Komise ruské vlády pro zákonodárnou činnost schválila návrh zákona, který by umožnil použít ozbrojené síly k ochraně ruských občanů stíhaných nebo vězněných na základě rozhodnutí zahraničních soudů bez účasti Ruska. Informoval o tom ruský deník Kommersant.
Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když nepřímo.
Ruský prezident Vladimir Putin je podle litevských zpravodajských služeb odhodlán pokračovat v posilování armády i navzdory slábnoucí ekonomice. Uvádí to litevská zpráva Národní hodnocení hrozeb, která analyzuje bezpečnostní situaci v regionu.
Rusko podle německé rozvědky zkresluje ekonomická data, aby zakrylo dopady války a sankcí. Analýza BND upozorňuje, že oficiální statistiky Kremlu jsou stále méně věrohodné. Skutečný rozpočtový deficit měl být podle ní o čtvrtinu vyšší, než uvádějí ruské úřady. Pod tlakem sankcí zároveň klesají příjmy z prodeje ropy a plynu.
Postoj české veřejnosti k Rusům se s pokračujícím rusko-ukrajinským konfliktem dál zhoršuje, jako své sousedy by je v současné době bez problémů sneslo 32 procent Čechů. Meziročně je to o tři procentní body méně a o čtyři body méně než v roce 2023, tedy rok po napadení Ukrajiny Ruskem, vyplynulo z lednového průzkumu agentury STEM.
Moskva má zájem na pokračování jednání o možnostech ukončení války Ruska s Ukrajinou, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle státní agentury TASS reagoval na dotaz novinářů týkající se zprostředkovatelské role Washingtonu v mírových jednáních, zatímco o víkendu Spojené státy společně s Izraelem zaútočily na Írán, jehož režim je spojencem Ruska. Kreml si podle Peskova úsilí USA v jednáních s Ukrajinou stále váží.
Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Spojené státy a Izrael vyzvala, aby okamžitě útoky na Írán ukončily. Ruský prezident Vladimir Putin o útocích na Írán jednal s prostřednictvím videokonference se členy ruské bezpečnostní rady, informovaly ruské agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.
Ruské úřady rozhodly, že začátkem dubna zablokují komunikační platformu Telegram, uvádí ruský server RBC s odvoláním na nejmenované zdroje. Fungovat pak bude jen na frontě ve válce s Ukrajinou.
Evropská unie podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové rozhodla o omezení počtu pracovníků ruského diplomatického zastoupení v Bruselu. Zacharovová řekla, že Rusko takový krok považuje za diskriminační a nenechá ho bez odpovědi. Rozhodnutí podle názoru Moskvy potvrdilo, že evropské pokusy účastnit se jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině jsou neopodstatněné, napsala ruská agentura TASS.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un výrazně vyostřil rétoriku vůči Jižní Koreji. Prohlásil, že pokud by byla ohrožena bezpečnost jeho země, mohl by Jižní Koreu zcela zničit, a její obyvatele už „navždy“ přestává považovat za své krajany. Dialog se Soulem odmítá, možnost jednání se Spojenými státy však připouští – pouze za podmínky, že Washington uzná KLDR jako jadernou mocnost.
„Pane Putine, ukončete tuto válku." Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil na Radě bezpečnosti OSN s ostrým vzkazem Rusku. V den výročí invaze zdůraznil, že žádná armáda nezlomí vůli svobodného národa. Agrese podle něj není projevem síly, ale přiznáním strachu.
