Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.
Americký mírový plán pro Ukrajinu má podle Reuters nečekaný původ. Tři zdroje potvrdily, že Washington vycházel z dokumentu, který loni v říjnu předložilo Rusko.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že mírová dohoda o ukončení války na Ukrajině je téměř hotová. Do Moskvy posílá zvláštního emisara, který má jednat přímo s Vladimirem Putinem.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov také prohlásil, že západní mocnosti z pohledu Moskvy promarnily příležitost podílet se na urovnání konfliktu na Ukrajině.
Mírový návrh ve skutečnosti přibližuje Ukrajinu k části jejího nejhoršího scénáře, jen bez bojů. Pro zemi není rozdíl mezi dohodou a nejhorší alternativou dostatečný, píše v komentáři vyjednavač Radim Pařík a rozebírá situaci z hlediska strategického vyjednávání.
Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
Země, které si dokážou vybudovat vedoucí pozici v oblasti umělé inteligence, získají díky této technologii vliv srovnatelný s vlastnictvím jaderných zbraní, což jim zajistí převahu ve 21. století. Agentuře Reuters to řekl první náměstek generálního ředitele největší ruské bankovní společnosti Sberbank Alexandr Vedjachin.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to řekl v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
Ukrajina nikdy nebude překážkou míru a její představitelé budou bránit legitimní zájmy ukrajinského lidu a základy evropské bezpečnosti, uvedla ukrajinská prezidentská kancelář. V nadcházejících dnech budou ukrajinští činitelé se spojenci jednat o krocích k ukončení ruské agrese. Složení delegace už podle agentury Reuters schválil prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura AFP napsala, že Ukrajina v příštích dnech ve Švýcarsku povede konzultace s USA o možných parametrech budoucí mírové dohody.
Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie, uvedla agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times (FT).
Cena zlata pokračuje📈📈📈 v růstu, krátce přesáhla rekordních 4530 dolarů za troyskou unci. Rekordních maxim dosahují i ceny stříbra a platiny.
Jihokorejská prokuratura požaduje 1️⃣0️⃣letý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro bývalou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters. Zvláštní prokurátoři se Junovým případem zabývají od jeho loňského prosincového pokusu vyhlásit stanné právo.
