Americká CIA podle deníku El Mundo varovala několik evropských vlád před možností nových ruských dronových útoků, tentokrát zaměřených na země ve Středomoří. Mezi potenciálně ohroženými státy mají být Francie, Španělsko a Itálie, přičemž útoky by podle informací listu mohly přijít z moře pomocí dronů ukrytých v lodních kontejnerech. Varování přichází v době, kdy evropské vlády stále hlasitěji upozorňují na hybridní hrozby a posilují ochranu kritické infrastruktury.
Ukrajina od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na Moskvu, řekl starosta metropole Sergej Sobjanin. Podle ruskojazyčné verze stanice BBC se jedná o největší ohlášený ukrajinský útok na metropoli. Moskevský starosta dodal, že útok se v hlavním městě obešel bez zranění. V Moskevské oblasti si údery vyžádaly dva mrtvé a šest zraněných, uvedl gubernátor Andrej Vorobjov.
Trump Grónsko nekoupil, nová dohoda mu ale může zajistit dlouhodobý vliv na bezpečnost ostrova a omezit prostor pro Čínu a Rusko. Zpráva okamžitě rozhýbala akcie těžařů a ukazuje, jak roste strategický význam Arktidy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusko podle Donalda Trumpa útočí na spojence Ukrajiny už roky. Americký prezident tak reagoval na varování Polska před dalšími hybridními útoky, které mají podle tajných služeb zasáhnout i země NATO. Německo mezitím kvůli podezřelému incidentu v Lipsku přistoupilo k diplomatickým opatřením proti Moskvě.
Rusko poprvé pořádá parlamentní volby také na okupovaných územích jihu a východu Ukrajiny. Podle odbornic chce Kreml hlasováním demonstrovat svou svrchovanost, zatímco ukrajinské zdroje upozorňují na nátlak vůči obyvatelům. V minulosti je k volebním urnám vyzývali i členové komisí v doprovodu ozbrojených vojáků.
Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Rusko podle polských tajných služeb připravuje hybridní útoky na země podporující Ukrajinu, včetně Polska. Premiér Donald Tusk varuje před drony a raketami i před snahou Moskvy oslabit odhodlání NATO. Za nejkritičtější období války označil nadcházející podzim a zimu.
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
Český premiér Andrej Babiš využil návštěvu Bulharska k zásadnímu geopolitickému prohlášení. Evropa by se měla snažit ukončit válku na Ukrajině. Po více než čtyřech letech bojů, statisících mrtvých a miliardách eur vynaložených na obranu je to myšlenka téměř převratná. Zbývá už jen přesvědčit Rusko, aby přestalo válčit.
Německo prověřuje, zda by jeho zdravotnictví zvládlo případný válečný konflikt. Armáda počítá až s tisícovkou zraněných vojáků denně, civilním nemocnicím ale chybějí lůžka, zásoby i lékaři se zkušenostmi s válečnými zraněními. Oživit by se mohl také bunkr z dob studené války pod vojenskou nemocnicí v Ulmu, uvedla agentura Bloomberg.
U soudu v Hamburku dnes začne proces s ukrajinským občanem 👨 Serhijem K., který je podezřelý z útoku na plynovody Nord Stream ze září 2022. Čelí mimo jiné obžalobě z válečných zločinů, a to kvůli podezření z útoku na civilní cíle. Muž účast na útoku popírá.
Němečtí vinaři očekávají kvůli velkým vedrům a suchu 👎 nejslabší úrodu od roku 2010. Některé hrozny by ale právě díky počasí mohly být obzvlášť kvalitní. Podle agentury DPA to vyplývá z prognózy Německého vinného institutu.
Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená 📉 pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent.
Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý oznámilo zatčení dvou Američanů podezřelých z toho, že pomáhali severokorejským pracovníkům v 💻 IT krást identity a podvodně získávat zaměstnání v amerických firmách s cílem vydělávat peníze pro KLDR. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
