Ruský prezident Vladimir Putin navrhl prodloužit provoz jeslí a mateřských škol až do osmé hodiny večer. Podle něj je to nutné proto, aby se ženy mohly po narození dítěte co nejdříve vrátit do práce a neztratily kvalifikaci. Putin to uvedl na poradě s vládou, informovala ruská média.
Ukrajina v důsledku ruských útoků přišla o poslední plně funkční elektrárnu a dokáže pokrýt jen zhruba třetinu své spotřeby elektřiny. Vláda proto plánuje zvýšit dovoz energie a svolat jednání se spojenci z takzvané ramsteinské skupiny. Energetická situace se zhoršuje i v Kyjevě, kde budou uzavřeny školy.
Rusko dalo najevo „vážné znepokojení“ nad vysláním dodatečných jednotek několika zemí Severoatlantické aliance do Grónska. Moskva to podle agentury AFP označila za militarizaci arktického regionu.
Rusko dál ztrácí pozice na světovém vesmírném trhu, kde bývalo průkopníkem a vůdcem. V loňském roce státní korporace Roskosmos uskutečnila 17 startů raket do vesmíru, stejně jako o rok dříve. Mezitím Spojené státy zvýšily počet startů ze 145 na 181 a Čína z 68 na 91, napsal server The Moscow Times.
Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy podniknou kroky k získání Grónska „ať se jim to líbí, nebo ne“. Výrokem výrazně vyostřil dosavadní rétoriku administrativy, která dlouhodobě usiluje o převzetí kontroly nad dánským autonomním územím.
Moskva oznámila, že při nočním masivním útoku na Ukrajinu poprvé od listopadu znovu použila novou nadzvukovou střelu Orešnik. Úder měl být odvetou za údajný ukrajinský dronový útok na rezidenci Vladimira Putina, který však Kyjev i Spojené státy zpochybňují.
Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle státní agentury TASS. Rusko dlouhodobě odmítá přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo a okupuje asi pětinu jejího území.
Spojené státy podmiňují další těžbu venezuelské ropy omezením vztahů s rivaly Washingtonu. Podle amerických činitelů má Caracas jen omezený čas, než se dostane do platební neschopnosti.
Americký ropný gigant Chevron a investiční společnost Quantum Energy Partners chystají společnou nabídku na převzetí zahraničních aktiv ruské ropné firmy Lukoil. Informoval o tom list Financial Times, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
Dluhopisy provozovatele komunikační platformy Telegram v Rusku v hodnotě zhruba půl miliardy dolarů byly v důsledku západních sankcí zmrazeny. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník The Financial Times. Podle listu to ukazuje, že Telegram zůstává finančně vystaven Rusku, přestože se jeho spoluzakladatel Pavel Durov v posledních letech snažil vazby na svou rodnou zemi přerušit.
