého medvěda, zatím však na Ukrajině postupuje rychlostí zahradního hlemýždě.
Moskva definitivně zablokovala WhatsApp a vyzvala občany, aby přešli na domácí aplikaci MAX. Oficiálním důvodem je porušování ruských zákonů ze strany společnosti Meta, podle kritiků však jde o další krok k upevnění státní kontroly nad digitální komunikací v zemi. Blokace se dotýká zhruba 100 milionů uživatelů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).
Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink. Upozornil na to ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Rusko používalo k dronovým útokům proti Ukrajině, a na Ukrajině vznikl seznam povolených zařízení.
